Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Český startup Resistant AI používá umělou inteligenci pro odhalování podvodů při online finančních operacích. Firma, která má kromě Prahy pobočky i v New Yorku a v Londýně, se loni v Česku snažila zaměstnat zahraničního specialistu na strojové učení a bezpečnost.
„Byl kandidát, který se k nám chtěl přidat ze Spojených států. Indický občan, absolvent americké univerzity,“ říká zakladatel firmy Martin Rehák. „Když jsme ale prošli seznam kroků, které bychom museli absolvovat, tak jsme mu doporučili, ať jde radši do Irska.“
„Pro nás to znamenalo čistou ztrátu a nemožnost získat super experta se zkušenostmi s tím, co jsme potřebovali. Místo nás ho získal nějaký startup v Irsku,“ ohlíží se Rehák.
Podobnou zkušenost má i technologická firma Keboola zabývající se zpracováním dat. Pracují v ní desítky cizinců a podle provozního ředitele Jiřího Maňase jde o zdlouhavý a netransparentní proces.
„Když přijímáme člověka z členské země EU, trvá to dva až tři měsíce. Na evropském trhu je ale velká konkurence, zatímco za hranicemi EU je spousta talentovaných lidí. U nich to ale trvá šest až devět měsíců,“ popisuje.
Firma navíc během vyřizování žádosti jen obtížně zjišťuje, v jakém fázi se proces nachází a jestli nenastal nějaký problém. „Pořádně ani nevíme, co se se žádostí děje, voláme kandidátovi, ten říká, že neví, a podobně to dopadá, když voláme na ambasádu nebo na Ministerstvo vnitra,“ říká Maňas.
Nedostatek kvalitních expertů pak podle šéfa Americké obchodní komory v ČR Westona Staceyho omezuje zahraniční investice do českých technologických firem. „Ve většině inovativních ekonomik se firmy mohou spolehnout na mezinárodní, ne-li celosvětovou zásobu pracovních sil, ze kterých mohou nabírat odborníky,“ říká Stacey s tím, že v USA tvoří 20 až 30 procent technologických expertů imigranti.
„Česká imigrace trvá příliš dlouho, vyžaduje příliš mnoho administrativní zátěže a má přísné kvóty na základě národnosti namísto přidělování víz podle poskytnutých dovedností. V důsledku toho se projekty rozvoje vyspělých technologií přesouvají do Polska,“ tvrdí.
Digitalizace pracovních víz
Počet cizinců na českém pracovním trhu setrvale roste. Podle zatím nejnovějších statistik Ministerstva práce a sociálních věcí z loňského června jich celkem bylo přes 827 tisíc, meziročně o 31,5 tisíce více.
Většinu z nich tvoří pracovníci ve zpracovatelském průmyslu, administrativě, obchodě a stavebnictví. Vysoce kvalifikované zaměstnance lze importovat prostřednictvím několika vládních programů, které ale mají omezenou kapacitu a jsou administrativně náročné.
„Nejdříve si od budoucího zahraničního zaměstnance české firmy vyžádáme všechny potřebné dokumenty a připravíme je pro podání. Od budoucího zaměstnavatele si také vyžádáme všechno potřebné, zkompletujeme žádost o pracovní a pobytové povolení, zajistíme termín k podání na žádosti na české ambasádě a celý balíček zašleme zaměstnanci,“ popisuje proces Miroslav Mejtský ze společnosti Petyovský & Partners, která firmám poskytuje imigrační služby.
„Budoucí zaměstnanec pak musí žádost zpravidla podat české ambasádě ve své zemi, tam to zkontrolují a pošlou zpátky do Česka. Po schválení žádosti pak zaměstnanci na ambasádě vystaví vstupní vízum, s kterým přijede do Česka a celý proces dokončí na úřadovně Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra,“ dodává Mejtský.
Nový zákon, který loni připravilo Ministerstvo vnitra, celý proces digitalizuje a zjednodušuje. Firmám také umožní lépe sledovat, co se s žádostí děje.
„Uchazeč se zaregistruje do digitálního systému, kam nahraje všechny dokumenty v digitální formě a digitálně podá i žádost. Ambasáda ji formálně zkontroluje a pošle opět digitálně na Ministerstvo vnitra ke schválení, “ říká Mejtský.
Zjednodušení samotného podání žádosti a digitalizace zkrátí podle Mejtského celý proces o dobrý měsíc a ušetří náklady firmám i státní správě.
„Digitalizací celý proces pobytového řízení zrychlíme a zjednodušíme. V současné době již budujeme nový informační systém. Cizincům bude vytvořena elektronická identita a ti tak budou moci z pohodlí domova skrze cizinecký účet komunikovat s úřady a naopak,“ uvedl ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan loni v srpnu, kdy návrh zákona schválila vláda.
Do systému by měli přístup i zaměstnavatelé v roli takzvaných garantů, kteří by měli přehled o průběhu vyřizování žádosti a nemuseli by se spoléhat na informace od uchazeče.
Čas se krátí
Vláda zákon po schválení odeslala do Poslanecké sněmovny, kde od té doby čeká na projednání. Organizační výbor mu přidělil číslo sněmovního tisku a určil zpravodaje, zatím se však nedostal ani do prvního čtení.
„Měl jít na program schůze v lednu, pak v únoru a také teď v březnu, ale nestalo se nic,“ řekl SZ Byznys zdroj obeznámený s okolnostmi schvalování zákona, který si nepřál být jmenován.
Bližší informace nemá ani zpravodaj návrhu, poslanec hnutí STAN Martin Exner. „Nikdo mi o tom nic neříkal. Každá z vládních stran si stanovila čtyři prioritní zákony, které chtějí v tomto volebním období ještě schválit, cizinecký zákon ale mezi nimi není,“ říká poslanec.
Jasno o dalším osudu zákona nemá ani předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan, podle něhož mohou za potíže se schvalováním vládních předloh obstrukce opozičních stran. „Na stole jsou i jiné zákony, které bychom chtěli schválit, ale obstrukce ten proces omezují,“ říká. „S ubíhajícím časem se ty šance zmenšují,“ dodal.
Stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček na dotazy SZ Byznys ohledně postoje vůči novému cizineckému zákonu nereagoval.
Hnutí STAN nezařadilo cizinecký zákon mezi své čtyři priority. Podle Rakušana to nebylo zapotřebí. „Tento návrh má tak jednoznačnou oporu v celé vládě, že nebylo potřeba ho explicitně mezi tyto projekty řadit. A je samozřejmě mým zájmem, aby nový cizinecký zákon byl schválen,“ vzkázal Rakušan SZ Byznys.
Zákon má podle zmíněného zdroje SZ Byznys šanci na schválení, pokud se ho podaří zařadit nejpozději na pořad dubnové schůze Poslanecké sněmovny. Pokud ne, příští vláda by jej musela poslat do Sněmovny znovu.
