Článek
Kurzarbeit.
Zmínky o něm se objevují zejména v časech, kdy se ekonomika potýká s tvrdými překážkami – debaty se kolem něj točily při krizi v roce 2009 i během covidové pandemie. A jednání o něm se vrátila i dnes, kdy firmy čelí nevídanému koktejlu drahých energií v kombinaci se zdražováním řady dalších vstupů.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulém týdnu v televizi CNN Prima News uvedl, že pokud vláda do tří týdnů nenajde nástroj, který by s cenami energií bojoval a podpořil firmy, je ministerstvo práce připravené kurzarbeit spustit.
Co je to kurzarbeit?
Kurzarbeit znamená zkrácený pracovní úvazek.
Firma platí lidem za odpracované hodiny a stát jim dorovná část výdělku za neodpracovaný čas.
Jedná se o krátkodobé opatření pro překlenutí krizového období.
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července.
Detaily kurzarbeit v Česku:
- Pracovníci by měli při kurzarbeitu v době výpadku dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku.
- Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.
- Zaměstnanci by doma mohli být jeden až čtyři dny v týdnu.
- Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
Podle informací, které SZ Byznys sdělil vedoucí oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta, lze očekávat, že pokud další jednání budou probíhat podle plánu, opatření by mohlo být aktivováno od 1. ledna 2023.
„Mimo jiné je ale potřeba brát v úvahu i omezené možnosti státního rozpočtu, protože jde o poměrně nákladný nástroj. Proto předpokládáme, že pokud by opatření bylo spuštěno, nebylo by plošné, ale mohlo by se týkat pouze zaměstnavatelů v nejvíce zasažených oborech. Konkrétní obrysy jsou však stále předmětem jednání,“ uvedl Augusta ve vyjádření za resort.
Byl bych daleko klidnější, kdybychom už nyní věděli, že Evropská komise nemá výhrady k vládnímu návrhu pro spuštění kurzarbeitu, jenže v tomto stavu zatím bohužel nejsme.
Ačkoliv by kurzarbeit mohl být na český trh zaveden už za necelé čtyři měsíce, stojí před státními úředníky a samotným opatřením ještě dlouhá cesta. Česko sice přijalo rámcová pravidla kurzarbeitu do zákona o zaměstnanosti už loni v červenci, k jeho aktivaci je však nutné vydat příslušné nařízení vlády a to předložit k odsouhlasení Evropské komisi.
„V tomto aktivačním nařízení musí být vymezeny důvody, proč je opatření aktivováno, a další parametry poskytování příspěvku. Mimo jiné i vymezení okruhu zaměstnavatelů nebo odvětví, kteří jsou způsobilí k získání příspěvku. Takovéto parametry už musí odpovídat konkrétní situaci,“ vysvětluje Augusta z ministerstva práce.
Vzhledem k vzrůstající nejistotě na evropském energetickém trhu obavy podnikatelů rostou. Situace nenechává klidným ani Jana Rafaje, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.
„Situace není optimální. Každým dnem se blíží topná sezona, Nord Stream 1 aktuálně stojí a my přesně nevíme, co vše může nastat. Byl bych daleko klidnější, kdybychom už nyní věděli, že Evropská komise nemá výhrady k vládnímu návrhu pro spuštění kurzarbeitu, jenže v tomto stavu zatím bohužel nejsme,“ říká pro SZ Byznys Rafaj.
V souvislosti s aktuální problematickou situací na poli s energiemi se na současnou vládu s výzvou ke konkrétním krokům v boji proti vysokým cenám obrátilo devět asociací energeticky náročných odvětví průmyslu. Ty navrhují šestici opatření, která mají pomoci řešit energetickou krizi a neúnosné ceny energií, přičemž jedním z nich je právě kurzarbeit.
„Společnost Škoda Auto by uvítala možnost kurzarbeitu, který by zaměstnavatelům pomáhal překonávat případné ekonomické obtíže a zajišťoval v podobných situacích flexibilitu pracovního trhu,“ uvedla Martina Špittová, tisková mluvčí Škoda Auto.
Šest návrhů, jak zvládnout energetickou krizi
1) Co nejrychlejší zastropování ceny energií. Strop lze aplikovat různými způsoby a náklady na něj v případě potřeby rozložit v čase.
2) Zavedení motivačního prvku pro velké spotřebitele k úsporám zemního plynu tak, že jim stát nabídne finanční kompenzaci za dobrovolné snížení spotřeby.
3) Zahájení evropské debaty o pozastavení či modifikaci systému obchodování s emisními povolenkami.
4) Schválení programu pomoci firmám podle dočasného rámce státní podpory EU. Pomoc by měla být k dispozici i firmám, které zatím nejsou v provozní ztrátě, ale tato situace je bytostně ohrožuje.
5) Předběžná aktivace kurzarbeitu pro případ, že dojde k zastavení výroby třeba při náhlém přerušení dodávek zemního plynu.
6) Zintenzivnění podpory technologické a klimatické transformace českého průmyslu včetně přechodu na alternativní paliva.
Zdroj: Otevřený dopis zástupců českého průmyslu (redakčně kráceno)
Komplexní řešení žádá také Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
„Na národní úrovni je třeba připravit set opatření, která si budou navzájem pomáhat, budou na sebe navázána a podpoří české firmy. Mezi ta hlavní řadím aktivaci dočasného krizového rámce, skrze který je možné pomoci firmám s cenami plynu, využití bankovních úvěrů se státní garancí a také aktivaci kurzarbeitu,“ uvedl.
Z pohledu plánů na udržení zaměstnanosti ve firmách je podle jeho slov třeba myslet také na to, že stejně jako minulé, i tato krize jednou pomine. Po hromadném propouštění by bylo velmi těžké a drahé, v některých oborech téměř nemožné, dostat zaměstnance zpět.
Kurzarbeit považuje za účinný nástroj v dobách krátkodobé nejistoty a výjimečných externích šoků také analytik pracovního trhu ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Ten však zároveň upozorňuje na úskalí tohoto nástroje.
Možné riziko podle jeho slov může nastat, pokud nejde jen o krátkodobý šok, ale naopak o dlouhodobou zátěž, která přesahuje například rok – a řešení je přitom zcela v nedohlednu. V takovém případě už kurzarbeit může přestat být účinný a možná i užitečný.
„Pokud jde o strukturální problém, který není v dohledné době řešitelný, je možná lepší, aby se lidé skrze změny práce dostávali do odvětví, která jsou životaschopná, a posunuli se k činnostem, které mají dlouhodobě lepší perspektivu uplatnění. A totéž platí i pro nezanedbatelnou část firem či zaměstnavatelů, potažmo náplně jejich činnosti,“ komentuje Dombrovský.
Dobře míněná pomoc vlády totiž může v případě dlouhého trvání vyvolat „zombifikaci ekonomiky“, kdy stát z peněz daňových poplatníků, případně činností národní banky, prakticky dotuje provoz nefungujících firem.
