Žádný plyn a ropa z Ruska, elektrárnou Evropy se má stát Severní moře

První větrná elektrárna na světě umístěná ve vlnách moře začala fungovat v Dánsku v 70. letech a dnes se tento pětimilionový národ snaží na toto prvenství navázat budováním celých energetických ostrovů. Žádná vize tedy není pro Dány dost velká.

V Severním moři se podle listu Süddeutsche Zeitung začne stavět elektrárna, která by měla elektřinou zásobovat deset milionů domácností – to je čtyřikrát více než celé Dánsko má. Projekt, který Dánové odsouhlasili v roce 2021, by měl podle původních odhadů začít naplno fungovat v roce 2033 a království za něj zaplatí v přepočtu 28 miliard eur. Jde tedy o největší stavební počin v historii země.

Tím však dánské ambice nekončí, další energetické ostrovy mají zvýšit instalovaný výkon na moři ze současných 2,3 gigawattu na 16 gigawattů v roce 2030. To odpovídá i strategii Evropské komise, která v obnovitelných zdrojích vidí způsob, jak snížit závislost na Rusku. Přebytečnou energii by pak firmy využívaly na výrobu zeleného vodíku, který by mohl pohánět třeba vlaky či nákladní auta.

To je podle Süddeutsche Zeitung také jedním z hlavních důvodů, proč dánská premiérka Mette Frederiksenová sezvala politiky z Německa, Belgie a Nizozemska do města Esbjerg na západě Dánska, na pobřeží Severního moře.

Už před jednáním řekla listu Politiken, že „EU se musí co nejrychleji stát nezávislou na ruském plynu“. Společně chtějí uvedené země proměnit Severní moře v „zelenou elektrárnu pro celou Evropu“ a hledají způsoby, jak „urychlit“ rozvoj ambiciózních větrných elektráren na moři.

Již nyní se v pobřežních vodách Jutského poloostrova otáčí více než 600 turbín a stejným směrem jdou prakticky všechny státy kolem Severního a Baltského moře – všechny také v reakci na ruskou válku proti Ukrajině ohlásily zvýšení cílů na využití zelené energie.

V Německu, jehož kancléř Olaf Scholz do Esbjergu také vyrazí, schválil kabinet minulý měsíc novou verzi zákona o větrné energii na moři. Do roku 2030 počítá s větrnými elektrárnami o kapacitě 30 gigawattů, což je o deset gigawattů více než dosud a instalovaným výkonem by zhruba odpovídaly 15 českým Temelínům.

Ze Severního nebo Baltského moře pochází zhruba pět procent německé elektřiny a německé pobřeží energetici osadili zhruba 1 500 větrnými turbínami o celkovém výkonu téměř osm gigawattů.

I tak však Německo zaostává za Velkou Británií, které se v moři točí více než 2500 větrníků, a ostrovní království tak kontroluje zhruba 45 procent instalovaného výkonu v Evropě.

Summit v Esbjergu by měl přispět k užší koordinaci postupu, přinejmenším mezi partnery z EU. Süddeutsche Zeitung ve svém textu upozorňuje, že se větrné elektrárny různých zemí v Severním moři přibližují k sobě a že by bylo tedy rozumné je propojit.

„Musíme konečně začít vnímat Severní moře jako společný prostor, kterým je,“ říká Stefan Thimm z německého sdružení offshorové energetiky BWO.