Dluhopisová skupina vzdala v krizi projekty nových akvaponických farem

Společnost Future Farming, nejviditelnější propagátor akvaponického zemědělství v Česku, končí s projekty na výstavbu nových farem. Jako důvod jmenovala zejména byrokratické překážky pro rozvoj byznysu. Firma zásadní změnu ve svém byznysu oznámila v době, kdy se svou mateřskou skupinou GFF čelí vážné finanční krizi. Nedokáže splácet závazky z dluhopisů, kterých vydala za více než jednu miliardu korun.

„Nové směřování jsme zahájili v roce 2024, kdy jsme byli nuceni ukončit projekty farem v České republice (Přerov nad Labem, Letonice). Vzhledem k nepříznivému podnikatelskému prostředí v ČR nemá pro společnost Future Farming smysl investovat do rozvoje tuzemských akvaponických farem,“ stojí v prohlášení firmy podepsaném jednateli Martinem Podobou a Michalem Fojtíkem.

Výstavba akvaponických farem byla přitom hlavním tahákem sloužícím k lákání investorů do dluhopisů ze skupiny GFF. Dokument nazvaný „strategický report“ uvádí projekty v jihomoravských Letonicích a v Přerově nad Labem mezi projekty „ve výstavbě“, přestože tam stavba nikdy nezačala. V polabském Přerově firma navíc nikdy pozemek ani nezískala. Kromě těchto dvou projektů firma ještě loni tvrdila, že produkční farmy připravuje též u Vídně a Varšavy.

Projekt v Přerově nad Labem vzdala Future Farming loni v září. Náhradou za tento projekt mělo být získání 30procentního podílu ve firmě Aquaponia, která stojí za projektem Rybí zahrada v Lážovicích na Berounsku. Společnost Future Farming tehdy svou tiskovou zprávu o vstupu do Rybí zahrady dokonce opatřila titulkem „Akvizice roku na poli udržitelného zemědělství“. V únoru ale Future Farming z řad spoluvlastníků Rybí zahrady zase potichu zmizela.

Z plánů na výstavbu nových farem tak nezůstalo téměř nic. Největší farmou firmy tak zůstává provoz v Brně-Dolních Heršpicích. Ani ten však není plně dokončený.

Otázkou tedy je, z jakých zdrojů hodlá skupina GFF a Future Farming splatit své závazky. Jen z vydaných dluhopisů dluží více než jednu miliardu korun.

„Aktuálně se zaměřujeme na průběžné úhrady našich závazků a strategicky řešíme situaci s cílem zajistit stabilnější vývoj společnosti v nadcházejících obdobích,“ odpověděla firma na dotaz redakce, zda má zdroje na úhradu závazků.

V kvartálním zhodnocení podnikání zveřejněném na webu Future Farming společnost uvádí, že se v zájmu udržení ekonomiky provozu rozhodla udělat změny ve stávající produkci.

„Jako součást iniciativy jsme provedli strategické změny na našich farmách, zejména na farmě v Kalech. Jednou z klíčových změn bylo zrušení chovu pstruha duhového, který v porovnání se sumečkem africkým nebyl ekonomicky natolik výhodný. Namísto toho jsme vybudovali zpracovnu a deponii pro sumečka, která dokáže pojmout 20 tun živých ryb,“ uvedla společnost.

„V oblasti rostlinné produkce jsme na farmě v Kalech přešli na produkci speciálních plodin pro tuzemskou farmaceutickou firmu. Po vzájemné dohodě však nebudeme v tuto chvíli zveřejňovat bližší informace,“ sdělila dále firma Future Farming.

Stejně tak Future Farming naznačila, že se nebrání kapitálovému vstupu partnerů přímo do firmy. Již v minulosti se firma snažila o spojení s investiční společností Kaprona, která pracovala rovněž s ruským kapitálem. Z jejich spojenectví ale kromě založení jedné společné schránkové firmy nakonec sešlo.

Společnost zároveň naznačila, že kvůli byrokratickým překážkám pro rozvoj byznysu v Česku hodlá hledat nové příležitosti v cizině.

„Z těchto objektivních důvodů se naše aktivity zaměřují na zahraniční projekty a mezinárodní trhy. Zde pozitivně vnímáme větší tlak na inovace, efektivitu a udržitelnost s ohledem na životní prostředí. Mimo naši vlast se také nesetkáváme s uměle vyvolanými překážkami v podobě úředních, legislativních či zaujatých zákonných nařízení,“ sdělili představitelé Future Farming ve společném prohlášení.

Redakce SZ Byznys již v loňském roce upozornila na fakt, že řada firem ve skupině GFF a Future Farming je vysoce zadlužených a prodělává. Projekty skupiny se potýkaly s problémy, holding o nich navíc poskytoval zavádějící, či přímo nepravdivé informace. Následně se k tomu přidala i neschopnost GFF dostát svým závazkům ze splatných dluhopisů a zajištění podílů v části firem ze skupiny finančním úřadem kvůli nezaplaceným daním.

Společnost nyní zpravodajství o dění ve Future Farming a GFF označila za jeden z činitelů, které firmě způsobily finanční problémy.

Future Farming v současnosti provozuje jen dvě farmy, a to v Brně-Dolních Heršpicích a v Kalech u Tišnova. Areál ani jedné z těchto farem přitom firmě Future Farming nepatří. Budovy a pozemky v Heršpicích vlastní město. V Kalech u Tišnova je majitelem areálu místní podnikatel Jiří Synek. Ten vlastní i polovinu společnosti Future Farming Kaly.

Jedinou nemovitostí ve skupině tak byl pozemek v Letonicích na Vyškovsku. Future Farming tam původně chtěla postavit zcela novou farmu, která se měla stát pilířem jejího byznysu. Příprava projektu ale drhla. Pozemek navíc získal na konci minulého roku do zástavy jeden z věřitelů skupiny výměnou za půjčení tří milionů korun.

Hlavní postavou skupiny GFF je brněnský podnikatel Ondřej Bartoš (nemá nic společného se start-upovým investorem Ondřejem Bartošem ze společnosti Credo Ventures). V holdingu drží většinový podíl. Menšinový podíl vlastní ještě Martin Podoba. V samotné společnosti Future Farming má pak kromě nich poloviční podíl ještě firma Aquaponics akvaponického podnikatele Michala Fojtíka.