Článek
Kdo předčasně vybere penzijní připojištění, musí vrátit státní podporu. O tom se vesměs ví, navíc srážku vyřizuje rovnou jeho penzijní fond, aby stát nemusel uhánět každého zvlášť.
Vedle toho ale vzniká ještě další povinnost, na kterou se snadno zapomene – a sice vrátit slevy z daně z příjmu. Na ně mají střadatelé nárok každý rok při odevzdávání daňového přiznání, podobně jako při odepisování hypoték nebo nadačních darů. Ale jen když spoří dost dlouho.
A někteří zapomětlivci dostávají v těchto dnech výzvu k nápravě do datové schránky přímo z Generálního finančního ředitelství. Jde o nový typ upozornění, kterému daňoví výběrčí říkají daňové echo a chtějí ho do budoucna nasadit v širším měřítku na méně závažné delikty.
„Finanční správa musí mít dvě tváře,“ přibližuje novou taktiku šéfka daňařů Simona Hornochová. První – přísná – má být určena těm, kteří úmyslně podvádějí. Druhá – „přívětivá“ – má být určená pro situace, kdy jde spíš o neúmyslné chyby, které poplatníci dělají hromadně a dá se na ně hromadně upozornit.
„Snažíme se být kamarádský finanční úřad,“ říká k druhé variantě Hornochová. Upozorňovací dopisy, které nemají charakter formálního úředního řízení a jsou psané vlídnějším jazykem, se podle ní osvědčily na Slovensku nebo v Británii. V angličtině je pro ně i termín „nudging letters“, což lze volně přeložit jako dopis, který má adresáta jen pošťouchnout, aby dal své věci do pořádku.
„Tento inovativní koncept, inspirovaný moderními behaviorálními přístupy, usiluje o zvýšení dobrovolného plnění daňových povinností a efektivnější výběr daní,“ popisovala Hornochová v tiskové zprávě.
Daňové zvýhodnění penzijního připojištění funguje u vyšších úložek. K prvním 1700 korunám střadatel dostane státní příspěvek, další čtyři tisíce si může odečíst od základu daně. Musí ale střádání dotáhnout až do konce smlouvy, což zpravidla znamená nesahat na peníze až do důchodového věku.
Státní příspěvky na penzijní připojištění spravuje ministerstvo financí, delikventi se proto v tomto případě dají snadno dohledat. Daňaři dostali z ministerstva seznam lidí, kteří ukončili smlouvu předčasně, a těm nyní dvoustránkové echo posílají. V něm je na dvou stránkách vysvětleno, proč je potřeba dřívější slevy zpětně dodanit a jak to udělat.
Vypočítat rovnou dlužnou částku nebo přidat QR kód k zaplacení prý zatím možné není. Podle Hornochové dál platí, že své daňové povinnosti si musí hlídat každý sám. Navíc dopis má hromadnou povahu a může i cílit mimo terč. Třeba v situaci, kdy střadatel jen vyměnil jeden typ penzijního fondu za jiný. Pak nárok na daňové slevy trvá a dopis na to i upozorňuje.
V prvním kole ho dostalo na zkoušku 450 adresátů, očekávaný výnos pro stát jsou čtyři miliony korun. Kdo nezareaguje, toho finanční správa prověří a osloví úřední cestou, která je důraznější, ale pracnější. „Pak přijde standardní nástroj, výzva správce daně s modrým pruhem,“ přibližuje další postup Jiří Žežulka, ředitel daňové sekce Finanční správy.
V budoucnu budou dopisy chodit lidem i v jiných situacích, ve kterých se často – ať už záměrně, nebo neúmyslně – chybuje. Podle Žežulky může jít třeba o nezaplacení daně z výnosu v případě prodeje nemovitosti dříve, než uplyne osvobození (zpravidla pět let), neoprávněné nárokování slev na manželku či manžela anebo chybný výběr procentního paušálu u živnostníků.
Inspirací pro daňové echo je Slovensko, kde Žežulka vedl finanční správu do loňského roku. Když podobné výzvy dostali Slováci kvůli dani z nemovitosti, akce stála 50 tisíc euro, protože bylo nutné použít papírové poštovní dopisy. Rozeslalo se jich 12 tisíc a stát vybral navíc 2,5 milionu euro.
„Pokud se to vyplatí, půjdeme i u nás obálkovou metodou,“ plánuje Žežulka. Podmínkou je, že se prokáže dostatečná odezva na výzvy posílané v prvním kole těm, kdo mají datovou schánku.
