Energetická revoluce: Domácnosti i firmy se stanou dodavateli energií

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslední měsíce spojené s energetickou krizí ukazují, jak důležitá je bezpečnost v energetice a jistá pozice státu na trhu. O to více roste potřeba pracovat se zdroji, které má Česko efektivně k dispozici. Je to i zásadní téma pro byznys a firmy, které se aktuálně na energie začaly masivně zaměřovat a hledají cesty, jak získat část prostředků zpět, například prostřednictvím toho, že poskytnout svou energetickou flexibilitu k využití na trhu.

Nepřekvapí proto, že tzv. trh s flexibilitou v Česku v poslední době roste, a jak uvádí Stanislav Chvála, generální ředitel společnosti Nano Energies, která od roku 2017 působí v Česku jako tzv. agregátor flexibility, ještě zásadním způsobem růst bude.

Tempo růstu trhu zásadně nastartoval loňský rok, kdy byla na českém trhu povolena agregace flexibility z energetických zdrojů s výkonem menším než 10 megawattů (MW).

„Provozovatel přenosové soustavy povolil agregaci ze zdrojů s výkonem menším než 10 MW oproti minulosti – tehdy soustavě pomáhaly především velké uhelné zdroje, které se začínají odstavovat. Tudíž je nutné myslet dopředu a tento problém začít co nejdříve řešit. Proto vznikli agregátoři flexibility,“ vysvětluje Stanislav Chvála.

Tak velkých zdrojů, jako jsou uhelné elektrárny, je ale v Česku jen pár, z toho důvodu je podle šéfa Nano Energies zásadní zapojení menších hráčů do takzvaných agregačních bloků – v zahraničí často nazývaných jako virtuální elektrárny.

„Na Západě běžně vidíme, že si agregátoři přirozeně zabrali třeba polovinu trhu s podpůrnými službami a pokud mohu soudit, čekal bych, že i tam to číslo může růst,“ dodává Chvála.

V Česku takzvané agregační služby v současné době nabízí výhradně společnosti, které jsou licencovanými dodavateli elektřiny. Podle generálního ředitele společnosti Nano Energies, která se podílí na změně tržních podmínek na trhu v rámci výzkumného projektu Dflex ve spolupráci s ČEPS, ČVUT a PRE, by se mohla situace už v příštím roce ale změnit a agregační služby by mohly začít poskytovat také první technologické firmy, takzvaní nezávislí agregátoři.

Příchod těchto nezávislých agregátorů by změnil trh zcela zásadně. V Česku je totiž dosud možné fungovat jen jako integrovaný agregátor, což znamená, že zákazníkům musí dodávat také energii, a to značně komplikuje celý proces. Naopak v případě nezávislého agregátora může být samotná dodávka elektrické energie zajištěna jiným subjektem.

Zatím v teoretických rysech se ale dá říci, že energetickou flexibilitu nalezneme všude tam, kde se energie vyrábí, ale také spotřebovává a v případě vhodných legislativních a technických podmínek na trhu by se do ní mohl zapojit prakticky každý.

„Velké průmyslové podniky je jedna velká oblast, která je vhodná pro po poskytování agregace do podpůrných služeb. Pro tyto podniky je poskytování podpůrných služeb státu jednoznačně výhodné. Ale můžeme se bavit o celé řadě různých zařízení od kogeneračních jednotek přes mrazírny až kupříkladu po slévárny. Na úrovni domácností se typicky jedná o elektrické bojlery, tepelná čerpadla, domácí bateriová uložiště nebo mikrokogenerace,“ uvádí Stanislav Chvála, šéf Nano Energies.

Například v zahraničí už probíhá testování využití kapacity elektromobilů, pokud jsou v noci připojené do sítě, tzv. vehicle-to-grid model.

A jak mohou tyto podpůrné služby vydělávat? Může jít i o jednotky milionů korun za rok.

„Jako konkrétní příklad si vezměme třeba záložní zdroje energie, které jsou přichystány pro případ výpadků sítě a zapnou se možná jednou za rok. My jsme schopni je vzdáleně řídit a nabízet je ČEPSu (správci přenosové soustavy, pozn. red.) jako zdroj kdykoliv připravený začít vyrábět elektřinu, přičemž už jen za tuto připravenost ČEPS platí. Když pak opravdu zavolá, jsou to další příjmy. Generátor o výkonu 1 MW tak za rok klidně může vydělat jednotky milionů korun místo toho, aby jen tak stál a prášilo se na něj,“ uvedl příklad Chvála.

Potenciál agregačních služeb v Česku se přitom podle tiskové mluvčí ČEPS Hany Klímové pohybuje v řádech stovek megawattů.

Ačkoliv reálné plány zatím směřují jen k firmám, agregační služby by se výhledově měly týkat i českých domácností.

„Domácnosti se v tuto chvíli zapojit nemohou a je otázka několika let, než k tomu dojde. Takzvaná komunitní energetika může mít několik podob, ale nejdřív je potřeba udělat celou řadu legislativních i technologických změn,“ doplňuje Chvála z Nano Energies.

Podle Hany Klímové z ČEPS, která v Česku zajišťuje provoz elektroenergetické přenosové soustavy, bude u domácností rozvoj následovat po jejich digitalizaci a instalaci chytrých systémů řízení, jako jsou například tepelná čerpadla, klimatizační jednotky nebo nabíjecí stanice pro elektroauta.

„Následně bude zcela jistě každá domácnost motivována k tomu, aby část tohoto výkonu/spotřeby nabízela v určitých časových obdobích do flexibility,“ dodává Hana Klímová.