Drahé energie už v Evropě zavírají továrny. Česko zatím odolává

Vysoké ceny energií výrazně dopadají na průmysl. V přímém přenosu to lze pozorovat v Německu, kde už několik továren začalo kvůli účtům za energie omezovat výrobu. V Česku podobná situace zatím nehrozí, i když na fungování řady podniků má zdražení elektřiny či plynu negativní vliv.

Podle šetření Hospodářské komory mají na podnikání firem největší dopad ceny elektřiny, ceny plynu pak podniky uvádějí jako sedmý nejzávažnější problém. Situace v energetice ovlivnila hlavně odvětví, pro která je typická vyšší spotřeba energií, tedy strojírenství, zpracování a výrobu oceli či sklářství.

Například ve společnosti vyrábějící převodovky Wikov Industry připadá značná část spotřeby elektrické energie na strojní obrábění dílů. Podnik předpokládá, že energie budou letos zaujímat pět až 5,5 procenta výrobních nákladů.

„Pokud jde o přímé dopady, při výrobě převodovek se nám zvyšují náklady jak na samotné obrábění různých komponent, tak zejména na díly, které vyžadují tepelné zpracování. V rámci celé skupiny Wikov jsou dopady nejvýraznější ve sklářské výrobě Rückl Crystal a Bohemia Machine, která je energeticky velmi náročná,“ říká David Török, sourcing manažer společnosti.

Zdražení má ale také další dopady. Wikov Industry totiž pocítil navýšení nákladů na energie i v cenách svých dodavatelů. „Zdražují takřka všichni dodavatelé, ale nejvýraznější dopady jsou opět u energeticky náročných dodávek jako například odlitky a výkovky nebo již zmíněné tepelné zpracování. Spolu se zdražováním surovin a dopravy, které probíhá od konce roku 2020, jsou dopady dramatické a těžko vyčíslit přesný vliv samotného zdražení energií,“ říká Török.

To potvrzuje i situace v hutích. „Byť k výrobě využíváme i veškeré hutní plyny, náklady na energie velmi významně narostly. Jako společnost s uceleným hutním cyklem spotřebováváme velké množství ostatních energií jako je pára, dmýchaný vzduch, stlačený vzduch a tepelná energie,“ vysvětluje Barbora Černá Dvořáková, vedoucí pro vnější vztahy a komunikaci Liberty Steel.

A prudký růst cen elektřiny má dopad i na finanční výdaje společnosti Třinecké železárny – Moravia Steel. „Z hlediska nákladů jsou energie jednou z nejvýznamnějších nákladových položek naší společnosti,“ uvádí mluvčí Petra Macková Jurásková.

Zdražení energií se tak ukáže i na cenách konečných výrobků. „Růst cen veškerých energetických médií, ať už jde o silovou elektřinu, zemní plyn, dmýchaný vzduch, kyslík, vodu a další, se snažíme promítnout do cen našich výrobků, nicméně ne vždy je to s ohledem na dlouhodobé kontrakty možné,“ doplnila Jurásková.

Také Wikov Industry promítl vyšší ceny energií do svých výrobků několikrát. „Spolu s trvale rostoucími cenami takřka všeho materiálu a při maržích obvyklých pro toto odvětví není možné udržet stejné prodejní ceny. To musí pochopit i naši zákazníci,“ dodává Török.

Náklady na energie stoupají tak, že se některým podnikům v zahraničí už ani nevyplatí vyrábět. Podle deníku Handelsblatt omezují výrobu například sklárny v saském Freitalu. „Rozhodli jsme se úplně odstavit výrobní linku v našem výrobním závodě ve Freitalu. To platí na dobu neurčitou,“ uvedl Stefan Jugel, generální ředitel Glashütte Freital.

„Na základě současných nákladů na energii nemá výroba smysl. Náklady na energii jsou vyšší než tržby, “ dodal. Do budoucna zvažuje omezení výroby i řada německých papíren.

V Česku tak radikální krok zatím nehrozí. „Omezení výroby z titulu vysokých cen energií nedošlo, ani se k tomuto kroku nechystáme,“ říká mluvčí Moravia Steel. O následování německých firem neuvažují ani Wikov Industry a Liberty Steel.

Tuzemské firmy naopak hledají cesty, jak dopad cen na jejich podnikání zredukovat. „V Třineckých železárnách využíváme systém hospodaření s energiemi, který vede ke snižování energetické náročnosti,“ popisuje Jurásková.