Elektřinu zdražily triky na burze, vydělaly cizí banky

Elektrický proud se vyrábí ve stejných elektrárnách ze stejných surovin a posílá se spotřebitelům po stejných drátech. Přesto za něj domácnosti a firmy letos proti loňsku zaplatí o stovky miliard navíc. Důvodem je mechanismus, podle kterého se s elektřinou obchoduje.

„Největší tuzemský výrobce ČEZ prodává megawatthodinu elektřiny na příští rok za 107 eur. Dodavatelé přitom budou domácnostem účtovat 350 eur,“ definuje klíčový problém energetiky Jaroslav Míl, který ČEZ dříve řídil.

„Druhá otázka zní, kdo ty peníze navíc dostal,“ doplňuje. Přitom upozorňuje na paradoxní fakt, že mezi dodavatele patří vedle společností E.ON nebo PRE také dceřiná firma státního gigantu ČEZ Prodej.

Současný management ČEZ vysvětluje rozpor v cenách časovým posunem. „ČEZ prodává vyrobenou elektřinu celé řadě subjektů, a to až tři roky předem. Obchodníci včetně společnosti ČEZ Prodej přitom nakupují na jeden rok předem. Výsledná cena prodané elektřiny pak odpovídá součtu všech těchto obchodů,“ vysvětluje mluvčí Ladislav Kříž.

Znamená to, že se mezi výrobcem, jako je ČEZ nebo EPH, a dodavatelem typu ČEZ Prodej nebo PRE a dříve Bohemia Energy obvykle ještě objeví další zprostředkovatelé, kteří elektřinu nakupují a prodávají za ceny určené energetickou burzou EEX se sídlem v Lipsku.

Bývá zvykem, že energetické burzy typu českého portálu OTE nakupují a prodávají elektřinu na denním trhu za tzv. spotové ceny. Obrací se na ně dodavatelé, kteří aktuálně nedokážou pokrýt spotřebu elektřinou nakoupenou předem v celoročních a měsíčních kontraktech. Právě na denním trhu je elektřina mimořádně drahá, například počátkem prosince překračovala na OTE hranici 450 eur za megawatthodinu (MWh).

„Na tzv. lipské burze se ale propojil denní a dlouhodobý trh,“ upozorňuje na základní problém energetických cen Lubomír Lízal, který přednáší na univerzitě ČVUT. Proto se na burze EEX počátkem měsíce ke 400 eurům za MWh přiblížily také dlouhodobé smlouvy na rok i na měsíc.

„Neexistuje žádný tržní tlak na obchodníky, aby do ceníků používali nižší ceny, než jsou aktuální tržní ceny,“ potvrzuje také David Hluštík z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ještě loni v létě se cena dlouhodobých kontraktů na burze držela pod 100 eury za MWh, od té doby ovšem trh trpí nedostatkem dodávek a slabiny burzy EEX se projevily naplno. Na jedné straně je možné vyrábět lacinou elektřinu z větrných a slunečních elektráren, slušnou cenu nabízejí jaderné elektrárny a přes vysokou cenu emisních povolenek také elektrárny na uhlí. Tyto dodávky však nestačí v období, kdy přestane foukat a svítit slunce.

Protože se výroba z jádra a uhlí v posledních letech omezovala, musí výpadek dorovnat plynové elektrárny. Cena plynu ovšem explodovala loni na podzim a znovu letos v létě, kdy své dodávky omezil ruský koncern Gazprom, spolu s tím zdražila i elektřina z plynu a prostřednictvím cenového mechanismu na burze EEX veškerý elektrický proud. „Burza funguje, jako kdyby vítr nefoukal a slunce nesvítilo,“ shrnuje Lubomír Lízal z ČVUT.

Z pohledu příznivců společného evropského trhu jde pouze o přechodné potíže. „To, že jsme nyní v nepříjemné situaci a doplácíme na to, že nejdražší elektřina je z plynových elektráren, nebude natrvalo,“ uvedl například ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. V budoucnu bude podle něho Česko naopak vydělávat na levné energii z německých větrníků.

Výrobci ostatně oceňují možnost, že proud vyráběný s nízkými náklady mohou prodávat za vyšší ceny na burze, a ještě víc spokojeni jsou obchodníci. Mohou nakoupit poukázky na elektřinu vyrobenou v budoucnu a na stejné burze je ve vhodném okamžiku prodat za násobnou cenu.

Veřejnosti nejsou dostupné informace, kdo na burze EEX obchoduje. „Zřejmě to jsou velké finanční domy, které mají k obchodování dost peněz,“ míní Lubomír Lízal. Na tuzemském proudu vydělávají cizí firmy.

Přesto nejde předem s jistotou slíbit, že se ceny elektřiny v budoucnu sníží, případně zaručit, že je nedostatek elektřiny opět nevyžene nahoru. Opakování výpadků je naopak velmi pravděpodobné. Evropa sází na obnovitelné zdroje a například Německo s jejich pomocí zajišťuje polovinu elektrické spotřeby.

Ovšem v situaci, kdy vypadnou, jako se to stalo koncem listopadu, musí být nahrazeny klasickými elektrárnami, kterých je už v některých zemích nedostatek. „Při výpadku obnovitelných zdrojů dnes nedokáže Německo ve špičkách garantovat základní dodávky energie,“ upozornil například rakouský fyzik Vince Ebert v časopise Pragmaticus. Investice do záložních zdrojů včetně atomových elektráren se přitom nikomu bez pomoci státu nevyplatí.

Výpadky dodávek, a tím také cenové exploze se budou opakovat, dokud energetici nenajdou recept, jak vyrobenou elektřinu skladovat.

V nejbližší době se přesto mohou tuzemské ceny snížit. Elektřina pro české domácnosti letos sice zdražila nejvíc kromě Dánska, mezitím však odezněly některé dílčí vlivy, které mohou za zvlášť dramatický vývoj.

„Zdejší situace byla na začátku roku 2022 ovlivněna pádem Bohemia Energy, která měla přibližně 800 tisíc zákazníků. Dodavatelé museli už tehdy nakupovat elektřinu za spotové ceny, tržní ceny se proto do tarifů pro spotřebitele propsaly rychleji než v ostatních státech, kde ke krachům nedocházelo,“ připomíná Ladislav Kříž z ČEZ. „Asi nejvýznamnějším faktorem růstu maloobchodních cen elektřiny je zejména krach společnosti Bohemia Energy,“ potvrzuje jménem Ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík.

Zdejší vláda zároveň vyčkávala s podporou. „Některé země, například Nizozemsko, už v první polovině roku 2022 snížily poplatky a daňovou zátěž nebo mají jako Slovensko, Maďarsko a Francie regulované ceny,“ dodává mluvčí energetického gigantu. Česko má dlouhodobě o 15 procent nižší ceny než průměr EU.

„Absolutní nárůst silové elektřiny se proto propsal jako relativně vysoký procentuální růst ve srovnání s ostatními zeměmi,“ dodává Ladislav Kříž.