Článek
Důvěra v českou ekonomiku v srpnu meziměsíčně klesla potřetí v řadě, snížila se o 1,6 bodu na hodnotu 94,1. Níže byla naposledy loni v březnu. U podnikatelů klesla ve všech odvětvích, naopak mezi spotřebiteli se po pěti měsících poklesu zvýšila. V červenci se přitom důvěra spotřebitelů dostala na nejnižší hodnotu v historii zjišťování, v srpnu stoupla o 3,5 bodu na hodnotu 77,1. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).
Důvěra podnikatelů se v srpnu meziměsíčně snížila o 2,6 bodu na hodnotu 97,6.
„Celková důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se snížila ve všech sledovaných odvětvích. Zatímco průmysl, obchod a služby zaznamenaly mírnější pokles důvěry, který byl zejména v průmyslu a obchodě potvrzením vývoje z předešlých měsíců, stavebnictví doznalo výraznější propad,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Podle něj je jedním z důvodů fakt, že po více než roce a čtvrt poprvé převážil, byť mírně, podíl podnikatelů očekávajících pro období následujících tří měsíců pokles počtu zaměstnanců. Je otázkou, jestli se jedná pouze o jednorázový výkyv, nebo o změnu trendu sentimentu ve stavebnictví, dodal.
Důvěra podnikatelů ve stavebnictví se meziměsíčně snížila o 8,4 bodu na hodnotu 110,2. V průmyslu byla oproti červenci nižší o dva body, dosáhla hodnoty 96,9, v obchodu klesla o 2,4 bodu na 95,2 a ve službách o 2,7 bodu na 97,3.
Mezi spotřebiteli důvěra naopak meziměsíčně stoupla. Podle statistiků se respondenti ve srovnání s červencem méně obávají zhoršení celkové ekonomické situace a i jejich vlastní finanční situace. Meziměsíčně se snížil i počet respondentů hodnotících svoji stávající finanční situaci hůře ve srovnání s předešlými dvanácti měsíci. Naopak mírně vzrostl počet respondentů, kteří se domnívají, že v období příštích dvanácti měsíců nebude vhodná doba k pořizování velkých nákupů.
„Srpnový meziměsíční růst důvěry mezi spotřebiteli lze chápat jako určitou korekci předešlého nepřetržitého pětiměsíčního poklesu. Většina sledovaných ukazatelů sice zaznamenala mírné zlepšení, nicméně všechny stále vyznívají hůře ve srovnání s dlouhodobými průměry,“ podotkla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
To podle ní platí i pro očekávání dalšího vývoje inflace, u kterého lze ale pozitivně hodnotit meziměsíční snížení počtu respondentů obávajícího se dalšího růstu cenové úrovně.
