Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Už v březnu, zrychlenou formou poslaneckého návrhu, má dojít k dalšímu rozvolnění pravidel pro správu úspor v penzijních fondech. Dostanou novou možnost investovat do bydlení, a to hlavně do takových projektů, kde vzniknou nové nájemní byty.
Vláda novinku prezentuje jako jeden z příspěvků k řešení bytové nouze. Peníze z fondů mají pomoci rozhýbat výstavbu v režii privátních developerů nebo obcí. Těm vláda slibuje navíc bezplatné převody nepotřebných státních pozemků a přístup k levným půjčkám.
„Otevřeme možnost, aby penzijní fondy mohly investovat do bydlení. A to ještě v tomto volebním období,“ uvedl bez dalších podrobností ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Otázkách Václava Moravce na České televizi.
Úprava už je podle něj připravená a projednaná s penzijními fondy v rámci „kolegia“ k bytové výstavbě, kam ministerstvo koncem loňského roku přizvalo zástupce finančního a stavebního sektoru. Z nedostupného bydlení se může stát jedno z témat letošních voleb, Stanjura se ho chopil poté, co z vlády odešli Piráti, kteří předtím za bytovou politiku odpovídali.
„Pozměňovací návrh je napsaný, příští týden ho budu nahrávat do systému,“ doplnil pro Seznam Zprávy poslanec ODS Jiří Havránek. Změnu, týkající se penzijních fondů, bude koalice prosazovat právě přes něj, a to jako doplněk k už otevřenému zákonu o podpoře bydlení.
Do pěti let 20 miliard
Ten se začal ve Sněmovně projednávat už loni v létě, pak kvůli výměně ministra pro místní rozvoj nastala dlouhá prodleva. V březnu má podle Havránka proběhnout druhé ze tří čtení. V něm poslanci předkládají své návrhy úprav, o kterých se pak v třetím čtení hlasuje. Pokud se projednávání zákona pak nezadrhne v Senátu, prezident Petr Pavel by ho mohl dostat k podpisu ještě do voleb.
Zmiňovaná Havránkova úprava má spočívat v tom, že takzvané účastnické penzijní fondy dostanou možnost vstupovat do nemovitostních investic. Budou moci nakupovat dluhopisy či cenné papíry právnických osob, které se investicemi do bydlení zabývají, anebo investovat od specializovaných nemovitostních fondů, fungujících ve statutu takzvaných fondů kvalifikovaných investorů.
„Legislativní text je napsán obecně. Logicky ale s ohledem na to, že to jsou dlouhé peníze, půjde primárně o nájemní bydlení,“ přibližuje Havránek. Pojmem dlouhé peníze má na mysli dlouhodobý charakter úspor v penzijních fondech, který se potkává s tím, jaká forma financování se hodí pro nemovitosti stavěné za účelem pronájmu.
Součástí nových paragrafů budou požadavky na rozptyl investic jednotlivých penzijních fondů, tak aby žádný nedával do bydlení víc než pětinu spravovaného majetku a aby do jednoho konkrétního projektu šlo maximálně deset procent. Aby se ale zároveň předešlo rozdrobování dohledu nad jednotlivými projekty, jedna penzijní společnost bude moci každý z nich ovládnout ze sta procent.
„Je to věc, která se připravuje už nějakou dobu. Za nás je to smysluplný nástroj, který nám otvírá možnost k další diverzifikaci klientského portfolia,“ dodává mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Do pěti let by podle něj mohlo do bydlení touto novou formou jít z penzijních fondů až 20 miliard korun.
Účastnické fondy, kterých se bude nová možnost týkat, jsou dnes hlavním typem státem podporovaného důchodového připojištění. Vedle nich paralelně běží takzvané staré „transformované“ fondy. U těch od roku 2013 nelze zakládat nové smlouvy, ale mnoho střadatelů v nich stále své úspory drží, počty účastníků i objemy aktiv jsou u nich pořád ještě větší.
Staré transformované fondy nesmějí ze zákona v žádném roce klientům připsat záporný výnos, proto investují velmi konzervativně a dlouhodobě nabízejí menší zhodnocení. Nové účastnické fondy mohou být odvážnější. Nabízejí se v různých rizikových profilech, včetně investic do akcií a komodit. Nemovitostní projekty mají být další možnou volbou.
Co zbyde z podpory bydlení?
Zákon o podpoře bydlení, do kterého se změna vkládá, se připravuje už roky. Jeho původním smyslem bylo dát obcím do ruky víc nástrojů, jak dostat chudší vrstvy ven z bytové nouze. Ve Sněmovně se ale schyluje k rozsáhlým úpravám a výsledek může být nakonec úplně jiný.
Zákon měl řešit krizi bydlení. Teď mu hrozí vykuchání
Obcím vláda paralelně slibuje nové peníze na výstavbu. Akce jménem „dostupné nájemní bydlení“ jim dává k rozebrání sedm miliard korun ve formě dotací a dotovaných úvěrů. Do programu se už sešlo 92 žádostí, výsledkem má být 1483 bytů. Jako vzorový příklad Ministerstvo financí uvádí projekt dvou bytových domů ve Znojmě, kde má s podporou 237 milionů korun vzniknout 97 bytů.
Námitku sněmovní opozice, že vláda rozbíhá tyto aktivity až krátce před volbami, Stanjura odmítá s tím, že jde o dlouho chystané věci. „Výsledky, které jsme oznámili, jsou výsledkem mnohaměsíční, někdy i mnohaleté práce,“ brání se Stanjura.
