Do USA se český alkohol moc nevozí, cla tak nechávají domácí výrobce v klidu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud americký prezident Donald Trump nezmění v následujících dnech, týdnech či měsících názor na dovozní cla, bude od 9. července zatížena většina exportů z EU, včetně Česka, do USA 10procentní celní sazbou.

Tuzemští exportéři ročně vyvezou do Spojených států zboží za zhruba 190 miliard korun. Pivo, víno a destiláty ale tvoří jen zlomek této částky - loni se do USA vyvezl alkohol za přibližně 238 milionů, z toho téměř 200 milionů připadlo na pivo.

„Pro české pivovarnictví má export do USA minimální význam, protože tam vyvážíme 1 až 1,2 procenta ročního výstavu,“ říká ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

„Z evropského hlediska cla samozřejmě dopady mít budou, protože vývozy jsou daleko větší. Jsme v kontaktu s evropskou asociací Brewers of Europe a zatím celou situaci analyzujeme,“ doplnil.

Mezi největší vývozce piva do USA patří Plzeňský Prazdroj a národní podnik Budějovický Budvar. Kromě nich vyváží menší množství i několik menších pivovarů. „Případné dopady cel zatím analyzujeme,“ sdělil SZ Byznys mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Mateřská firma Plzeňského Prazdroje, japonská skupina Asahi, loni koupila ve Spojených státech pivovar Octopi Brewing v Milwaukee, kde podle vyjádření firmy plánuje vařit i českou značku Kozel pro severoamerický trh, čímž by se částečně dovoznímu clu vyhnula.

Kozel by se měl v Americe začít vařit už letos. Mluvčí Prazdroje nicméně SZ Byznys sdělil, že o plánech skupiny Asahi nemá detailnější informace.

Kvůli sporům s americkým koncernem Anheuser-Busch vozí Budějovický Budvar své pivo do USA z Česka pod značkou Czechvar. V důsledku cel očekává Budvar na tamním trhu mírný pokles odbytu.

„Zavedení cel pravděpodobně naše exporty do USA ovlivní, což se může projevit mírným poklesem prodejů. Spojené státy ale nepatří mezi naše klíčové exportní trhy, takže celkový dopad na firmu bude spíše marginální,“ uvedla mluvčí národního podniku Barbora Povišerová.

Podle informací SZ Byznys vyváží do USA také havlíčkobrodský pivovar Rebel, vedení firmy ale na dotazy redakce nereagovalo.

Hodnota lihovin vyvezených loni z Česka do USA loni dosáhla 27 milionů korun. Dominantním exportérem je vizovická společnost Rudolf Jelínek, která ve Spojených státech od letoška distribuuje také likér Becherovka od polské společnosti Maspex.

Ani vizovická likérka ale významné dopady cel na svůj export nečeká. „My se v rámci příštích třech měsíců v USA předzásobíme. Desetiprocentní clo samozřejmě nikoho netěší, ale v řetězci od výrobce až po maloobchod to lze zvládnout bez výrazného zvýšení ceny pro koncového zákazníka,“ vysvětluje Zdeněk Chromý, obchodní ředitel společnosti Rudolf Jelínek.

Firma navíc před šesti lety založila ve Spojených státech dceřinou distribuční společnost, které své ovocné pálenky dodává za vnitroskupinové ceny. „Základ cla se počítá z dlouhodobé fakturační ceny, takže kdybychom je dodávali nezávislým importérům, výsledná cena by byla vyšší,“ upřesňuje Chromý.

Americká cla, která zdražují evropský export do USA, by ale mohla také zvýšit tlak na prodeje velkých evropských značek v Evropské unii. Týká se to především irské whiskey či dalších evropských destilátů a likérů, které si oblíbili zákazníci ve Spojených státech.

Jedním z největších dovozců velkých evropských značek destilátů, včetně Tullamore Dew a Jägermeister, je společnost Mast-Jägermeister CZ. Její ředitel Jiří Štětina upozorňuje, že ceny evropských produktů v USA se kvůli tlaku distributorů a prodejců příliš nezvýší.

„Většina výrobců v Evropě se určitě na americkém trhu předzásobila a bude velmi pečlivě sledovat, do jaké míry bude nutné zvednou spotřebitelské ceny. Velcí američtí hráči typu maloobchodního řetězce Walmart budou bezesporu tlačit na dodavatele, aby nárůst ceny absorbovali ve své marži,“ říká Štětina.

Ve srovnání se spotřební daní nehraje clo při cenotvorbě tak významnou roli. Výprodej evropských značek v Evropě proto Štětina nečeká. „Nemyslím si, že by to bylo tak dramatické,“ dodává.

Pro české a moravské vinaře jsou Spojené státy marginálním trhem, na který loni vyvezli víno v hodnotě pouhých 11,5 milionu korun. Vinařské podniky se tak spíše obávají přebytku vín z Francie a dalších západoevropských vinařských mocností, které by mohly skočit na unijním trhu.

„Ve chvíli, kdy by k této redistribuci došlo, by to bylo z pohledu České republiky obtížné,“ říká prezident Svazu vinařů Martin Chlad. „Navíc nevíme, jestli clo zůstane na úrovni 10 procent. Jednou je to 20, pak 10 a za pár týdnů to zase může být jinak,“ dodává.