Dukovany postavíme a české firmy nepřijdou zkrátka, říká muž z Westinghouse

Severoamerická společnost Westighouse se do českého jaderného tendru vrací po deseti letech, za vlády Petra Nečase se ucházela o stavbu nových bloků v Temelíně. Tento tendr však padl. „Nejsme zahořklí,“ ujišťuje ředitel společnosti pro nové reaktory David Durham.

Tentokrát však do tendru vstoupí s americkým stavebním partnerem, největší americkou konstruktérskou společností Bechtel. Stejnou strategii Westinghouse zvolil i v Polsku, kde tento týden podepsal kontrakt na výstavbu historicky první jaderné elektrárny v zemi. Pro Temelín se přitom Westinghouse před lety spojil s Metrostavem. Durham však slibuje, že to neznamená, že české firmy přijdou při výstavbě stamiliardové zakázky zkrátka.

„Idea je taková, že Bechtel bude fungovat jako manažer výstavby a oni si pak vyberou lokální stavební firmy, aby odvedly tu samotnou stavební práci,“ řekl SZ Byznys.

V tendru o nový blok v Dukovanech se Westinghouse utká s francouzskou EDF a jihokorejskou KHNP.

Westinghouse má „v kapse“ stavbu historicky první jaderné elektrárny v Polsku, v první fázi má jít o tři reaktory. Nejste už uspokojeni, nemáte v regionu splněno či naplněnou výrobní kapacitu?

Jsme samozřejmě za vývoj v Polsku velmi rádi, ale je to jen část naší celkové strategie. Tou je mít flotilu reaktorů AP1000 v celé střední a východní Evropě. Jak víte, už dříve si nás vybrala Ukrajina, kam máme dodat devět reaktorů, teď tři, možná šest dalších do Polska, o čtyři soutěžíme v Česku a dále se zajímáme o projekty ve Slovinsku, na Slovensku či v Bulharsku. Takový je náš plán. Z této synergie může těžit celý region.

Jen si to ujasněme. Přihlásíte se do dukovanského tendru, nic se nezměnilo?

Svou nabídku pro Dukovany podáme do konce měsíce společně s naším partnerem, společností Bechtel.

Jak tedy má z tohoto regionálního propojení podle vás těžit Česko?

Česko disponuje velmi kvalifikovaným dodavatelským řetězcem a tyto české firmy budou mít příležitost podílet se nejen na výstavbě v Česku, ale i v Polsku a snad i na Ukrajině. To by znamenalo ekonomické výhody s dlouhodobou perspektivou. A samozřejmě čím více bloků budeme stavět, tím se může snižovat celková cena zakázek. V českém tendru jsme jediným uchazečem, který má v provozu či ve výstavbě reaktor, který nabízíme pro Dukovany, ostatní uchazeči (v daných parametrech, pozn. red.) nemají takový reaktor postavený či v provozu, to by byl risk.

Zmínil jste, že nabídku podáváte s americkou stavební firmou Bechtel, jaká je její role? Je to tak i v Polsku?

S firmou Bechtel spolupracujeme i na stavbě v USA, na jaderné elektrárně Vogtle. A v této spolupráci chceme spolupracovat i v Česku a v Polsku. Idea je taková, že Bechtel bude fungovat jako manažer výstavby a oni si pak vyberou lokální stavební firmy, aby odvedly tu samotnou stavební práci.

Když se Westinghouse před deseti lety ucházel o výstavbu nových reaktorů v Temelíně, šli jste do tendru s českou firmou Metrostav a bylo to prezentované jako závazek zapojit české firmy. Proč jste změnili přístup?

Když se podíváte na obdobné projekty ve světě, jsou levnější a rychlejší, pokud firma staví více než jeden. Když stavíte první reaktor, je to vždy velmi těžké. Když to děláte podruhé, je to lepší, rychlejší a levnější. A stále se to zlepšuje, opakování přináší výhody. Bechtel může lokálním stavebním firmám předat svou zkušenost a to vše, v čem se poučili při stavbě elektrárny Vogtle.

Stavby jaderných elektráren provází zpoždění, týká se to právě i elektrárny Vogtle. Můžete slíbit, že se odklady nebudou dít v případě Dukovan? Teď v energetické krizi, v časech, kdy je Západ uprostřed energetické války vyvolané Ruskem, může být dodržování termínů v energetických plánech otázkou přežití.

Nikdo vám to nemůže slíbit. Ale uděláme maximum a mám za to, že nejlepší ingrediencí zkompletování projektu na čas a bez prodražení jsou zkušenosti z předchozích projektů. To lze doložit i historickou zkušeností – když se například v Japonsku stavěli v 70. a 80. letech minulého století jeden reaktor za druhým, ty poslední v řadě už šly velmi rychle.

Naposledy jsem měla možnost mluvit s představiteli Westinghouse v lednu letošního roku, už tehdy jste vyzdvihovali spolupráci s Ukrajinou. Jak se na vašich plánech na Ukrajině a ve střední a východní Evropě podepsala ruská invaze na Ukrajinu?

Válka naše plány na Ukrajině nezměnila, ale zpomalila je, to ano. S ukrajinským státním Energoatomem jsme podepsali dohodu, podle které máme v zemi postavit devět reaktorů. Dále jsme uzavřeli už konkrétní kontrakty na první dva z nich. I přes objektivní překážky pokračujeme ve spolupráci s naším zákazníkem, například na licencování.

Co by se nyní dělo ve vaší spolupráci, kdyby nebyla válka?

Pracovali bychom na licencování a navrhování prvního reaktoru. To se zdrželo. Ale také Ukrajině už deset let dodáváme palivo pro jejich stávající reaktory a v tom pokračujeme i v čase válečného konfliktu. Rusko ohrožuje jen elektrárnu v Záporoží, ty ostatní nikoli.

Co říká ruská agrese o strategické aspektu jaderné energetiky. Dlouhodobě americká strana zdůrazňovala i v souvislosti s temelínský i dukovanským tendrem právě bezpečnostní rozměr. Dokazuje válka na Ukrajině, že jste měli pravdu?

Ano. Je důležité vědět, kdo jsou vaši skuteční přátelé, a být soběstačný, případně spoléhat na přátele, kterým lze věřit v dlouhodobé perspektivě. Energetická bezpečnost se rovná národní bezpečnost, to ruská invaze znovu jen potvrdila. Ale česká vláda to rozpoznala už předtím, když do tendru nevpustila ruské a čínské společnosti. Invaze spíš přesvědčila mnohé jiné země, jak závažná věc energetická bezpečnost je.

Westinghouse má z Česka špatnou zkušenost. Tendr na rozšíření Temelína za vlády Petra Nečase se nedotáhl. Vy jste do něj jako firma investovali mnoho peněz i politického kapitálu. Důvěřujete této české vládě, že projekt dotáhne?

Nenazval bych to špatnou zkušeností. Nikoho netěší, když prochází dlouhým nabídkovým procesem, utratí spoustu peněz a pak se projekt shodí ze stolu. Ale takový je byznys. Nevytváří to žádné nepřátelství či zahořklost. Musíte umět přijmout i to, když tendr nevyjde. Věřím, že máme velmi dobrý vztah s vládou i naším zákazníkem ČEZ. Máme dobrou pozici, myslím. Ale je to stále soutěž.

V Polsku jste to měli snažší, tam nebyl tendr. Tu zkušenost, kdy musíte rivaly porazit, před českým tendrem nemáte.

V Polsku neproběhl formální tendr, vlády Polska a USA spolu podepsaly dohodu, která nám umožnila projít dlouhým a pečlivým procesem, kdy se plánovaly náklady a časové plány. Ale naši soupeři, stejní jako v Česku, se sami rozhodli připravit nevyžádané nabídky, takže to nakonec soutěž byla.

Jaderné soupeření se také s blížícími se rozhodnutími v tendrech ve střední Evropě přiostřilo. Vy jste korejského uchazeče zažalovali kvůli sporům o duševní vlastnictví korejského reaktoru. Tvrdíte, že k vývozu svého reaktoru musí mít váš souhlas, protože jeho součástí jsou technologie Westinghouse.

Musím být v této věci opatrný. Ale ano, podali jsme žalobu na KEPCO a KHNP. Je to velmi nešťastné, sám jsem strávil pět let snahami tuto neshodu mezi našimi společnostmi vyřešit. Ale to se nepodařilo. Museli jsme jednat, abychom ochránili naše duševní vlastnictví a abychom dostáli americkým zákonům týkajícím se kontroly vývozu, když  korejská strana podala nabídku v Polsku, chystá se vstoupit do českého tendru a oslovit mají i saúdskoarabskou vládu. Už pouhou nabídkou poruší americká pravidla pro kontrolu exportu a máme za to, že i zákaz nakládání s naší technologií, tedy naším duševním vlastnictví bez našeho svolení. Takže jsme museli jednat.

Vztahuje se tento spor i k českému tendru?

Žalobu jsme podali v USA, tudíž platnost bude celosvětová. Předpokládám, že vyhrajeme a pak toto rozhodnutí uplatníme v každé zemi. Neměli bychom jinou volbu.

Kdy očekáváte rozhodnutí v této věci?

To může trvat roky. Jde o velmi technickou záležitost, je potřeba, aby před soudem experti  vyhodnotili, zda Korejci změnili naši technologii ve svém reaktoru. My máme za to, že nikoli, oni tvrdí, že ano, ale zatím nebyli ochotní to prokázat. Takže uvidíme.

Součástí dukovanského tendru je také opce na stavbu dvou reaktorů v Temelíně, který už dobře znáte z tendru, který nevyšel. Máte zájem a kapacitu i pro Temelín?

Absolutně. Máme zájem dodat všechny čtyři bloky. Tendr je na jeden blok v Dukovanech s opcí na druhý tamtéž a na další dva v Temelíně.

Když jste se ucházeli o Temelín před deseti lety, měli jste mimořádně silnou podporu americké vlády. Westinghouse však od té doby prošel proměnou, po bankrotu jej postavily na nohy kanadské investice. Dá se i s novou strukturou čekat, že budete mít podporu americké vlády?

Jsem si jistý, že uvidíme velmi silnou podporu vlády USA, jako tomu bylo i v Polsku, a to na všech úrovních včetně prezidenta. Ale měli jsme silnou podporu i předchozí republikánské administrativy, takže to není věc vázaná na jednu politickou stranu. Myslím, že jde o perfektní příležitost, kdy se zájmy našich vlád – ekonomické, dekarbonizační i bezpečnostní – protínají. Jsem si jist, že budeme mít extrémně silnou podporu americké vlády pro naši českou nabídku.