Článek
Není to ani týden, co Sněmovnou prošel návrh na českou daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Tu má doplnit evropské nařízení o zastropování prodejních cen elektřiny z neplynových elektráren.
Teď ale odbor kompatibility ministra pro legislativu Michala Šalomouna zjistil, že obě formy daně zaváděné současně jsou zřejmě nezákonné. A protože windfall tax už Sněmovnou prošla minulý pátek, zpochybňují vládní legislativci evropské opatření, jež poslanci teprve budou schvalovat.
Windfall tax, která zdaňuje energetiky, ale také banky, těžaře či rafinerie, má platit tři roky. Na návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) prošla před týdnem jako přílepek novelizovaného zákona o DPH.
Evropské zastropování příjmů neplynových elektráren, které je fakticky další daní vztahující se na energetické firmy, zavádí do české legislativy navrhovaná novela energetického zákona. Do připomínkového řízení ji posílá ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Schváleno, ale s chybou
Vládou již odsouhlasený systém teď ale zpochybňuje právě ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), konkrétně jeho odbor kompatibility. Podle něj je souběh obou daní v kolizi s Ústavou.
Legislativní připomínky k novele energetického zákona byly v pondělí zveřejněny na internetu.
„Podle informací, které máme k dispozici, (…) se bude danit výroba elektřiny. Výrobci elektřiny budou ale zároveň zatížení odvodem podle teď navržené novelizace energetického zákona. Dvojí daňové/odvodové zatížení téhož je velmi obtížně hájitelné,“ píše se v dokumentu Úřadu vlády s datem 7. listopadu, který předkládá Šalomoun.
Navíc jde údajně česká windfall tax nad rámec evropské úpravy, která se zaměřuje jen na surovou ropu, zemní plyn, uhlí a rafinaci. Návrh zákona je podle výše citovaného dokumentu „s právem EU částečně slučitelný a materiál je třeba dopracovat“.
Zatímco česká daň z neočekávaných zisků má platit tři roky, evropské „zdanění“ provedené formou zastropovaných příjmů neplynových elektráren je plánováno jen jako krátkodobé, platné jen do příštího roku.
„Připomínkové řízení je právě od toho, aby se vyřešily nejasnosti předkládaných materiálů. Nyní je třeba, aby předkladatel (MPO) materiál dopracoval, a to buď vyjádřením textu návrhu, nebo vysvětlením v důvodové zprávě. Je třeba vyjasnit, jaký je vztah mezi Windfall Tax a navrhovaným odvodem a zda navržená opatření nemohou mít rdousící efekt,“ uvedla pro Seznam Zprávy Šalomounova mluvčí Jana Taušová.
Dvojí zdanění a snaha vysát ČEZ
Před tím, že česká podoba nové daně odporuje pravidlům EU, již několik týdnů varují někteří minoritní akcionáři ČEZ.
Podle investora Michala Kříže česká cesta řešení energetické krize, minimálně pro oblast výroby elektrické energie, zcela odporuje říjnovému Nařízení EU právě proto, že souběžně aplikuje pro výrobce elektřiny omezení tržních příjmů a tzv. solidární příspěvek (neboli českou windfall tax). „Jedná se o dvojí zdanění téhož,“ říká Kříž.
„Český parlament ale schválil nejdříve windfall tax ve výši 60 procent, a to na roky 2023, 2024 a 2025, včetně bank. Teď navíc v novele energetického zákona stanovuje i stropy na příjem výrobců elektrické energie. Pro výrobu elektrické energie jde tedy o zcela jasné dvojí zdanění téhož, což je jednoznačně v rozporu s Nařízením EU,“ uvedl Kříž.
„Windfall tax rovněž dobou platnosti zcela odporuje Nařízení EU, která zdůrazňuje krátkodobost a přechodnost evropského řešení – naproti tomu česká WFT má jednoznačně za cíl vysát ČEZ a sanovat státní rozpočet i v letech 2024 a 2025,“ doplnil akcionář.
Aktualizováno: Do rozšířené verze článku jsme doplnili informace o způsobu schvalování chystaného zdanění energetik.
