Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Novela energetického zákona Lex OZE 3 zahýbe trhem se soláry i bateriemi. Měla by nejen zjednodušit povolování výstavby obnovitelných zdrojů, ale především právně ukotvit samostatně stojící baterie, do nichž lze uložit nespotřebovanou elektřinu na později.
„Kdybych parafrázoval Neila Armstronga, tak je to opravdu velký skok pro českou energetiku. Ale je kolem toho hrozně moc tanečků a velmi náročných věcí, než to vejde v platnost,“ říká v Agendě SZ Byznys Michal Petřek, manažer pro inovace ve společnosti Raylyst, která distribuuje solární techniku. Novela se loni zdržela ve Sněmovně kvůli tomu, že obsahovala návrhy, které mají omezit provozní podporu solárních parků. A o těch nyní pochybuje i Senát.
Investoři se ale už o pořízení baterií aktivně zajímají. „Už vědí, kolik by je to stálo, často mají zkrátka kompletní kalkulace připravené. Teď ale vyčkávají s finální objednávkou, protože ta aktiva také mohou přesunout jinam, nemusejí nutně jít investovat do baterie, pokud na to budou čekat příliš dlouho,“ upozorňuje Petřek.
Lex OZE III
- Lex OZE III je zkrácený název pro novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby.
- Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami.
- Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.
- Například u vodní elektrárny uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 má činit výnosové procento 5,7 procenta, u solárních elektráren uvedených v tomto období do provozu to má být 3,6 procenta. U obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2012 bude vláda stanovovat vnitřní výnosové procento nařízením podle hodnot v příloze k zákonu. Například u solárních elektráren bude platit rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Další z návrhů pak pomáhá vytipovat zdroje energie, které jsou překompenzovány. Ponechává jim právo na podporu pouze do takové výše, aby překompenzovány nebyly. Návrh by podle jeho důvodové zprávy neměl být retroaktivní.
- Poslanci tuto vládní novelu zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů.
Poptávka po velkých bateriích (s kapacitou kolem jedné megawatthodiny) v Česku raketově roste. Raylyst jen v lednu prodal více baterií než v posledních třech měsících loňského roku. Mezi další tuzemské distributory solárů patří Memodo, Solar Global či SolSol.
Raylyst však pozoruje nárůst zájmu o velkokapacitní úložiště nejen na tuzemském trhu, ale i jinde v Evropě, kde se zvyšuje zájem firem o využívání baterií pro fotovoltaické elektrárny.
I když se distributoři solární techniky těší z velkého zájmu o baterie, loňský rok pro ně nebyl jednoduchý. Došlo především k ochlazení trhu s fotovoltaikami pro domácnosti, které ale dorovnalo oživení firemního sektoru.
Ve firemním sektoru vyskočila průměrná velikost elektrárny. To nám pomohlo a díru po rezidenčním trhu jsme zalepili.
„Ve firemním sektoru nám z průměrné velikosti elektrárny 58 kilowatt peaků výkon vyskočil na plus minus 114 kilowatt peaků. To byl obrovský skok a strašně nám to pomohlo. Díru po rezidenčním trhu jsme zalepili,“ říká Petřek.
Ceny solárních panelů navíc stále klesají, což vyvíjí tlak na obrat společností, které je dodávají. „Můžete prodávat pod cenou, můžete všechno dělat co nejvíce na sílu a uděláte si obrat a cítit se dobře. Ale na druhou stranu pořád je stabilnější a silnější ta firma, která má i na investice do infrastruktury, a to je cesta, kterou se v Raylystu snažíme jít,“ popisuje Petřek.
Do Česka se solární panely dovážejí převážně z Číny a tamní výrobci prodávali tuto techniku často pod výrobní cenou. Cena panelů by se však v letošním roce měla stabilizovat a je možné, že poroste.
„Čínská vláda dlouhodobě dotuje vývoz těchto panelů do Evropy 13 procenty, což bylo do konce loňského roku, teď je to devět procent. Takže už se snížila podpora státu, to znamená první tlak na to, aby se ceny zvýšily,“ vysvětluje Petřek.
Druhým faktorem, který tlačí cenu dolů, jsou dříve plné sklady solárních firem, které se začínají pomalu vyprazdňovat. „Přeskladnění už není tak silné, jak bylo. Myslím si, že ceny začínají hledat hladinu a někde se nám začnou možná už pomalu ustalovat,“ říká Petřek.
Solární trh v letošním roce ovlivní především novela Lex OZE 3, ale také změny v dotacích na energeticky úsporné renovace pro domácnosti z programu Nová zelená úsporám. Stát chtěl podporu pro domácí fotovoltaiky výrazně zredukovat, ale nakonec od tohoto záměru upustil.
„Nějaký impulz tam je, ale trh už je hodně nasycen a lidi, kteří fotovoltaiku vyloženě nechtějí, nepřesvědčí prakticky nic. Takže musíme jít po trhu, který ještě není nasycen, musíme ho rozvíjet. Skrývá obrovský potenciál a to jsou firmy,“ myslí si Petřek.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
