Dukovanská klička. Jak se mohou Američané vrátit, i když z tendru vypadli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ze zakázky století na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech by si mohla ukousnout část i americká společnost Westinghouse – a to i když stát a skupina ČEZ vybraly jako preferovaného dodavatele na stavbu jihokorejskou společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP).

Americká společnost totiž výsledek tendru napadá tvrzením, že korejský návrh reaktoru APR 1000, který by měl fungovat v nových Dukovanech, porušuje její patentovanou technologii. Podle ní Korejci nesmí vyvážet tuto technologii do zahraničí bez souhlasu americké vlády, tudíž by neměli reaktory stavět ani v Česku.

„Návrhy designů technologií reaktorů APR1000 a APR1400 společnosti KHNP využívají licencovanou technologii systému Westinghouse 80 generace II. Společnost KHNP nevlastní výchozí technologii ani nemá právo ji sublicencovat třetí straně bez souhlasu společnosti Westinghouse,“ uvedla společnost v prohlášení.

Mezi oběma stranami nyní probíhá arbitrážní řízení, jehož výsledek se neočekává dříve než ve druhé polovině roku 2025.

Investor i česká vláda tvrdí, že by spor neměl celý projekt nijak negativně ovlivnit. Do věci se vložilo i korejské ministerstvo průmyslu, obchodu a energetiky, podle kterého by se Westinghouse mohl zapojit do stavby Dukovan jako subdodavatel KHNP.

„V současnosti existuje spor mezi společnostmi Korea Electric Power Corporation (mateřská společnost KHNP, pozn. red.), Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a Westinghousem, je tu však i možnost spolupráce na dodávkách technologií, podobně jako tomu bylo u elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech,“ uvedlo podle korejského listu Hankyoreh tamní ministerstvo.

Společnosti tak mají se spoluprací zkušenost. Zakázku ve Spojených arabských emirátech získala v roce 2009 KHNP. Westinghouse výměnou za to, že přestane uplatňovat námitky týkající se porušování práv duševního vlastnictví k jaderné technologii, dodal do elektrárny Baráka některé klíčové komponenty včetně turbín.

Ani jedna strana nechtěla oznámení korejského ministerstva komentovat. „Je nám líto, ale vzhledem k tomu, že spor mezi KHNP a společností Westinghouse stále probíhá, bohužel v tuto chvíli nemůžeme na vaše otázky odpovědět,“ uvedla KHNP. Westinghouse se odmítl vyjadřovat k čemukoli, co by souviselo s tendrem a soudním sporem s KHNP.

Krok korejské strany lze podle bývalého generálního ředitele ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla vysvětlit snahou stabilizovat a uklidnit situaci a najít řešení, které nebude záležitost dále komplikovat.

„Spor by minimálně v prvopočátcích musela vést americká administrativa s korejskou administrativou, a ne společnosti. Proto do toho možná vstoupilo korejské ministerstvo, které vyjádřilo určitý názor směrem ke korejské firmě,“ říká Míl.

Celá záležitost ohledně duševního vlastnictví je mimořádně komplikovaná. Primárně totiž nemusí jít ani tak o autorství, jako o obchod. „Bylo by třeba si nastudovat celou dokumentaci sporu o transfer technologie a tu nikdo v naší zemi nezná. Za sebe bych to ale viděl tak, že peníze jsou v prvé řadě,“ domnívá se Míl.

Když KHNP stavěla elektrárnu Baráka, celý projekt vyšel na 18,6 miliardy dolarů. Z celé zakázky si Westinghouse ukousl dvě miliardy dolarů.

Přestože o vítězi tendru je už více než měsíc rozhodnuto, a i když se Westinghouse do závěrečné části tendru vůbec nedostal, protože nepodal závaznou nabídku ani na jeden blok, je reálné, že by se na dukovanském projektu podílely obě společnosti.

„Jaké subdodavatele máte, je uvedeno v nabídce, resp. v textu předjednané smlouvy. Pokud KHNP umí zajistit levnější subdodávku, která naplňuje všechny technické a kvalitativní parametry, které jsou garantovány smlouvou a odpovídají výběrovému řízení, je to řešení. Podmínky zákona o zadávání veřejných zakázek a výběrového řízení to nenarušuje,“ vysvětluje Míl.

Zda se bude na stavbě českého jádra podílet i Westinghouse, je pouze mezi americkou a korejskou stranou. Investor, tedy Česko, si už v tuto chvíli nemůže diktovat, s kým by měla KHNP spolupracovat.

„Mohl by to za splnění určitých podmínek požadovat před tím, než byly předloženy konečné nabídky, nejlépe ovšem v rámci vstupních konzultací, než bylo zahájeno výběrové řízení. Kdyby investor požadoval cokoli, co by vedlo ke zvýšení nákladů, byla by to jeho odpovědnost,“ říká Míl.

Nyní je především na vítězném dodavateli, aby si vyhodnotil smysluplnost spolupráce s Westinghousem.

„Za přípravu dodavatelského řetězce je odpovědná společnost KHNP, případná účast společnosti Westinghouse a jednání s ní jsou plně v odpovědnosti preferovaného dodavatele KHNP. Se společností Elektrárna Dukovany II (společnost pro nové bloky v Dukovanech, pozn. red.) nyní KHNP vyjednává EPC kontrakt s cílem uzavřít smlouvu do konce března 2025,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Spolupráce obou společností může být jednou z cest, jak zabránit dalšímu vyostřování sporu o technologii reaktoru a zpochybňování dukovanského projektu. Na konci srpna totiž Westinghouse podal odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže proti rozhodnutí společnosti ČEZ o výběru KHNP jakožto preferovaného dodavatele.

Korejci aktuálně vyjednávají detaily zakázky se společností ČEZ. Celková hodnota projektu je podle odhadu české vlády 400 miliard Kč za dva jaderné bloky APR 1000, přičemž jeden zajistí výkon 1000 MW. Stavba by měla začít v roce 2029 a první reaktor by měl zahájit zkušební provoz v roce 2036. KHNP ještě získal opci na stavbu dalších dvou bloků v Temelíně.