Článek
Přestože cena energií na burze aktuálně klesá, kam se bude dále vyvíjet, je podle slov odborníků stále otázka na křišťálovou kouli. Za jaké ceny budou dodavatelé v příštím roce pro své zákazníky nakupovat, pochopitelně nevědí, ale na následující období mají alespoň ti největší obchodníci energie zajištěné. Kolik si za ně budou na fakturách účtovat?
Kolik domácnosti zaplatí za energie příští rok?
Kabinet zastropoval cenu elektřiny na 6 050 Kč za MWh (6,05 Kč za kWh) a cenu zemního plynu na 3 025 Kč za MWh (3,025 Kč za kWh) včetně DPH.
Pokud si klient zafixoval cenu nad úrovní tohoto stropu, bude mu platba snížena na úroveň vládního zastropování.
Pokud má klient smlouvu na dobu neurčitou bez zafixované ceny, dočká se změny ceny nejpozději na přelomu roku. Nová cena však kvůli turbulentnímu vývoji velkoobchodních cen energií v uplynulém roce přesáhne cenový strop. Miliony lidí tak na svých účtech uvidí 6 050 Kč za MWh elektřiny a 3 025 Kč za MWh plynu.
Kdo zaplatí méně, než je cenový strop?
Výjimkou jsou ti odběratelé, kteří si zafixovali cenu elektřiny nebo plynu níž, než je vládní strop. Tuto cenu pak budou platit, dokud jim neskončí smlouva. Pokud jim fixace končí ještě v průběhu roku 2023, jejich nová zasmluvněná cena pravděpodobně překročí cenový strop 6 050 Kč u elektřiny a 3 025 Kč u plynu. Nejnovější ceníky velkých dodavatelů se již nyní pohybují nad těmito částkami.
V praxi tak budou platit na úrovni vládního stropu.
Co když je zákazník na spotu?
Cenový strop platí pro všechny maloodběratele včetně těch, kteří skončili na spotovém produktu, ať už dobrovolně, nebo je na něj jednostranně převedl jejich dodavatel.
Odběratelé, kteří jsou na spotu, však paradoxně mohou na zastropování vydělat. Pokud cena na burze vystoupá vysoko, budou platit maximálně cenový strop, ale pokud naopak cena klesne pod 6 050 Kč za MWh u elektřiny a 3 025 Kč za MWh plynu, zaplatí částku, kterou jim určila burza.
Kolik zaplatí firmy?
Zastropování platí i pro malé a střední firmy, které jsou napojeny na hladinu nízkého napětí a jejich roční spotřeba plynu nepřesáhne 630 MWh. Ve středu vláda rozhodla, že na tyto podniky nově nebude stanovena horní hranice spotřeby. Pokud však podniky odebírají elektřinu z vyšších napěťových hladin nebo budou odebírat více než 630 MWh plynu, platí pro ně strop na 80 procent nejvyšší roční spotřeby za posledních pět let.
Zastropování cen nově platí také pro sportovní organizace, veřejné zadavatele, kulturní organizace a státní, krajské či obecní podniky. Pro ně však bude platit zastropovaná cena jen 80 procent jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let.
Co cenu energií aktuálně ovlivňuje?
Od začátku války na Ukrajině s cenou nejvíce hýbalo snižování dodávek plynu z Ruska. K tomu se v létě přidalo sucho a s ním spojené snižování výroby ve vodních elektrárnách na jihu Evropy a nedostatek vody k chlazení jaderných elektráren. Jaderné elektrárny ve Francii se pak potýkaly s technickými problémy a omezovaly produkci. Nervozita na trhu pak hnala ceny do rekordních výšek, v létě u elektřiny přesáhly 1 000 euro za MWh.
Od konce srpna pak přestal hlavní přepravní trasou z Ruska do Evropy – Nord Streamem 1 – zcela proudit plyn. Nejprve kvůli údajné nutné opravě, následně byly obě větve Nord Streamu poškozeny, což Západ označil za sabotáž. Na cenu komodity to však prakticky nemělo vliv.
