Článek
Ekonomové i finančníci očekávají, že se světová ekonomická situace začne konečně ubírat příznivějším směrem.
„Makroekonomické indikátory se začnou vracet ke standardním hodnotám a celková situace v hospodářství se zklidní. Tento vývoj byl navíc podpořen skvělými výsledky mnohých akciových indexů, které v loňském roce skokově rostly,“ uvedl například hlavní ekonom BSH Štěpán Křeček.
Americká centrální banka (Fed) naposledy ponechala své úrokové sazby beze změny a hlavní úrok se nadále nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. „Třetí ponechání sazeb na současných úrovních patrně bude možné interpretovat jako definitivní konec utahování měnové politiky,“ komentovali tento krok analytici Raiffeisenbank. Na trzích se tak už nyní debatuje o načasování prvního snížení sazeb.
Nahrává tomu i trend americké inflace, která se sice v prosinci meziročně zvýšila na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta, ale podle analytiků jde patrně jen o výkyv na jinak slibné trajektorii.
Zpevňují také americké akcie, přičemž posilovaly hlavně velké technologické společnosti. Situace v USA přitom ovlivňuje finanční dění na celém světě.
Také v eurozóně v prosinci inflace kvůli potravinám zrychlila na 2,9 procenta, ale ve druhém pololetí loňského roku převážně klesala a například v listopadu byla nejníže od léta 2021. Zejména investoři a podnikatelé ale na ECB tlačí, aby začala sazby urychleně snižovat. Evropa jako celek se tak sice ještě „nevyhrabala“ z ekonomického poklesu, ale vyhlídky se vylepšují.
Obecně se proto logicky také očekávalo, že velké firmy se budou připravovat na nárůst poptávky, a budou proto spíše nabírat nové zaměstnance.
Jde to, tak proč nešetřit
Podle Křečka si však firmy v těžkých dobách spíše jen vyzkoušely, že snížení počtu zaměstnanců jim nepřineslo větší problémy, a i nyní, před očekávaným vzestupem, tak vlastně nemají důvod skončit s „kontrolou mzdových nákladů“, jak se někdy propouštění eufemisticky nazývá.
„Lepší vyhlídky neznamenají, že se přestane vyvíjet tlak na nákladovou efektivitu ve firmách,“ konstatuje Křeček.
Podle agentury Reuters tak například u Googlu přijdou o práci stovky pracovníků z jednotky hlasového asistenta, hardwarového týmu nebo část skupiny inženýrů.
„V průběhu druhé poloviny roku 2023 provedla řada našich týmů změny, aby byly efektivnější, lépe pracovaly a přizpůsobily své zdroje největším produktovým prioritám. Některé týmy v těchto organizačních změnách pokračují, což zahrnuje i zrušení některých rolí v celosvětovém měřítku,“ řekl mluvčí společnosti Google pro agenturu Reuters.
Ke škrtům přitom došlo už loni, kdy technologická společnost Alphabet, která Google vlastní, propustila 12 tisíc zaměstnanců.
„U technologických společností nastolil nový trend Elon Musk, který významně snížil počet zaměstnanců společnosti X,“ připomíná loňské téma Křeček. „Jak se ukázalo, tak zásadní redukce počtu zaměstnanců nepřinesla nepřekonatelné problémy. Ostatní technologické společnosti na to začínají reagovat a také se snaží více kontrolovat mzdové náklady,“ dodává.
„Tím, že inflační epizoda postupně končí, firmy již nebudou moci jednoduše zdražovat své produkty. Strategie, kdy šlo vyšší náklady krýt ještě vyššími výnosy, zřejmě přestane v mnohých firmách fungovat. Častěji bude nutné počítat s nižším růstem výnosů, což zvýší tlak na kontrolu nákladů,“ popisuje situaci ekonom.
Počty zaměstnanců redukuje také společnost Amazon podnikatele Jeffa Bezose, která se rozhodla propouštět hlavně ze streamovací platformy Prime Video nebo studií filmové distribuční společnosti MGM, jejímž je Amazon spoluvlastníkem.
A propouštějí i některé banky. Ty se podle Křečka zbavují pracovníků zejména kvůli rostoucí popularitě aplikací, které nahrazují některé bankovní služby. „Je tak zřejmé, že banky budou muset hlídat své náklady. Zřejmě budou ještě více investovat do digitalizace, díky které budou moci snižovat počty zaměstnanců,“ vysvětluje .
Americká banka Citigroup, která je třetí největší bankou v USA například oznámila, že zruší 20 000 pracovních míst, čímž sníží náklady až o 20 % nákladů. Banka tak ušetří 2,5 miliardy dolarů jako součást snahy generální ředitelky Jane Fraserové posílit výkonnost banky. Jde o jedno z nejrozsáhlejších propouštění v sektoru.
