Článek
Komunitní energetika v Česku je stále jen na papíře. Novela energetického zákona má znamenat revoluci v tuzemské energetice, která od příštího roku umožní, aby spotřebitelé mohli sdílet vyrobenou elektřinu mezi sebou.
Po posledních změnách v připravované legislativě, kterou vláda projedná příští týden, přibylo omezení pro energetická společenství. Elektřinu by mezi sebou mohlo sdílet jen 1000 odběrných míst v rámci tří obcí s rozšířenou působností, tedy tří z 205 větších měst a obcí, na jejich městských úřadech se nachází stavební nebo živnostenský úřad, vydávají osobní doklady apod.
Omezení počtu členů Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je tvůrcem novely, zdůvodňuje podmínkou vzniku informačních systémů, které sdílení elektřiny umožní. Výměnu informací bude zajišťovat Elektroenergetické datové centrum, které se však naplno rozjede až v roce 2026. Vybudování jeho první etapy je reálné k začátku příštího roku.
„Do té doby je třeba datové výměny zajistit v rámci dočasného řešení, které bude určitým způsobem technicky omezené. Toto omezení se mj. týká počtu odběrných a předávacích míst, která se zapojí do tzv. skupiny sdílení. Z tohoto důvodu je navrhováno omezit počet členů skupiny sdílení na 1000,“ vysvětluje za MPO mluvčí Marek Vošahlík.
Proti tomuto opatření se už dříve vymezila Unie komunitní energetiky (UKEN). „Omezení velikosti energetických společenství bude mít dopad zejména na větší projekty, které chtějí do společenství zapojit větrné elektrárny, bioplynovou stanici a podobně,“ říká Anna Michalčáková z UKEN.
Připravují se přitom větší projekty. „Mezi nimi je například Pražské společenství pro obnovitelné zdroje, které chce osadit fotovoltaikou 23 tisíc střech, nebo projekt brněnské městské firmy SAKO Solar. Pro energetická společenství na území větších měst to znamená, že nebudou realizována v plném rozsahu, nebo se budou muset nějak rozdělovat,“ dodává Michalčáková.
Prozatím by však podle zástupců obcí, které už nyní jeví zájem o sdílení energie, nemělo omezení vadit. Ministerstvo totiž slibuje, že opatření je pouze dočasné a do budoucna by se mělo rozšířit o více odběrných míst.
Již brzy by mohl po domluvě vaši elektřinu odebírat váš soused.
Komunitní energetika je založena na vzniku komunit, v rámci nichž bude možné energii sdílet, a podle MPO by tak nemělo jít o mnohatisícové skupiny odběratelů. „Například v Rakousku je nyní 1400 společenství a jedno má v průměru mezi čtyřmi a pěti členy,“ popisuje Vošahlík.
Pokud by skutečně omezení platilo pouze do vzniku Elektroenergetického datového centra, nebyl by to zatím problém. Prozatím totiž není tolik zájemců o zapojení do energetických komunit, že by se do rámce 1000 odběratelů na tři obce s rozšířenou působností nevešli.
Je velice důležité, aby tato omezení byla opravdu dočasná. Protože jinak by došlo ke zmaření velkého množství plánovaných projektů, které mohou přesahovat území tří pověřených obcí či předpokládat více účastníků.
Například v Kněžicích to vnímají pozitivně. „Původní návrh byl 1000 míst na jednu obec s rozšířenou působností. Zástupci MPO slíbili, že nové omezení bude platit pouze do spuštění Energetického datového centra, takže dobré,“ říká starosta obce Kněžice Milan Kazda.
Ačkoli se zatím těžko odhaduje, když ještě novela energetického zákona neprošla celým legislativním procesem, kolik odběratelů by se v různých místech do sdílení zapojilo, zájem a odhady už jsou. „Předpokládám, že zhruba třetina domácností, tedy cca 70, by se zapojilo. Důležitá pro ně bude především cena energie,“ popisuje Kazda.
Komunitní energetika v Česku
- Komunitní energetika je založena na myšlence, že skupina spotřebitelů může v rámci energetické komunity společně vyrábět energii a také ji spotřebovávat. Jde především o elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů.
- Novela energetického zákona o komunitní energetice neboli Lex OZE II zavádí do české legislativy nové pojmy jako aktivní zákazník či energetické společenství.
- Energetické společenství bude určené pro sdílení energie v rámci větších skupin až o 1000 členech. Ti mezi sebou budou moci sdílet energie, které vyrobí ze společných výroben. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek, domácnosti, obce, školy, úřady nebo malé podniky.
- Aktivním zákazníkem může být skupina až deseti osob, které společně vyrábějí energii a sdílí ji mezi sebou. Jde například o jedince, který si vyrábí elektřinu na střeše své chaty, ale využívá ji jen přes víkend a přes týden si vyrobenou elektřinu posílá do bytu ve městě. V tomto případě nebude platit žádné územní omezení.
- Sdílení energie je možné například ve Francii, Německu, Rakousku, Slovensku, Dánsku či Belgii. V Česku zatím chybí legislativa, která by to umožňovala. Od roku 2024 by se to však mělo změnit a komunitní energetika by se měla rozjet i v tuzemsku.
Energetická společenství budou teprve vznikat, a tak tato omezení nebudou v počáteční fázi platnosti zákona natolik problematická. „Je však velice důležité, aby tato omezení byla opravdu dočasná. Protože jinak by došlo ke zmaření velkého množství plánovaných projektů, které mohou přesahovat území tří pověřených obcí či předpokládat více účastníků,“ říká zastupitelka a členka výboru pro energetiku Zastupitelstva hlavního města Prahy Eva Tylová.
Jde především o projekty, kdy energie budou vyrábět větší zdroje, jako je třeba park větrných elektráren. „Energie, kterou vyrobí, může využít větší počet členů energetického společenství a může být využita na větším území,“ popisuje Tylová.
V Praze už podle ní projevilo zájem o zapojení se do Pražského společenství obnovitelné energie téměř 900 lidí, kteří budou postupně mít fotovoltaiku.
Poukazuje proto na to, aby bylo omezení počtu odběrných míst pouze dočasné. „Jinak by muselo v Praze vzniknout další společenství, které by zájemce sdružilo. Samozřejmě mohou vzniknout z vlastního zájmu, ale pokud by to mělo být jen kvůli umělému omezení v zákoně, tak by to byla zbytečná administrativní bariéra,“ myslí si Tylová.
„Nutnou podmínkou je však zakotvení elektroenergetického datového centra v energetickém zákoně nejpozději do konce tohoto roku. Zásadní také bude včasná příprava příslušných prováděcích vyhlášek. Plné cílové řešení zahrnující další funkcionality pro decentralizovanou energetiku je očekávané v 1. čtvrtletí roku 2026,“ říká Vošahlík.
Jak funguje sdílení jinde v Evropě?
Geografické nebo technické omezení sdílení elektřiny na počet odběrných míst existuje i v jiných státech EU. Podle studie UKEN, která srovnává fungování komunitní energetiky v 17 zemích, jsou podobná omezení v členských státech kompenzována např. slevou na distribuci, která zohledňuje lokální výrobu a spotřebu elektřiny. Česká legislativa však se slevou na distribuci zatím nepočítá.
Sama evropská legislativa sdílení elektřiny územně neomezuje. Jedinou podmínkou je to, že většina členů společenství pro obnovitelné zdroje se musí nacházet v blízkosti výroben obnovitelné energie. To má zajistit, aby komunita nebyla zapojena do komerční činnosti velkého rozsahu.
Česko se při tvorbě novely inspirovalo v zahraničí, především v Rakousku a na Slovensku. V Rakousku je přitom územní omezení pouze pro energetická společenství a jde o technické kritérium – stejná síť nízkého napětí, nebo stejná síť středního napětí. Přesto mohou členové takovýchto společenství elektřinu sdílet napříč celým Rakouskem a platí pro ně sleva na distribuci.
Podobně k omezením přistupuje také Slovensko, které podle analýzy sdílení v rámci společenství ohraničilo jen v rámci kraje a také tím, že většina členů musí být v blízkosti zdroje výroby.
Nejblíže podobě českého modelu je zatím úprava komunitní energetiky v Polsku, která počet členů energetického společenství omezuje na 1000 s tím, že elektřinu mohou sdílet jen na úrovni středního a nízkého napětí.
Sousedská energetika však přináší i řadu omezení. Přestože by ve výsledku měla odběratele v rámci komunity vyjít sdílená zelená elektřina levněji než při tradičním odběru, vláda už přemýšlí, jak se z takto ušetřené energie bude odvádět daň z příjmu a DPH.
Dalším úskalím je také možná záporná cena elektřiny, která vzniká důsledkem velkých přetoků nespotřebované energie například ze solárních elektráren do sítě. Kvůli tomu dochází k odpojování fotovoltaik, jak tomu bylo například letos o Velikonocích. Lidé by tak mohli platit za to, že budou dodávat elektřinu do sítě.
