Článek
Hospodářská komora odhaduje, že roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 pak klesne na 3,3 procenta. Celá ekonomika pak bude v letošním roce stagnovat, v roce 2024 ale stoupne o dvě procenta.
Prezident komory Zdeněk Zajíček ale připomněl, že v minulé prognóze komora očekávala v roce 2024 růst o 2,8 procenta. Zajíček si nemyslí, že by odkládání investic v důsledku konsolidačního balíčku na ozdravení veřejných financí mělo ohrozit konkurenceschopnost firem. Hodně si Zajíček podle svých slov slibuje od investičních programů v rámci vládního výboru pro strategické investice. Pro firmy totiž může být v budoucnu limitující nedostatečná dopravní a energetická infrastruktura, dodal.
Komora během letošního roku oproti současným hodnotám očekává mírné oslabení koruny vůči euru. Roční průměr kurzu české koruny by měl odpovídat 23,9 koruny za euro, uvedla.
Letos podle ní průměrná mzda vzroste o osm procent, přiblíží se tak 43 600 Kč. Vlivem klesající inflace mohou již ve druhé polovině roku mírně růst reálné mzdy. V roce 2024 by průměrná mzda zaměstnanců měla proti letošku nominálně vyrůst o dalších sedm procent, tedy o 3000 korun. Mzdy vzrostou i reálně, protože inflace za celý rok 2024 by mohla klesnout na 3,3 procenta, míní komora.
„Hospodářské oživení české ekonomiky bude pozvolnější, než jsme čekali ještě letos v únoru, zejména kvůli působení vládního konsolidačního balíčku. Firmy budou do efektivnějších výrobních procesů a rozšiřování produkce investovat opatrněji. Třeba i proto, že není zatím jasné, jaké dotace budou rušeny. Nejsilnějším růstovým faktorem by se v příštím roce měla stát opět obnovená spotřeba domácností díky tomu, že mzdy se navrátí k růstu i v reálném vyjádření,“ řekl Zajíček.
Podle nové prognózy se v příštím roce přes hospodářské oživení nebude míra nezaměstnanosti vracet k historickým minimům. Očekává se spíše mírný nárůst nezaměstnanosti, a to vlivem legislativních změn u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Podle nového zákoníku práce by totiž nově měly zaměstnavatelům narůst administrativa i náklady spojené se zaměstnáváním na dohody. Zaměstnavatelé budou muset nově vést evidenci ‚dohodářů‘, detailně jim rozepisovat práci a proplácet dovolenou i náhrady.
Slabou domácí poptávku letos podle Zajíčka částečně vyváží poptávka ze zahraničí. Navzdory silné koruně tak zahraniční obchod zachrání tuzemskou ekonomiku před delší recesí.
„Na základě dat z firem jsme proti únorové predikci v pozitivním smyslu přehodnotili vliv českého vývozu na tvorbu letošního hrubého domácího produktu ČR. I přesto, že se produkce českých firem stává vlivem vysoké inflace a zhodnocení české koruny relativně dražší, naše data naznačují, že by čeští exportéři mohli na zahraničních trzích úspěšně konkurovat kvalitou i při relativně vyšší ceně,“ upozornil Zajíček.
Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické prognóze předpokládalo letos růst HDP o 0,1 procenta, příští rok o tři procenta. Inflace podle něj letos dosáhne 10,9 procenta, příští rok zvolní na 2,4 procenta. Česká národní banka v květnové prognóze letos čeká hospodářský růst 0,5 procenta a příští rok tři procenta. Inflace podle ní letos bude 11,2 procenta, příští rok 2,1 procenta.
