Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když minulý týden v pátek rakouská energetická společnost Verbund oznámila odhad svého čistého zisku za rok 2023, který se má znatelně snížit, poslala tím akcie ostatních evropských energetik dolů, včetně českého polostátního podniku ČEZ. Protože co platí pro energetický kolos v Rakousku, bude zřejmě platit i pro Česko.
Loňské výsledky výrobců a prodejců elektřiny kvůli výraznému poklesu cen tak zřejmě nezopakují rekordní zisky z roku 2022. Ceny elektřiny na velkoobchodním trhu jsou nyní zhruba na poloviční ceně oproti loňskému roku. V pondělí se MWh elektřiny na burze PXE obchodovala za 75,8 eur, což je meziroční pokles o více než 80 eur. Plyn je nyní na burze levnější o 48 procenta oproti roku 2023, v pondělí stál 32,2 eura za MWh.
A ceny energií se logicky promítají i do hospodářských výsledků energetických firem. „Velkoobchodní ceny v roce 2023 klesly na méně než polovinu. Pokles tržeb se promítá velice rychle a dramaticky v poklesu ziskovosti,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Na tuto skutečnost mohou tvrdě narazit energetické skupiny napříč celou Evropou. „Výrazný pokles výnosů zaznamenají výrobci elektřiny, kteří měli v době cenového šoku nízké náklady. Především jde o jadernou výrobu. U obchodníků bude velmi záviset na odhadu situace a politice práce se zákazníky,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno. Energetický sektor však podle něj ztrátou výnosů trpět nebude.
Budoucí výsledky závisí na tom, jak dlouho negativní vývoj cen energií potrvá. Roky 2022 a 2023 byly kvůli prodeji dražší elektřiny ještě tučné. Podle Gavora by teď na trhu měla nastat určitá rovnováha.
„Ceny silové elektřiny mezi 70 a 80 euro jsou pěkné, ale myslím si, že pásmo bude vyšší, zhruba 80 až 120 euro za MWh. Ceny v roce 2024 bude negativně ovlivňovat mizerná výkonnost evropské ekonomiky. To se během roku nijak výrazně nemění,“ říká Gavor.
Ekonomické výsledky budou pravděpodobně negativní ve většině evropských zemích, včetně Německa, největšího obchodního partnera České republiky. Klesající vývoj ekonomiky s sebou nese i nižší poptávku po energiích, což zase sráží ceny elektřiny a plynu na evropských trzích.
Pro spotřebitele jsou však klesající ceny samozřejmě dobrou zprávou. Dodavatelé jim zlevnění promítnou do cen, které reálně za silovou elektřinu a plyn platí.
„Dá se předpokládat, že v tomto roce budou ceny spíše stabilní a minimálně by neměly růst, ale asi se nedají úplně očekávat výrazné poklesy. Bude pak zajímavé sledovat, jak se budou odvíjet ceny pro nadcházející zimu a rok 2025, kde by se trend klesajících cen mohl projevit více,“ popisuje mluvčí E.ON Roman Šperňák.
Pro koncové odběratele bude mezi roky 2024 a 2025 pokles ceny silové elektřiny okolo 20 až 25 procent.
Ačkoli je aktuální vývoj cen pro zákazníky příznivý, pro dodavatele je stále těžké jej predikovat. Výrobci také část své produkce už předprodávají a obchodníci energii pro své zákazníky nakupují s předstihem. Ten může činit rok i více. „Současné ceny odpovídají velkoobchodním cenám z roku 2023,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Na letošní rok se podle Macenauera prodávala elektřina za 150 eur za MWh, na rok 2023 ještě za 300 eur za MWh. Na příští rok budou dodavatelé podle předpovědi nakupovat elektřinu okolo 75 eur za MWh. „Domníváme se, že se cena ještě může zhoupnout nahoru. Pro koncové odběratele bude mezi roky 2024 a 2025 pokles ceny silové elektřiny okolo 20 až 25 procent. U ceny plynu jako komodity to bude o něco méně, přibližně 20 procent,“ popisuje Macenauer.
Předpokládá, že minimálně další dva roky budou ceny elektřiny i plynu pro koncové odběratele klesat. „Je možné, že se krátkodobě objeví růst, ale trendem bude pokles,“ říká Macenauer.
Nízká cena elektřiny se však může negativně odrazit na výrobních nákladech elektřiny z uhlí. Pokud bude silová elektřina dál klesat, tak to podle Gavora bude mít negativní dopad na rentabilitu uhelných elektráren.
Pro ně je klíčový rozdíl mezi velkoobchodní cenou elektřiny a cenou emisní povolenky. Nyní ale klesá i cena povolenky, která se dostala pod 60 euro za kus (tunu CO2). Podle Gavora problém s uhelnými elektrárnami nenastal právě kvůli nízké ceně povolenky.
„Rozdíl se ale blíží tomu, co už je nedostatečné. Rozdíl mezi cenou silové elektřiny a cenou povolenky je kolem 15 euro na MWh. Vůbec bych se nedivil, kdyby už letos bylo předloženo poslední vážné varování, že některá z uhelných elektráren se plánuje v roce 2025 zavřít,“ říká Gavor a dodává, že k této situaci nemusí nutně dojít v Česku.
