Článek
Od minulého týdne znají dodavatelé energií přesnou podobu kompenzačního mechanismu, podle kterého jim bude po celý letošní rok stát vyplácet rozdíl mezi zastropovanou cenou elektřiny či plynu a reálnou cenou. O nejvhodnějším modelu jednali s vládou několik měsíců a 5. ledna byl princip kompenzací schválen.
Kompenzace budou vypláceny na základě tzv. benchmark modelu, kdy pro kompenzování cenového stropu budou mít dodavatelé nastavené limity, které vycházejí z kalkulace historických nákupních cen.
Takovéto nastavení kompenzací dodavatelé chválí. „Podle našeho názoru je kompenzační mechanismus nastavený dobře. Vycházíme však z popsané teorie, uvidíme v praxi až po jednom, případně po dvou či třech měsících, jak bude vše probíhat a fungovat,“ říká mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Správně postavený je také podle výkonného ředitele MND Energie Lukáše Pokrupy. „Nakonec si tvůrci vzali od každého modelu část a propojili jak část určenou benchmarkem, tak zohlednili i nákladovou cenu, které jednotliví dodavatelé dosáhli předchozími nákupy. Pro ochranu výše kompenzace je to férová pojistka,“ říká.
Reakce státu byla pomalá, komunikace úředníků s dodavateli a jejich asociacemi nebyla dobrá.
Model také obsahuje několik opatření proti případnému zneužití ze strany obchodníků, kteří by se případně chtěli obohatit na účet státní kasy. „Cílem benchmarků je zamezení možnému zneužití kompenzací spekulanty, kteří by chtěli kompenzovat obchody za uměle vysoké ceny nebo ztráty nezpůsobené přímo zastropováním cen energií na státní náklady,“ vysvětluje mluvčí dodavatele innogy Martin Chalupský.
Kompenzační mechanismus je k dodavatelům poměrně přísný. Finanční kompenzace jsou založeny na nákupních cenách energií, které vycházejí z konzervativní nákupní strategie obchodníků, tedy takové, kdy nakupují elektřinu a plyn dopředu.
Jednou z pojistek je definice maximální výše přiměřeného zisku za MWh. „Je tak zodpovědný ke státnímu rozpočtu a pro dodavatele bude znamenat nižší hospodářský výsledek. To je v mimořádné tržní situaci, ve které se nacházíme, v zásadě v pořádku,“ popisuje marketingový ředitel dodavatele energií Centropol Jiří Matoušek.
Tento model dodavatelům také nekompenzuje veškeré ztráty, ale pouze ty, které má na svědomí zavedení cenových stropů. Dodavatelům tak nepokryje ztráty, které se zastropováním nesouvisejí. „V případě, že by některému dodavateli vznikla prokazatelná újma, v souladu s energetickým zákonem ji jistě bude možné řešit,“ upozorňuje Matoušek.
Na kompenzačním mechanismu pracovali jak experti z ministerstev a Energetického regulačního úřadu, tak zástupci velkých dodavatelů energií. „Diskuze na toto téma byly rozsáhlé a dlouhodobé a jsem rád, že se nám nakonec podařilo najít řešení, které je přijatelné pro všechny zúčastněné strany a z něhož budou benefitovat především samotní zákazníci,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný.
Podle zástupců některých firem by však nákladový model byl v případě výše vyplacených kompenzací přesnější než ten, který byl nakonec zvolen. Zjednodušení na úkor přesnosti je ale podle nich namístě. „Přesná varianta by asi byla lepší, ale administrativně v podstatě neproveditelná. Benchmark někomu pomůže více, někomu méně, ale absolutně spravedlivé řešení, bohužel, neexistuje,“ přiznává zakladatel startupu bezDodavatele Robert Chmelař.
Dodavatelé se shodují na tom, že definitivní opatření přišlo za pět minut dvanáct. Schválení na posledních chvíli je však důsledkem komplikované situace na trhu. „Bylo opravdu nutné celý mechanismus kompenzací pečlivě připravit. Pro nás nastává období, kdy musíme nový režim plně promítnout do našich interních systémů,“ říká Chalupský.
Řada obchodníků je vůči načasování kritická. „Reakce státu byla pomalá, komunikace úředníků s dodavateli a jejich asociacemi nebyla dobrá. Neustále docházelo ke změnám, což nám dělalo velké problémy v nastavení IT systémů pro komunikaci se zákazníky,“ říká mediální zástupce Lama energy Andrej Čírtek.
Například podle Pokrupy z MND by bylo ideální, kdyby nařízení vlády o kompenzačním mechanismu přišlo ve stejnou dobu jako nařízení vlády o zastropování cen.
Vzhledem k nutnosti zpracovat velké množství legislativy a snaze nastavit mechanismus raději správně než co nejrychleji na úkor kvality je podle Matouška datum vyplacení prvních kompenzací adekvátní. „Dnes si stěžovat na to, že jsme kompenzační mechanismus potřebovali o měsíc dřív, by nebylo fér,“ myslí si Matoušek.
První částku by měl stát obchodníkům vyplatit na začátku února. Kdyby kompenzace přišly ještě později, mohl by to být pro některé dodavatele problém. Zákazníci jim totiž platí zastropované zálohy už od listopadu a rozdíl mezi zaplacenou, tedy zastropovanou částkou a tou reálnou obchodníkům zatím nikdo nevykryl.
„Zastropované ceny jsou oproti těm tržním významně ztrátové, bez kompenzací by byl prodej elektřiny mimořádně obtížný a komplikovaný, ne-li nereálný,“ říká Holubec.
Silné energetické skupiny tuto dobu přežijí, ale pro menší subjekty to může představovat problémy v tzv. cash flow. „Obecně se dá říci, že navržený systém kompenzací posílí trend ke konsolidaci na trhu dodavatelů s energiemi. Malí a finančně slabší hráči budou zvažovat odchod z trhu, což omezí konkurenci, ale přinese větší jistotu pro zákazníky,“ domnívá se Lejnar.
Ačkoli nastavení kompenzací dodavatelé hodnotí veskrze kladně, určitá skupina nesouhlasí s opatřením, které jí zakazuje uzavírat nové smlouvy na tzv. spotové produkty, jež odrážejí ceny na denním trhu.
Zákaz uzavírání nových smluv na spotové produkty pro domácnosti nebyl podle názoru dodavatele Lama energy nezbytný. Právě tato společnost je jednou z těch, které tyto produkty domácnostem nabízejí. „Je to krok, který omezuje konkurenci a nahrává určité části dodavatelů,“ myslí si Čírtek.
Nařízení zakazující sjednávání dalších spotových produktů se netýká firem a domácností s fotovoltaickými elektrárnami, tedy těch, jež mají instalované tzv. průběhové měření.
„Jich je bohužel drtivá většina (více než 95 procent). Zákaz nemá z pohledu ochrany spotřebitele význam, protože při cenovém stropu spotřebiteli nic nehrozí. Z pohledu výdajů státu jsou s ohledem na kompenzační schéma produkty odvozené od spotu menší zátěží než produkty s fixovanou cenou nad cenovým stropem,“ domnívá se Chmelař.
Dodavatelé, kteří mají spot v nabídce, považují krok za nespravedlivý. „Došlo tím k pokřivení tržního prostředí a největší dopad to má bohužel právě na zákazníky,“ říká Lejnar.
Aktuálně jsou sice ceny energií na denním trhu v porovnání s minulým rokem nízko, ale zároveň po zkušenosti z loňska není vyloučeno, že budou opět kolísat. Ceny na spotovém trhu se v posledních týdnech pohybují pod vládou stanoveným stropem, takže by nyní zákazníci měli platit méně než 6050 Kč za MWh silové elektřiny a 3025 Kč za MWh odebraného plynu včetně DPH.
„Vzhledem k tomu, že naši zákazníci využívají spotové produkty a momentálně platí za dodávky energií méně, než je vládou stanovený strop, tak žádné kompenzace zatím nepotřebují,“ potvrzuje Lejnar. Proto dodavatel zatím o kompenzace žádat nebude.
Zákaz nabízení produktů navázaných na denní trh hodlají dodavatelé respektovat. „Všem firemním zákazníkům a domácnostem, které mají elektroměr s průběhovým měřením, však tento produkt v souladu s platnými předpisy nadále nabízíme a vzhledem k aktuálním cenám vnímáme rostoucí zájem o něj,“ uvedlo PR oddělení dodavatele Armex Energy.
Tito obchodníci stále prezentují spotové produkty jako výhodné, zejména ve spojitosti se zastropováním. Přestože cena elektřiny a plynu na burze klesá, není jisté, kam se ceny budou ubírat následující měsíce. Minimálně v první polovině loňského roku nebyl měsíc, kdy by na trhu nedošlo k cenovému výkyvu.
Jestliže by ceny opět stouply nad cenový strop, stát by na tom z hlediska kompenzací tratil. „Pokud bychom k tomu přistoupili z hlediska toho, kdo by pak čelil tomu hlavnímu riziku, tak by to byl stát, to znamená všichni daňoví poplatníci,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Většina obchodníků, kteří spotový tarif nabízejí, zdůrazňuje jeho přednosti, ale zákazníky už neupozorní na možná rizika. V případě spotového tarifu totiž dodavatel případné riziko přesouvá na odběratele.
Podle ministra tak do určité míry docházelo ke klamání spotřebitele. „Protože základní myšlenkou spotových tarifů je možnost využívat výhodu, že můžete spotřebu přizpůsobit ceně energie na trhu. Když máte průběhové měření, má smysl čerpat co nejvíc elektřinu třeba v noci, když je levná. Ale když nemáte průběhové měření, pak to nemůžete využít,“ uvedl v rozhovoru Síkela.
Stát bude za leden a únor kompenzace vyplácet formou záloh. Od března už bude postupovat podle schváleného kompenzačního mechanismu až do ukončení platnosti zastropovaných cen, které je plánováno na konec prosince 2023.
