Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podnikatel Roman Petr si na nedostatek klientů, kterým nabízel zhodnocení jejich peněz, nemohl stěžovat. „Ulovil“ třeba i slavná jména českého fotbalu, včetně Patrika Bergera, Milana Baroše, Tomáše Sivoka či Marka Heinze.
Důvěru v Petrovy investorské schopnosti měl i někdejší ministr financí Ivan Kočárník a bývalý šéf ekonomické kontrarozvědky Jan Šula. Ti všichni mu svěřili desítky milionů korun – a nebyli zdaleka jediní.
Jedním z více než dvou stovek Petrových klientů je i osmasedmdesátiletý fotograf Josef Hník. „Je to moje vlastní blbost,“ říká rezignovaně muž, jenž před pěti lety uzavřel s Petrem smlouvu o zápůjčce tří milionů korun na sedmiprocentní roční úrok.
„Peníze přišly vždycky osmadvacátého v měsíci. Po dvou letech mně volal a chtěl prodloužit smlouvu, tak jsem souhlasil. Vůbec jsem netušil, že vybral od lidí tolik peněz,“ vzpomíná Hník. Peníze dle něj přestaly chodit koncem roku 2023.
„V listopadu 2023 jsem peníze nedostal, tak jsem mu zavolal a on mi řekl, že mají nějaké problémy, ale abych se nebál, že bude všechno v pořádku. A pak v lednu jsem dostal e-mail, že se mám podívat na jeho webové stránky, kde bylo upozornění, co se děje, a byl tam představen reorganizační plán,“ říká Hník.
„Celý život jsem měl peníze a teď je nemám, žiju z důchodu. Smířil jsem se s tím, co jiného mám dělat?“ dodává.
Úroky kryté půjčkami
Dle svého vyjádření v Insolvenčním rejstříku začal Roman Petr podnikat v roce 1998 v oboru realit, developmentu, energetiky a zdravotnictví. Jako fyzická osoba zároveň vybíral peníze od zájemců o investice a nabízel jejich zhodnocení. Ke konci roku 2023, kdy Petr přiznal, že je jeho podnikání ve vážných potížích, takto získal přes miliardu korun.
Část peněz posílal Petr do společností, jež ovládá v rámci holdingu RP Invest, a z jejich výnosů pak hradil úroky věřitelům. Mezi firmami, kterým Petr půjčoval peníze, figuruje mimo jiné RP Clinic zabývající se zdravotnickými službami a estetickou medicínou a firma Fadet, která prodává a pronajímá dieselové elektrocentrály. V ní mu však od roku 2023 patří už jen poloviční podíl.
Vysoké dluhy chce Roman Petr splatit ze zisků společnosti Fadet, která prodává a pronajímá elektrocentrály.
Jak však v lednu upozornil insolvenční správce Jan Koutný, příjmy z těchto aktivit ani zdaleka nepokrývaly úroky, jež měl Petr svým věřitelům vyplácet. V roce 2018 dosáhl rozdíl mezi výnosy Petrových firem a úroky věřitelům zhruba 35 milionů korun, v roce 2019 více než 43 milionů, o rok později téměř 60 milionů korun, v roce 2021 zhruba 59 milionů, v roce 2022 cekem 58 milionů a v roce 2023 necelých 52 milionů.
„Je zcela bez pochyby, že při tomto způsobu podnikání byl dlužník nucen úroky svým věřitelům vyplácet nikoliv z generovaných výnosů (z výsledků svého podnikání a investic), nýbrž z nově inkasovaných zápůjček,“ napsal Koutný.
Tento závěr připomíná popis podvodných investičních schémat známých jako pyramida, letadlo nebo tzv. Ponziho schéma, který na svém webu uvádí Česká národní banka (ČNB). „Pro tyto obchodní modely je typické, že zisk dosavadních klientů je závislý na přivedení dalších klientů,“ upozorňuje ČNB.
Roman Petr své ekonomické potíže připisuje pandemii covid-19, vysokým úrokovým sazbám, nepředvídatelným změnám předpisů týkajících se připojování agregátů firmy Fadet do elektrické sítě i vysokým cenám energií v důsledku války na Ukrajině.
Černé bankovnictví
Česká národní banka se podnikáním Romana Petra začala z podnětu policie zabývat v září 2023 kvůli podezření, že „shromažďuje od fyzických a právnických osob peněžní prostředky, přičemž minimálně část takto získaných peněžních prostředků poskytuje dále třetím osobám“.
O více než rok později, v říjnu 2024, pak ČNB Petrovi uložila pokutu 10 milionů korun, protože dospěla k závěru, že „bez bankovní licence a bez oprávnění stanoveného jiným právním předpisem přijal vklady od veřejnosti“, čímž se dle centrální banky dopustil porušení bankovního zákona.
„Počet vkladatelů a celkový objem přijatých vkladů správní orgán hodnotí jako velmi závažné okolnosti, které zvyšují společenskou škodlivost nyní trestaného jednání,“ uvádí ČNB v odůvodnění pokuty, jež je součástí zmíněné správy insolvenčního správce.
Pokuta není pravomocná, protože Petr dle informací SZ Byznys rozhodnutí ČNB napadl, a případ se tak bude ještě projednávat.
SZ Byznys požádal Romana Petra o zodpovězení dotazů týkajících se zjištění insolvenčního správce, pokuty ČNB a dalších okolností jeho insolvenčního řízení. Petr písemné odpovědi odmítl a navrhl osobní schůzku. Na ní však prohlásil, že žádné vyjádření poskytovat nebude.
„Právníci pošlou insolvenčnímu soudu během několika dní k těmto otázkám vyjádření, počkejte si,“ uvedl. Po zveřejnění článku zaslal Roman Petr SZ Byznys reakci, kterou uveřejňujeme na konci textu.
Boj o reorganizaci
Ze zpráv insolvenčního správce vyplývá, že hodnota majetku Romana Petra včetně podílů ve firmách a nemovitostí se pohybuje kolem 380 milionů korun. Sám Petr naproti tomu ve svém reorganizačním návrhu uvádí ke konci loňského října tuto hodnotu na úrovni necelých 420 milionů korun a znalecký posudek vypracovaný na žádost soudu na 497 milionů.
Loni v únoru Petr požádal insolvenční soud o řešení svého úpadku reorganizací. Narozdíl od konkurzu, při němž se majetek dlužníka prodá a výtěžek se rozdělí mezi věřitele, může v případě reorganizace dlužník za předem schválených pravidel dál podnikat a dluhy platit z vygenerovaného zisku.
Věřitelé loni v létě Petrovi reorganizaci schválili. Jeho plán počítá s vysokou ziskovostí zejména společnosti Fadet, jež má v roce 2026 dosáhnout tržeb 206 milionů korun a o čtyři roky později už 319 milionů korun. Hospodářské výsledky v letech 2023 a 2024 však firma nezveřejnila.
Reorganizaci podpořil i znalecký posudek, jenž si u kanceláře Equity Solutions Appraisals nechal vypracovat soud. Posudek uvádí, že předpokládaná hodnota plnění v případě reorganizace je stejná nebo vyšší než v případě řešení úpadku konkurzem.
Rozhodnou věřitelé
Největší věřitelé, které zastupuje advokát Michal Žižlavský, proto považují reorganizaci za nejlepší řešení. „Likvidační konkurz by byl nevratný a mohl by vést ke ztrátě hodnoty,“ uvedl v červenci pro Hospodářské noviny Žižlavský.
Insolvenční správce Koutný nicméně tvrdí, že Petr v posledních šesti letech prohluboval svůj úpadek, aniž by jej zákonným způsobem řešil, a s reorganizací nesouhlasí. „Správce není přesvědčen o poctivosti záměru dlužníka,“ uvedl Koutný.
Stejný názor mají i někteří věřitelé. Zhruba pětinu z nich zastupuje advokát Julius Kramarič. „Jak budou hlasovat věřitelé, to je vždycky otázka, protože se samozřejmě mohou rozhodnout na poslední chvíli jinak, ale skupina věřitelů, kterou zastupujeme, je naprosto jednotná a všichni budou hlasovat proti,“ řekl Kramerič SZ Byznys.
O Petrově reorganizačním plánu a dalším řešení jeho insolvence budou věřitelé hlasovat 3. dubna.
Reakce Romana Petra
Podnikatel Roman Petr se ohrazuje proti řadě zavádějících informací, které vycházejí ze zprávy insolvenčního správce Jana Koutného.
S ohledem na skutečnost, že insolvenční řízení stále probíhá, nepovažuje Roman Petr za vhodné se k uveřejněným informacím vyjadřovat prostřednictvím médií. Ke zprávě insolvenčního správce vypracoval detailní písemné stanovisko, které obdrží insolvenční soud.
Snaha insolvenčního správce z nejasných důvodů zvrátit reorganizaci v konkurs nenabízí prostor pro maximální uspokojení pohledávek všech věřitelů. Nepředkládá žádný argument, že by měl být konkurs v tomto směru výhodnější narozdíl od znaleckého posudku zpracovaného nezávislým znalcem z rozhodnutí insolvenčního soudu, který jednoznačně reorganizaci upřednostňuje před konkurzem z důvodu vyššího uspokojení všech věřitelů.
Roman Petr plní své povinnosti podle insolvenčního zákona, podává zprávy věřitelskému výboru, vypracoval reorganizační plán a pevně věří, že bude věřitelským výborem přijat jako nejvýhodnější možnost uspokojení všech pohledávek.
Co se týká probíhajícího správního řízení u ČNB, připomínáme, že dosud nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí. Do té doby nelze dělat jakékoli závěry.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili vyjádření Romana Petra.
