Článek
Obraz malířky Toyen Mirage (Přelud) z roku 1967 se na nedělní aukci v Praze prodal za 31,2 milionu korun včetně dražební přirážky. Jeho vyvolávací cena byla 12 milionů korun. Stal se druhým nejdražším obrazem českého poválečného umění prodaným na aukci v Česku po roce 1989. ČTK to sdělila Kateřina Sokolová z pořádající aukční síně Adolf Loos Apartment & Gallery. Tento rekord drží obraz Oskara Kokoschky Žáby z roku 1968, který se v roce 2016 prodal za 37,7 milionu korun. Nejdražším dílem Toyen prodaným v tuzemské aukci zůstává obraz Cirkus, za který loni nový majitel zaplatil konečnou cenu 79,56 milionu korun.
Ústředním motivem obrazu Mirage je přízračná šelma, jejíž výrazně prosvětlená tvář se upírá na diváka. Za kočkovitou šelmou se nachází motiv dravce a Toyen do obrazu zapojila i dva vržené stíny ženských postav v sukni, které na něj dopadají z bočních stran.
Sběratelsky ceněný olej Toyen zůstával dlouho v soukromé sbírce a dosud unikal větší pozornosti veřejnosti. Podle organizátorů aukce jde o jeden z nejdůležitějších olejů Toyen z jejího poválečného období. Do aukčního prodeje se dostal poprvé.
Cirkus od Toyen je na třetím místě v žebříčku nejdráže prodaných obrazů na aukcích v Česku, kterému vévodí obraz Bohumila Kubišty Staropražský motiv z roku 1911. Na konci května se prodal na aukci v Praze za 123,6 milionu korun včetně dvacetiprocentní aukční přirážky. Vytvořil tak nový tuzemský aukční rekord, který předtím držel obraz Divertimento II Františka Kupky, který se v roce 2020 prodal za 90,24 milionu korun.
O díla Toyen je tradičně mezi sběrateli výtvarného umění velký zájem. Například letos v květnu se její obraz Samotáři z roku 1934 na aukci prodal za 54 milionů korun včetně přirážky.
Toyen (1902 až 1980), vlastním jménem Marie Čermínová, je podle odborníků jednou z nejpozoruhodnějších osobností českého a evropského výtvarného umění 20. století. V letech 1925 až 1929 působila v Paříži, kde společně s Jindřichem Štyrským rozvíjela původní český malířský směr – artificialismus, který představoval osobitou a poetickou alternativu k tehdejší geometrické abstrakci i surrealismu. Do metropole nad Seinou se pak Toyen definitivně vrátila v roce 1947 a zůstala věrná surrealistickému hnutí. Ve svém díle reflektovala i válečné katastrofy, celé její dílo prostupuje téma erotiky.
