Článek
Vládní úsporný balíček dopadá mimo jiné také na zaměstnance. Odbory s několika navrhovanými změnami nesouhlasí. Zahrnují například zvýšení daňového zatížení zaměstnanců, zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů či škrty v platech ve veřejné správě.
Minulý týden se kvůli konsolidačnímu balíčku, který má vést ke snížení schodku státního rozpočtu, sešli představitelé pětikoalice se zástupci zaměstnavatelů, nyní se zástupci zaměstnanců.
„Některé legislativně technické připomínky jsme zapracovali. V této chvíli budu předkládat vládní materiál, který nebude obsahovat žádné významnější změny. Ty dostanu zítra (ve středu, pozn. red.),“ uvedl po skončení jednání ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Jak Stanjura, tak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že se jejich stanoviska k opatřením z úsporného balíčku nesblížila. „Zůstala stejná před jednáním jako po tom jednání,“ uvedl Stanjura.
Středula však věří, že se na řadě změn odbory shodnou alespoň se zaměstnavateli a že vláda bude jejich hlas brát silně. „Nemyslím si, že by vláda byla ochotná v této oblasti cokoli nějak zásadně měnit vzhledem k tomu, že se v řadě oblastí rozlišujeme poměrně značně,“ řekl Středula.
Za stěžejní body v úsporném balíčku odbory považují znovuzavedení zdravotního pojištění, změny v DPH nebo zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Podle vlády jde o selektivní daňovou výjimku, kterou uplatňují hlavně větší zaměstnavatelé.
„Věřím, že benefity by mohly být jednou z věcí, které budou společné se zaměstnavateli, a rozhodně je to téma pro jednání s poslaneckými kluby ve Sněmovně spolu se zaměstnavateli,“ řekl Středula. O benefitech chce jednat ještě s experty.
Na jednání podle Středuly nepadlo nic, co by požadavky odborů anulovalo, a zároveň odbory nehodlají zmírnit tlak na jejich prosazení.
Znovuzavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta má do státní kasy přinést asi třináct miliard korun. Podle Ministerstva financí by zaměstnanec s průměrnou hrubou mzdou, která činí 40 353 Kč měsíčně, každý měsíc odvedl 242 Kč. Ročně to dělá 2904 Kč. „To jsou všechno výpadky na straně zaměstnance nebo na straně zdravotního pojištění,“ uvedl Středula.
Vláda už dříve avizovala, že žádné podstatné změny ve svých návrzích dělat nechce. „Není to tak, že bychom pod nátlakem něčemu ustupovali, je to normální debata. My máme argumenty a snažíme se odbory přesvědčit o tom, že návrhy mají hlavu a patu a směřují ke snížení schodku státního rozpočtu,“ řekl Stanjura.
Vláda podle Stanjury není ochotná ustoupit v žádném zásadním parametru. „Důležitý je celkový objem, o který budeme snižovat deficit,“ dodal ministr.
ČMKOS si také stěžovala na to, že s nimi vláda o úsporných záměrech nedebatovala. Odbory proto hrozí protesty kvůli snížení platových tarifů ve veřejném sektoru. Navržené změny s nimi měla vláda podle odborářů projednat předem, a dle jejich názoru proto došlo k porušení zákoníku práce.
„Vůbec nechápu, jak to myslí. Tomu nerozumím, je to asi součást jejich tlaku. Sociální dialog formálně probíhá,“ okomentoval to Stanjura.
Odbory se nadále chystají protestovat. „V pondělí máme jednání na ČMKOS, kde budeme jednat o dalším postupu,“ uvedl Středula.
Vláda v květnu představila důchodovou reformu a dalších více než 50 opatření, která mají konsolidovat veřejné finance. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by příští rok měl zásah snížit schodek rozpočtu o 94 miliard Kč, v roce 2025 by mělo jít o 147 miliard Kč.
