Drahé energie: Pozor na prastarou lednici

V některých domácnostech není výjimkou, že ve spíži vrčí 25 i více let stará „calexka“. Takový spotřebič je v porovnání s dnešními modely energetický otesánek a má smysl uvažovat o výměně, pokud možno za model, který se sám postará o odmrazování.

Lednice však není jediný nenápadný žrout elektřiny, má smysl se podívat i na spotřebu myčky nádobí či pračky.

Na konkrétní dotazy odpovídají odborníci společnosti Centropol, která je partnerem poradny.

Prosím, má se vypínat i televize se set top boxem? Ušetřím tím něco? Myslím třeba na noc, když spíme. Děkuji.

Aktuálně jsou na trhu TV, které mají maximální spotřebu v pohotovostním režimu 0,5 W.

Pokud budete na noc vypínat jen TV a set-top box zůstane zapnutý (příkon 9,3 W), potom spotřeba tohoto kompletu v noci (10 hodin) bude za rok 336 korun. Pokud váš set-top box disponuje pohotovostním režimem s rychlým startem (příkon 8,3 W), potom s ním příliš neušetříte. Roční spotřeba klesne jen o 34 korun. Pokud ovšem opravdu použijete pohotovostní režim (příkon 0,63 W – někdy označován jako ECO), noční spotřeba TV a set-top boxu klesne na 39 korun za rok.

Dobrý den. Prosím o radu, mám mikrověž zapojenou celý rok. Pokud bych ji každý den vypnul, druhý den bych musel znovu ladit stanice, které poslouchám, což mi připadá jako hloupost. Můžete mi něco poradit? Hezký den.

Příkon elektrospotřebičů v pohotovostním (stand-by) režimu prodávaných po roce 2010 nesmí přesáhnout 1 W, od roku 2013 dokonce 0,5 W. Při běžném provozu by se tedy spotřeba vaší mikrověže měla pohybovat kolem 2,92 kWh ročně. To při ceně kWh elektřiny včetně daně a distribuce kolem 9 Kč znamená roční náklady necelých 30 korun.

Dobrý den, zajímá mě, jestli můžu mít vytaženou zástrčku od televizoru, když není zapnutá. Děkuji za odpověď D. Zapletalová.

Ano, pokud je televize vypnutá, doporučujeme vytáhnout přívodní kabel ze zásuvky. U moderních přístrojů je příkon v tzv. pohotovostním nebo stand-by režimu do 0,5 W, ale u starších zařízení to je víc a jde o zbytečně spotřebovanou elektřinu, kterou musíte platit. Pohodlnějším řešením než vytahování kabelu ze zásuvky, je zásuvka s vypínačem, který přeruší přívod proudu do spotřebiče.

U kterých televizorů dochází k větší spotřebě? Dík.

Zásadním parametrem pro výši spotřeby je velikost obrazovky. Jak vidno v tabulce níže, bez ohledu na zobrazovací technologii je právě délka úhlopříčky zásadní. Zobrazovací technologie je až druhotným faktorem. U ní mnohem větší roli než spotřeba hraje pořizovací cena a vlastnosti obrazu. Zatímco OLED vyniká skvělým kontrastem mezi bílou a černou (tj. má černou opravdu černou), QLED technologie má vyšší kvalitu zobrazení barev, protože dokáže pokrýt téměř celé barevné spektrum (gamut DCI-P3). Technologie MiniLED přináší výhody obou výše zmíněných, ale je dražší. Poslední (již nenabízenou) technologií je plazma, která je z hlediska spotřeby nejméně vhodnou variantou. Náklady na její provoz jsou dokonce o 50 procent vyšší. Pokud máte tuto televizi, doporučujeme ji i přes výborný obraz vyměnit.

Modelový příklad celkové spotřeby a nákladů jednotlivých typů TV vychází ze situace, kdy je daná TV v provozu každý den po dobu 4 hodin.

1) Používám ony vypínací trojzásuvky. V poloze zapnuto svítí kontrolka. Protože jich mám v provozu více než deset, zajímalo by mne, kolik mne jejich provoz naprázdno stojí, tedy jaká je jejich spotřeba v době, když svítí kontrolka.

2) Vlastním nepoužitou lednici pořízenou cca v roce 1990. Jak jsem si přečetl, její provoz stojí násobek toho co odpovídajícího současného produktu. Samozřejmě ji nebudu používat jako první. Přesto mne napadlo, nemohla-li by sloužit při nastavení například na +10 stupňů Celsia. Tedy jako jakýsi mezisklad pro krátkodobé uložení nápojů a potravin, které budou bezprostředně za několik hodin konzumovány. Byla by i při takovém provozu tak drasticky nehospodárná, a tedy jednoznačně nevhodná?

Ad 1) Jako kontrolka síťového napětí 230 V se nejčastěji používá tzv. doutnavka. To je elektronická součástka, která vyzařuje světlo. Malý typ doutnavky má zápalné napětí okolo 70 V, pro připojení k síti 230 V je proto nutné snížit napětí předřadným odporem o hodnotě 100 až 150 kΩ. Spotřeba doutnavky v napájecí síti 230 V se sériovým odporem 100 kΩ je 0,4 W (0,1 W doutnavka + 0,3 W předřadný odpor). Celková denní spotřeba jedné doutnavky tedy představuje přibližně 9,6 Wh, což ročně činí kolem 3,5 kWh. Při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč by tedy roční provoz jedné doutnavky přišel na necelých 32 korun. V současné době se tedy přechází na LED indikátory, které nepotřebují předřadný odpor a mají spotřebu přibližně desetkrát nižší.

Ad 2) Bez znalosti konkrétního typu lednice nemůžeme posoudit přímo váš případ. S ohledem na to, že nebyla dlouho v provozu, je těžko předvídatelné i její další chování (jako například výdrž). Jak se její stáří, stav i nestandardní používání projeví na spotřebě, můžeme jen hádat. Tady bychom doporučili spotřebu si změřit s použitím měřiče spotřeby, který si můžete zakoupit, případně vypůjčit (přístroje zapůjčuje např. PRE). Každopádně váš návrh na použití určitě nerealizujte, pokud vám jde o hospodárnost provozu. Pokud vám ale jde o pohodlí a případná nehospodárnost je pro vás akceptovatelnou daní, záleží jen na vás. S ohledem na rostoucí ceny energií to ale my doporučit nemůžeme.

Chtěla bych poradit při koupi ledničky. Nejlépe samoodmrazovací. Nyní jsem už sama, je mi 82 let a mám v provozu zbytečně velkou lednici. Notebook vypínám jen na provoz spánku. Je to velká spotřeba? Děkuji. Popelková.

V první řadě záleží na tom, jestli chcete ledničku i s mrazákem či nikoliv. Předpokládejme, že budete chtít obojí. Následně se váš výběr bude odvíjet od požadavků na velikost ledničky a také od vašeho rozpočtu. Rozhodně se zaměřte i na energetickou třídu, protože i když ledničku příliš nenaplníte, neustále běží a spotřebovává elektřinu. Čím lepší energetická třída, tím menší je spotřeba, ale bohužel i vyšší cena.

Abychom vám alespoň trochu pomohli: starší lednice (tehdejší) energetické třídy B má i bez námrazy až 2,3× vyšší spotřebu než nová, úsporná (437 proti 203 kWh). Rozdíl v nákladech za elektrickou energii při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč je za rok přes 2 100 korun. S mírnou námrazou to může být skoro 3 000 korun ročně. Určitě stojí za to zvážit výměnu, protože po třech, třech a půl letech se investice začne vracet.

Dosud mám velkou chladničku i velkou mrazničku. Chci je nahradit jedním spotřebičem (obsah chladničky cca 200 l a mrazničky 100 l.) Jaký byste mi doporučil a jaké by mělo být označení na energetickém štítku.

Pro finální výběr bude samozřejmě rozhodující rozpočet. Aktuálně jsou v nabídce chladničky s objemem okolo 220 l a s mrazákem 100 l. V nedávné době se měnil vzhled energetických štítků, aby byly přehlednější a srozumitelnější. Dodejme, že výrobky, které doposud splňovaly požadavky stávající nejlepší třídy A+++, se nově ocitají v kategorii B až C, protože se změnil i proces testování a přidělování příslušných tříd. To je i případ ledniček, ty nejúspornější jsou ve třídách B a C.

Čím lepší energetická třída, tím menší je spotřeba, ale bohužel i vyšší cena. Abychom vám alespoň trochu pomohli: starší lednice (tehdejší) energetické třídy B má i bez námrazy až 2,3× vyšší spotřebu než nová, úsporná (437 proti 203 kWh). Rozdíl v nákladech za elektrickou energii při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč je za rok přes 2 100 korun.

S mírnou námrazou to může být skoro 3 000 korun ročně. Určitě stojí za to zvážit výměnu, protože po třech, třech a půl letech se investice začne vracet.

Mám dotaz, jaký typ lednice s mrazákem mně doporučíte pro čtyřčlennou rodinu v panelákovém bytě. Mám starou už 28 let. Díky za radu. Marie Černošková.

Důležitým kritériem je energetická třída a vše se samozřejmě odvíjí od vašeho rozpočtu, protože úspornější chladničky stojí o něco více. Ale často je ve vyšší ceně zahrnuta i lepší výbava.

Abychom vám alespoň trochu pomohli: starší lednice (tehdejší) energetické třídy B má i bez námrazy až 2,3× vyšší spotřebu než nová, úsporná (437 proti 203 kWh). Rozdíl v nákladech za elektrickou energii při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč je za rok přes 2 100 korun. S mírnou námrazou to může být skoro 3 000 korun ročně. Určitě stojí za to zvážit výměnu, protože po třech, třech a půl letech se investice začne vracet.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, ale nevím, jestli se to sem hodí. Nedávno jsem se přistěhovala do nájemního bytu, kde je malá lednice Hisense RL 120D4AW1. Zdá se mi nějaká „špatná“. V miniaturním mrazáčku, kam se nic nevejde, je cca půl centimetru námraza, ale kuřecí maso není úplně zmrzlé. Mám dva balíčky na sobě, tak ten horní není úplně zmrzlý. Zkoušela jsem ji už odmrazit, ale je vše stejné. V lednici je stupnice od 1 až 8, mám to na čísle 5. Když to dám na 3, tak námraza ihned rozmrzne. Asi bude vhodná nová lednice, co myslíte? Nebo dělám něco špatně? Děkuji předem za odpověď a přeji hezký den.

Podle popisu produktu jde o malou kompaktní ledničku určenou pro chaty, kanceláře, studentské internáty nebo jako doplňková pro malé kuchyně. Z recenzí zákazníků vyplývá, že podobný problém jako vy má řada dalších uživatelů a mrazáček prakticky nepoužívají.

Zdravím. Stále se opakují neopodstatněná tvrzení. Příklad – namrzlá lednice má větší spotřebu až o 30 %. Než to napíšete, prosím ověřujte. Osobně jsem ověřoval v průběhu let několikrát. Výsledek – rozdíl nenalezen. Podotýkám, že byla zohledněna naplněnost, průměrná okolní teplota a odhadem i vliv využívání, otevření a zavření. Dvě různé lednice s mrazákem. Při konstantních podmínkách k tomu není žádný fyzikální důvod.

Často opakované tvrzení, že námraza v mrazničce snižuje její efektivitu a tím ovlivňuje její spotřebu, je opřené o rozdílné fyzikální vlastnosti ledu/sněhu a vody na jedné straně a chladících těles/ploch a ochlazovaného materiálu na straně druhé. Led a sníh v mrazničce působí jako izolant. Pokud se podíváme na ochlazování samotného ledu, který pokryje chladící tělesa nebo plochy, je jeho měrná tepelná kapacita (tj. teplo, které je potřeba odebrat/dodat, aby 1 kg látky změnil svou teplotu o 1 stupeň) ve srovnání se vzduchem dvojnásobná (ve srovnání například s mědí je 5,5× vyšší). Hlavní roli v tomto vztahu ale hraje (měrná) tepelná vodivost ledu a sněhu. Ten zabraňuje ochlazování vzduchu a potravin v mrazničce. Jednoduše působí jako bariéra–izolant. Měrná tepelná vodivost sněhu je 0,03 W·m−1·K−1, u ledu činí 2,2 W·m−1·K−1. Pro srovnání, měď je tedy 182× lepší vodič tepla.

Když tedy chladící těleso/plochu, pokryje sníh nebo led, zhorší se efektivita procesu. Je pravda, že se tento efekt neprojeví v okamžité spotřebě elektrické energie, ale v čase, který mraznička aktivně ochlazuje = spotřebovává energii. Tím tedy narůstá spotřeba a náklady v roce. Jak významně se projeví, je závislé na typu spotřebiče a na materiálech v něm použitých. Zmíněných 30 % při 0,5 cm silné námraze nemusí odpovídat u každého spotřebiče. Velkou roli vždy hrají parametry modelového příkladu a kolik proměnných se bere v potaz nebo se naopak úmyslně pomíjí pro zjednodušení a tím i pochopitelnost. Kromě obvyklých to mohou být četnost a délka otevírání dvířek, okolní teplota, přímý sluneční svit, odvětrávání a další.

Dobrý den, mám starší lednici s mrazákem z roku 2000, značka Baumatic. Jsem s ní celou dobu velmi spokojená, ale poslední dva roky se často namrazuje. Mám obavu, aby tak nebyla příčinou větší spotřeby. Jsem už v důchodu, mám ještě počítač a televizi, takže vše je neustále zapnuté. Až po přečtení vašeho článku jsem si uvědomila, že bych s tím asi měla něco dělat. Ale nevím, jestli mohu vše neustále vypínat. Děkuji za vaši radu.

Každý spotřebič stárne a u kombinovaných chladniček je to, co popisujete, typickým příznakem. Protože led a sníh v mrazničce fungují jako izolanty, snižují efektivitu ochlazování a prodlužují dobu, za kterou mraznička vychladí vzduch a potraviny na požadovanou teplotu. Energetická náročnost proto roste. Neznáme přímo energetickou třídu nebo příkon vašeho spotřebiče, nicméně nový spotřebič by opravdu měl být hospodárnější.

Abychom vám alespoň trochu pomohli: starší lednice (tehdejší) energetické třídy B má i bez námrazy až 2,3× vyšší spotřebu než nová, úsporná (437 proti 203 kWh). Rozdíl v nákladech za elektrickou energii při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč je za rok přes 2100 korun. S mírnou námrazou to může být skoro 3 000 korun ročně. Určitě stojí za to zvážit výměnu, protože po zhruba čtyřech letech se investice začne vracet (záleží, jak drahou ledničku koupíte).

Pokud máte moderní OLED TV, jsou roční náklady na její spotřebu v pohotovostním režimu ročně jen kolem 35 korun. Počítač v pohotovostním režimu ale ročně stojí mnohem více. Neznáme přímo vaši sestavu, ale v našem modelovém příkladu jsme se dostali na roční spotřebu 36,5 kWh, což při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč znamená přibližně 330 korun.

PC určitě vypínejte a nespokojte se jen s režimem spánku. Protože spotřebičů s pohotovostním režimem bývá v domácnosti několik, doporučujeme je obecně vytahovat ze zásuvky nebo jinak vypínat či odpojovat ze sítě (např. prodlužovacím kabelem s vypínačem). Spotřeba několika spotřebičů v pohotovostním režimu může v domácnosti překročit i 160 kWh ročně, to je přes 1 400 korun. Taková částka se jistě dá utratit mnohem lépe.

Spotřeba myčky je dána teplotou vody a hmotností nádobí. Lehké nádobí z opálového skla ušetří proti kameninovému elektrickou energii.

Spotřeba myčky jako dalších elektrospotřebičů je vyjádřena energetickým štítkem, kde je navíc uvedena i spotřeba vody za určitý počet cyklů. V nedávné době se měnil vzhled energetických štítků, aby byly přehlednější a srozumitelnější. Dodejme, že výrobky, které doposud splňovaly požadavky stávající nejlepší třídy A+++, se nově ocitají v kategorii B až C, protože se změnil i proces testování a přidělování příslušných tříd.

Hmotnost umývaného nádobí nemá na spotřebu elektřiny a vody zdaleka takový vliv jako zvolený mycí program. U hlavního (normálního nebo standardního) programu se nádobí myje při teplotě v rozmezí od 50 do 70 °C. Je určený pro každodenní mytí běžně používaného nádobí.

Úsporný (bio, eko) program používá nižší teplotu mezi 45 a 55 °C. V ideálním případě spotřebuje méně elektrické energie i vody, samotný mycí cyklus trvá však výrazně déle. U intenzivního programu mytí probíhá při teplotě 70 až 75 °C, neboť je určen pro mytí silně znečistěného nádobí.

Stále běžnější jsou automatické programy, které postupně nahrazují klasické programy. Myčka sama vyhodnotí stupeň zašpinění nádobí a tomu přizpůsobí teplotu vody i délku mytí. Program poloviční náplň je určen k mytí malého množství nádobí, nicméně oproti názvu spotřeba vody ani elektřiny zdaleka není v porovnání s klasickými programy poloviční.

Dobrý den. Zajímá mě spotřeba rychlovarné konvice? Odešla mi konvice na překapávanou kávu (ohřev na plynu), tak jsem si ho začal vařit s rychlovarnou konvicí asi 4× denně a spotřeba elektřiny mi docela stoupla… Děkuji za odpověď

Příkon rychlovarných konvic se pohybuje od 650 do 3 000 W. Nejběžnější typy o objemu 1,7 litru mají příkon kolem 2 200 W, uvaření vody se realizuje v řádu minut. To znamená při čtyřech použitích denně a době jednoho vaření v délce jedné minuty spotřebu asi 0,037 kWh, takže vaši zvýšenou spotřebu rychlovarná konvice jistě na svědomí nemá.

Mimochodem, při ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč za vaše čtyři kávy platíte asi 33 haléřů. Pokud svůj rituál dodržujete skutečně denně, elektřina vás ročně vyjde na 120 korun.

Jak jsou na tom mikrovlnky?

O spotřebě mikrovlnných trub rozhoduje řada faktorů. Především jejich vybavení a také k čemu slouží, jestli pouze k rozmrazování a ohřevu jídla nebo i k pečení a grilování. Výkon těch nejběžnějších se pohybuje v rozpětí 700 až 900 W, příkon v rozmezí 1 000 až 3 000 W. Pokud jsou na displeji hodiny, je to sice praktické, ale zvyšuje se tím spotřeba v pohotovostním režimu. Modernější trouby mají tzv. ECO funkci, která příkon ve stand-by režimu snižuje na minimum. Podle nařízení Evropské unie musí od roku 2010 všechny domácí spotřebiče v pohotovostním režimu omezit svou spotřebu na maximálně 1 W za hodinu. Od roku 2013 je maximální spotřeba ve stand-by režimu omezena na 0,5 W (pokud má zařízení displej, může to být až 1 W).

Jedno tříminutové ohřátí jídla v mikrovlnce se slabším příkonem (700 W) vyjde přibližně na 99 haléřů. Pokud v průměru denně použijeme tříminutový cyklus s tuto mikrovlnnou troubou třikrát, ročně takové ohřívání jídla stojí kolem 351 korun. S výkonnější mikrovlnkou (1 250 W) se roční náklady při stejném výkonu dostanou na 628 korun.

Je ale třeba vzít v potaz, že s rostoucím výkonem se může zkracovat doba ohřevu (záleží na tom, co ohříváme). Pokud zkrátíme ohřev na dvě minuty a zachováme frekvenci, potom to ročně bude 418 korun. S ještě výkonnějším spotřebičem se dostaneme na 937 korun. Nesmíme ale zapomínat, že rostoucí příkon mikrovlnné trouby se nemusí odrazit jen na výkonu a s ním i na rychlosti ohřevu, ale uplatní se i u dalších funkcí (grilování, pečení), na větším displeji atd.

Dobrý den, jak si mám správně nastavit bojler v bytě pro jednoho člověka, který tam tráví minimum času, tudíž vždy nespotřebuji nahřátou vodu, která se pak asi i několikrát znovu ohřívá. Děkuji za odpověď.

Museli bychom detailněji znát provoz dané domácnosti a velikost bojleru. Ale pokud v bytě trávíte minimum času, tedy nevyužíváte ho trvale, je možné ve dnech, kdy v bytě nejste, nastavit regulátor ohřevu na minimum, aby se bojler nespínal. Případně lze bojler zcela vyřadit z provozu.

Pokud v bytě jste, ale máte malou spotřebu horké vody, je možné nastavit regulátor ohřevu tak, aby voda měla takovou teplotu, že není nutno ji příliš ředit přidáváním studené vody, dostačující teplota ohřevu je 50 °C. Pokud váš dotaz směřuje k tomu, že vám při všech opatřeních trvale zůstává nevyužité velké množství zbytečně ohřáté vody, možná by bylo namístě zvážit pořízení bojleru o menším objemu.

Dobrý den, ohřívám vodu v bojleru na koupání a v malém na mytí nádobí. Chtěla bych mít noční proud. Elektrický rozvod je umístěn na domě. Musím mít tento rozvod umístěn na hranici pozemku? Děkuji.

Pokud ohříváte vodu v elektrickém bojleru, máte nárok na distribuční sazbu D25d, u které po osm hodin ze 24 hodin každého dne odebíráte elektřinu se sníženou cenou za distribuci, takzvaný nízký tarif (NT), dříve nazývaný noční proud. O dvoutarifovou sazbu požádejte svého distributora elektřiny, bude nutno doložit revizní zprávu o zapojení bojleru. Obraťte se případně o pomoc na svého dodavatele elektřiny, my pro své zákazníky tento servis běžně poskytujeme.

Jak je to při snížení teploty v bojleru s bakterií legionella? Je to při snížení k 50 stupňům bezpečné, případně co se musí dělat, aby to bezpečné bylo?

U starších bojlerů doporučujeme jednou za čas, například za 14 dnů až měsíc, pokud chce mít spotřebitel jistotu, zvýšit ohřev vody na 55 °C až 60 °C a následně se vrátit na 50 °C. Možná je také aplikace například o víkendu 55 °C a přes týden 50 °C. Spotřebitel bude mít pocit bezpečí, a to je také důležité.

Moderní zásobníky, které plní přísné hygienické normy, je možné provozovat i při teplotě vody 50 °C, aniž by se uživatelé museli obávat množení bakterií. Podmínkou však je, že je zajištěna nezbytná výměna vody.

Dobrý den, zajímalo by mně, na kolik peněz vyjde nabití robotického vysavače a elektrického skútru. Díky za odpověď. Hela

Příkon elektrických robotických vysavačů při nabíjení má velmi široké rozpětí od 15,4 do 185,6 Wh, přičemž doba nabíjení se pohybuje od tří do pěti hodin. Dostáváme se tak na hodnoty minimální spotřeby při třech hodinách nabíjení 0,046 kWh a 0,077 kWh při pětihodinovém, u maximální spotřeby při tříhodinovém nabíjení je to 0,56 kWh a 0,93 kWh při pětihodinovém. To při ceně kWh elektřiny včetně daně a distribuce kolem 9 Kč znamená přibližně 40 až 70 haléřů u nejúspornější varianty, respektive pět až 8,40 korun u nejnákladnější.

S průměrným dojezdem 55 km mají elektrické skútry kapacitu baterie cca 1,5kWh, při ceně kWh elektřiny včetně daně a distribuce kolem 9 Kč vychází jedno nabití přibližně na 13,50 Kč.

Je velká je spotřeba u vonných osvěžovačů, které se dávají do zásuvky a jsou tam stále? Díky Hošek.

Osvěžovače vzduchu zapojované do elektrické zásuvky jsou dvojího typu. Menší, které bývají zapojeny dlouhodobě, a takzvané aroma difuzéry. Ty se většinou zapojují krátkodobě, protože fungují i jako zvlhčovače vzduchu, jsou mnohem výkonnější a dokážou do vzduchu vůni esenciálního oleje rozšířit efektivněji.

Zatímco příkon prvních, o kterých mluvíte vy, se pohybuje od 3 do 5 W, u těch druhých výrobci uvádějí 12 W. Osvěžovače, které jsou připraveny na dlouhodobé zapojení do zásuvky, tak spotřebují za rok 26,3 až 43,8 kWh. Při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč je to přibližně 237 až 395 korun ročně. Nutno podotknout, že počítáme s celoročním provozem každý den 24 hodin. Některé osvěžovače jsou ovšem opatřeny senzorem citlivým na světlo a podle něj regulují svou činnost. Jejich provoz proto může být významně úspornější.

Když se vrátíme k difuzérům, a počítáme s jejich provozem 30 minut denně po dobu jednoho roku, potom se jejich spotřeba dostane na 2,2 kWh, což odpovídá necelým 20 korunám za rok.

Jaký odběr představují trvale zapojené nabíječky (např. na mobil, rotační nebo tyčový vysavač atp.) a pohotovosti zapojení televizorů do zdroje 220 V?

Nabíječka zapojená do zásuvky i při nepřipojení nabíjeného přístroje spotřebovává elektřinu, ale jen do té míry, co jí dovolí vlastní obvod (ztráta v něm). To znamená, že se pohybuje těsně nad 0 W. Spotřeba a finanční náročnost je tak absolutně zanedbatelná. Přesvědčit se můžete třeba v tomto videu.

Pro modelový příklad použijeme situaci, kdy nabíječka hodinu denně skutečně nabíjí a po zbytek času je pouze v zásuvce. Spotřebu úmyslně nadsadíme na 0,1 W za hodinu, takže se za rok dostaneme na spotřebu 0,0008 MWh (1 MWh = 1000 kWh) a na náklady asi 8 korun. Naše doporučení tak zní, nenechávejte nabíječky v zástrčce. Nikoli však kvůli úsporám, ale především z bezpečnostních důvodů.

Druhá část otázky se týká stand-by/pohotovostního režimu u televizorů. Bez znalosti specifikace konkrétního zařízení zkusíme poradit obecně. Podle nařízení Evropské unie musí od roku 2010 všechny domácí spotřebiče v pohotovostním režimu omezit svou spotřebu na maximálně 1 W za hodinu. Od roku 2013 je maximální spotřeba ve stand-by režimu omezena na 0,5 W (pokud má zařízení displej, může to být až 1 W). Výrobci televizorů často uvádějí příkon v pohotovostním režimu právě 0,5 W, což při 20 hodinách stand-by režimu denně znamená 0,0037 MWh za celý rok. Při aktuálních cenách energií tak televize v pohotovostním režimu stojí přibližně 34 korun. Samo o sobě to není mnoho, ale kolik spotřebičů s pohotovostním režimem máte doma?

Kde a jakou zásuvku si koupit, která pomůže s měřením spotřeby spotřebičů v domácnosti s velkou spotřebou. Svého času Innogy půjčovala. Nevíte o podobně zaměřené akci v současnosti, případně pořízení vhodného měřiče. Díky.

Měřičů spotřeby existuje na trhu velký výběr a jejich ceny se pohybují v řádu stovek korun. Koupíte je v prodejnách elektro. Podle našich informací měřiče spotřeby zapůjčuje Pražská energetika.

Mám 20 let starou pračku Whirlpool. Podle vašeho článku vyměnit. Můžete prosím navrhnout, který typ pro dvoučlennou domácnost? Výběr je obrovský, jen se tím prokousat. Děkuji.

Základními parametry jsou rozměr a typ plnění. Tedy do jakého prostoru potřebujete pračku umístit a jestli ji chcete plnit zepředu, nebo shora. Zároveň je nutné vědět, jestli chcete pračku a sušičku v jednom, nebo stačí skutečně jen pračka. No a v neposlední řadě rozhoduje i rozpočet. Bez těchto údajů vám těžko dokážeme doporučit konkrétní spotřebič.

Ale pro představu Whirlpool TDLRB 6252 BS EU/N v nové energetické třídě B má váženou spotřebu elektřiny na 100 pracích cyklů 48 kWh. To při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce cca 9 Kč představuje částku přibližně 430 korun. U pračky se sušičkou Whirlpool FreshCare+ FWDG 961483 WSV EE N činí vážený průměr spotřeby energii na 100 cyklů praní a sušení 307 kWh, což znamená náklady kolem 2 760 korun.

Dobrý den. Zajímalo by mě, kolik je průměrná roční spotřeba domácnosti (klasické se dvěma rodiči a dvěma dětmi), pokud nepoužívá elektřinu k topení. Děkuji.

Přikládáme tabulku průměrné spotřeby domácností podle statistik ERÚ (Energetický regulační úřad), které každoročně vydává v Roční zprávě o provozu elektrizační soustavy ČR. Tabulka ukazuje data za rok 2020. Pokud bydlíte v rodinném domě a ohříváte elektřinou vodu v bojleru, budete mít nejspíš distribuční sazbu D25d. U ní je běžná spotřeba čtyři až pět MWh (čtyřčlenná domácnost i cca 5,5 MWh). Pokud elektřinou vodu neohříváte, budete mít distribuční sazbu D02d a u vaší domácnosti odhadujeme spotřebu dva až tři MWh (pokud jsou děti malé, využíváte sušičku, perete obden, spotřeba bude ještě vyšší).

Bydlíme ve starším rodinném domku v Praze 5, dodavatel je PRE. Topíme plynem s možností přitopit si elektrickými přímotopy. Máme elektrický sporák s troubou, elektrický bojler, a běžné spotřebiče jako pračku, lednici, mrazák, mixér, TV. Uvažoval jsem, do jaké míry by šlo snížit hodnoty jističů, máme 3× 50 A, sazba D45d. Smlouvu máme fix do března 2023. Prosím o laskavou radu, co by mohlo pomoci k jakékoliv úspoře (samozřejmě mimo případné snížení našeho odběru). Mnohokrát děkuji, Václav Vlček.

Je nezvyklé mít v domě dva druhy topení, jak plynové, tak elektrické, pak je téměř zaručeno, že se používá neefektivně. Obecně je jistič 3×50A hodně silný. Podle vaší spotřeby elektřiny by bylo možné odhadnout, jak ve skutečnosti přímotopy používáte, a tím i možnost snížení jističe.

Dobrý den, kromě výše uvedeného ovlivňuje cenu i hlavní jistič. Pokud vám napíšu, jaké spotřebiče doma mám, jste schopni mi říci, zda je možné snížit hodnotu jističů, například z 3×25 A na „něco“ nižšího? Děkuji.

Ano samozřejmě. Kromě velikosti jističe ještě prosíme uvést vaši roční spotřebu a distribuční sazbu.

Kolik je spotřeba klimatizace?

Na tuto zdánlivě snadnou otázku je velmi složité odpovědět. Spotřebu klimatizace totiž ovlivňuje celá řada faktorů, jako je venkovní a vnitřní teplota, vlhkost, kondenzace, tepelné vlastnosti objektu, počet oken, chladicí nebo tepelný výkon klimatizace, doba chodu a podobně. Pokud o pořízení klimatizace uvažujete, je určitě nutná konzultace se specialistou, který vezme v potaz konkrétní podmínky a provoz ve vaší domácnosti. Pro bližší představu uvádíme několik základních faktů.

Rozlišujeme tři základní typy klimatizací: 1. Split je klimatizace, která se skládá z venkovní jednotky umístěné obvykle na fasádě objektu a vnitřní jednotky instalované nejčastěji u stropu klimatizované místnosti.

2. Multisplit disponuje větším počtem jednotek, typicky bývá na jednu venkovní napojeno několik vnitřních jednotek.

3. Mobilní klimatizace může být přemístitelná i instalována napevno. Tvoří ji pouze jedna jednotka a rozlišujeme dva typy – s jedním vývodem neboli hadicí, která odvádí teplo nasávané přímo v klimatizované místnosti ven například oknem. A klimatizace se dvěma vývody, která jedním nasává vzduch a druhým odvádí teplo ven. Tyto klimatizace mohou být osazeny na stěnu a vývody napojeny na otvory ve fasádě, ale nejedná se o split.

Splitové a mobilní aplikace mají rozdílný energetický štítek, takže jejich energetickou náročnost nelze vzájemně přímo porovnávat. Klimatizace mají rovněž rozdílný chladicí a topný výkon a s tím i odlišný příkon chlazení a topení. Na energetickém štítku se tak uvádí funkce chlazení (SEER nebo EER) a/nebo funkce vytápění (SCOP nebo COP). Pokud má klimatizace pouze chladicí či pouze topnou funkci, obsahuje energetický štítek pouze příslušnou část.

Spotřeba klimatizací je rozdílná. Pro vychlazení místnosti o 20 m2 potřebujete chladící výkon zhruba 3 kW. Různé klimatizační jednotky dosáhnou chladícího výkonu s rozdílným elektrickým příkonem od přibližně 750 W (obvykle dražší energeticky úspornější klimatizace) do 2 300 W, proto spotřeba (a finanční náročnost na vychlazení jedné místnosti) je rozdílná.

Důležitým parametrem u klimatizace je energetická účinnost (kolik elektrické energie je potřeba na ochlazení na požadovanou teplotu). Na energetickém štítku najdete jako EER (u chladícího výkonu) a čím vyšší je číslo, tím jde o úspornější zařízení.

Spotřeba klimatizace se počítá na cca 500 hodin provozu ročně, ale s tím, že klimatizace neběží na plný výkon každou hodinu v roce.

Příklad roční spotřeby klimatizace:

1) Velikost místnosti 20–25 m2 (cca 65 m3)

Výkon klimatizační jednotky – chlazení: 2,5 kW, topení: 3,2 kW

Příkon klimatizační jednotky – chlazení: 0,56 kW, topení: 0,7 kW

EER: 4,5, COP: 4,5

SEER: 7,7, SCOP: 4,6

Roční spotřeba – chlazení: 114 kWh, topení: 853 kWh

Při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce u distribuční sazby D25d cca 8,5 Kč to znamená roční náklady na chlazení přibližně 970 a na topení 7 250 korun, celkem 8 220 korun.

2) Velikost místnosti 50–55 m2 (cca 140 m3)

Výkon klimatizační jednotky – chlazení: 5 kW, topení: 5,8 kW

Příkon klimatizační jednotky – chlazení: 1,56 kW, topení: 1,61 kW

EER: 3,2, COP: 3,6

SEER: 7,7, SCOP: 4,2

Roční spotřeba chlazení: 250 kWh Roční spotřeba topení: 1 367 kWh

Při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce u distribuční sazby D25d cca 8,5 Kč to znamená roční náklady na chlazení přibližně 2 125 a na topení 11 620 korun, celkem 13 745 korun.

Orientační porovnání okamžité spotřeby klimatizace:

Splitová klimatizace pro velikost prostoru do 40 m2 – výrobce udává chladicí výkon 3,2 kW, topný výkon 3,2 kW, příkon 2,3 kW. Při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce u distribuční sazby D25d cca 8,5 Kč každá hodina chodu stojí přibližně 20 korun.

Mobilní klimatizace pro velikost prostoru do 22 m2 – výrobce udává chladicí výkon 2,35 kW, příkon 0,9 kW. Při současné ceně za kWh elektřiny včetně daně a distribuce u distribuční sazby D25d cca 8,5 Kč každá hodina chodu stojí přibližně 7,70 Kč.

U klimatizací se setkáváme i s chladicím výkonem vyjádřeným v britských jednotkách BTU, přičemž 1kWh odpovídá přibližně 3500 BTU/h. Například mobilní klimatizace s chladicím výkonem 9 000 BTU/h, která je dostačující pro místnosti kolem 30 m2, má v přepočtu chladicí výkon přibližně 2,6 kWh.

Doporučení zajímavá, ale chybí upozornění na eventuální vznik rosných bodů při poklesu vnitřních teplot ve vytápěných místnostech i problematika tzv. černých plísní. A jaký je názor Státní energetické inspekce na danou problematiku?

Samotné snížení teploty plísně nezpůsobí. Plíseň je především způsobena vlhkostí, tepelnými mosty a tím kondenzováním vlhkosti či nedostatečným odváděním vlhkosti. Tomu lze zabránit pravidelným větráním místností, krátkým a intenzivním. Otevřít okna v několika místnostech, aby vznikl průvan, a vzduch se rychle obměnil, aniž by se ochladily stěny. Před větráním je také vhodné vypnout radiátory. Vznik a likvidace plísní je kapitola sama pro sebe, ale pokles teploty vytápění rozhodně není hlavní příčinou.

1) Jak ušetřit při topení v domku přímotopem.

2) Má smysl zateplovat domek již zateplený (lignopor-polystyren 7 cm + 2 cm omítka), okna trojskla.

Výpočet vhodné tloušťky izolace je závislý na typu a tloušťce zateplované stěny. Vlastní izolace by měla splňovat požadavky normy pro zateplení budov, přičemž návrh vychází z tepelně technického výpočtu. Obecně, čím je větší tloušťka izolace a lepší její tepelněizolační vlastnosti, tím účinnější je zateplení a tím méně dochází k tepelným ztrátám. U nízkoenergetických domů jsou izolace i 30 cm silné. Vaši izolaci projděte s projektantem a nechte si ukázat tepelně technické hodnocení (součást projektové dokumentace). Pokud jste izolaci dělal svépomocí, doporučujeme obrátit se na odborníky.

Pokud vytápíte domek elektřinou a máte jej zateplen a okna s trojskly, doporučujeme vám zajímat se o změnu vytápění tepelným čerpadlem. Kalkulace v tabulce ukazují, že návratnost investice (po započtení dotace) je u tepelného čerpadla a při očekávaných cenách silové elektřiny 5 500 Kč/MWh (včetně distribuce a DPH 7 647 Kč) v intervalu 3,6 až 5,4 roky. Začít zateplením a výměnou oken je správný postup.

Od firmy, kterou požádáte o nabídku instalace tepelného čerpadla (případně na fotovoltaiku), si nechte zpracovat kalkulaci, kterou demonstruje tabulka (uvidíte, o kolik se sníží vaše náklady za elektřinu).

Mám na RD fotovoltaiku. O jakou finanční částku, popřípadě procenta, se mi zvedne částka – měsíční za dodávky elektrickou energie E.Onu.

Máte pravděpodobně na mysli, o kolik se vám zvýší měsíční zálohy v souvislosti s očekávaným zdražením. Z přiložené tabulky je patrné, jakou můžete mít fakturovanou roční spotřebu elektřiny po instalaci řešení fotovoltaiky. Předpokládejme, že máte fotovoltaiku bez baterie (dnes se již instaluje fotovoltaika především s bateriovým úložištěm) a roční fakturovanou spotřebu v rodinném domě 2,9 MWh. Neznáme, jaké ceny vám oznámí váš dodavatel elektřiny, ale budeme vycházet z cen na trhu očekávaných:

Dobrý den, můj dotaz zní: Mám namontovanou fotovoltaiku, vytápění v rodinném domku je z elektrárny Opatovice n. Labem, kde se k výrobě tepla spaluje jenom uhlí, tj. znečištění ovzduší. Chtěl bych společně s fotovoltaikou přejít na vytápění tepelným čerpadlem. Dostanu též dotaci z balíčku zelená úsporám? Děkuji za odpověď. Teplý Mil.

Bohužel aktuální nastavení dotačního programu (Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy) neumožňuje poskytnout podporu na výměnu zdrojů vytápění, pokud je stavba napojena na soustavu zásobování tepelnou energií, jako je váš případ.