Další věc, která může zdražit potraviny. Výrobci zaplatí za petky v příkopu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Firmy z oblasti výroby potravin a nápojů, které uvádějí na trh plastové obaly, musejí od ledna v rámci principu „přenesené odpovědnosti“ platit poplatky obcím za likvidaci jednorázových plastů, kterých se lidé zbavují „mimo místa určená k jejich odkládání“. Za tunu odpadu zaplatí 532 korun. Obce získají 56 milionů korun navíc.

Přeloženo do češtiny: potravináři a nápojáři musejí pykat za to, že lidé nezodpovědně odhazují do přírody plastové PET lahve, plastové obaly od potravin, sáčky či kelímky. Takový je další dopad evropské směrnice, někdy zvané SUP nebo single use plastics, která už z trhu vyřadila jednorázové příbory, brčka, vatové tyčinky a jiné výrobky.

Takzvaná „platba za littering“ se firmám nelíbí, ale s implementací unijní směrnice do legislativy už nic nenadělají. Podle ekologů jsou poplatky správné.

„Je správné, aby producenti obalů, které končí volně pohozené v přírodě a na veřejných prostranstvích, platili za jejich úklid a negativní dopady na životní prostředí. Do teď to platily obce z peněz daňových poplatníků, a to není fér,“ říká expert na cirkulární ekonomiku Vojtěch Vosecký.

Není to však jediný náklad kvůli obalům, který musejí odvádět na účet autorizované obalové společnosti EKO-KOM a který zřejmě někteří promítnou do finálních cen pro zákazníky.

„Půjde o několikamilionový náklad ročně. EKO-KOM nám ale navíc oznámil skokové navýšení cen za zpětný odběr nápojářských obalů, tedy za každý obal uvedený na trh. U nejpoužívanější čiré PET lahve se tak cena zvedla o 105 procent,“ říká mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová.

Za paradox označuje, že se razantně navýšil poplatek právě u čirého obalu, který je nejlépe recyklovatelný, a tedy nejekologičtější. EKO-KOM však namítá, že se naopak snižují poplatky u recyklovatelného PET materiálu, což motivuje ty, kteří láhve vyrábějí částečně z rPETU. Jeho podíl přitom bude muset být do roku 2025 v každé láhvi minimálně 25 procent.

„Vnímáme růst cen energií a dalších vstupů, a dokážeme tak navýšení cen pochopit. Ale nárůst o více než sto procent bez nejmenšího zdůvodnění a navýšení kvality služby je bezprecedentní. S ohledem na monopol společnosti EKO-KOM v Česku bohužel pro výrobce není jiné cesty,“ dodala.

Inflačním tlakům ze stejných důvodů čelí také výrobci balených potravin. Litteringový poplatek se týká obalů výrobků k přímé spotřebě s hmotností do 60 gramů.

„Celkové navýšení poplatků za obaly, které odvádíme autorizované obalové společnosti, vzroste v 1. kvartále 2023 o zhruba 45 až 50 procent, což v naší firmě představuje vyšší statisíce korun navíc odvedených na poplatcích,“ popsal Tomáš Lesa, ředitel nákupu masokombinátu MP Krásno.

Nicméně s dalším navyšováním cen bude firma opatrná. „Za poslední rok jsme zdražovali několikrát, vlivem růstu vstupních cen mnoha faktorů, tj. cen masa, energií, pohonných hmot, osobních nákladů… Nyní bude otázkou, jak trh bude na navýšení reagovat. Leden očekáváme slabší měsíc, proto nyní musíme být opatrní v dalších úpravách,“ uvažuje.

Také poplatky za odpady, prý kvůli jejich extrémnímu růstu v posledních letech, muselo MP Krásno započítat už loni do ceny uzenin a masa pro zákazníky.

EKO-KOM tvrdí, že navýšení poplatků není důvodem pro zvýšení ceny potravin. „Zvýšení poplatků o 2500 Kč na tunu znamená zvýšení o 0,0025 Kč na gram. Pro běžnou 30g láhev je to 9 haléřů za kus,“ uvedla mluvčí Müllerová.

Cenovou politiku EKO-KOMu kritizuje Potravinářská komora ČR. Podle ní by se měly na likvidaci plastového odpadu podílet všechny subjekty včetně obyvatel, soukromých i veřejných provozovatelů v odpadovém hospodářství i místních úřadů.

„Požadujeme spravedlivější rozdělení plánované celkové sumy poplatků za littering mezi další materiály, nejen plastové obaly,“ uvádí.

Svaz minerálních vod šel ještě dál. Požaduje po Ministerstvu životního prostředí, aby prověřilo novou strukturu odměn společnosti EKO-KOM. Celkové poplatky se za poslední roky navýšily až čtyřnásobně a výrobci minerálek to považují za neakceptovatelné a nadhodnocené.

„Pro některé výrobce je tato situace likvidační, protože nejsou schopni promítnout veškeré zvyšující se náklady do cen konečných výrobky, ty se tak stávají neprodejnými,“ uvádí Svaz minerálních vod. Poplatek za odběr čirých lahví se podle něj meziročně zvýšil o 92 procent.

„Zvýšení odměn požadovaných společností EKO-KOM je náhlé a razantní, a to v situaci, kdy je společnost jediným a monopolním poskytovatelem služby nakládání s obaly na území ČR, chybí zde jakékoliv konkurenční prostředí a výše poplatků není stanovena státem.“

EKO-KOM namítá, že je zkreslující vyjadřovat nárůst v procentech. „V roce 2022 byl poplatek za PET velmi nízký díky velmi vysoké prodejní ceně PET odpadu,“ zdůvodnila společnost. Nesouhlasí také s tvrzením některých výrobců, že o dramatickém nárůstu poplatků dopředu neinformovala.

Firma navýšení poplatků zdůvodňuje růstem nákladů svozu tříděného odpadu, nákladů dotřídění a inflací především energií na jedné straně a na druhé straně poklesem cen druhotných surovin.

„Ceny druhotných surovin klesají s nastupující recesí, a proto příjem z jejich prodeje náklady sběru a třídění kompenzuje méně než dosud. Tento pohyb cen působí dvě pětiny průměrného růstu poplatků,“ uvedla mluvčí Lucie Müllerová.

Například u PETu se poplatky navyšují od 2500 až 3500 Kč za tunu a výrobci nealkoholických nápojů si připlatí v průměru 36 procent. Primární PET sice během covidu silně zdražil až na 40 tisíc korun za tunu, ale ve druhé půli roku 2022 došlo podle EKO-KOMu k zásadnímu obratu, když během tří měsíců zlevnil o pět až 10 tisíc korun na tunu.

„Bohužel pokles ceny primárního materiálu logicky znamená také pokles prodejní ceny druhotné suroviny, která vznikne z jeho odpadu,“ vysvětluje Müllerová. Recyklační firmy platí méně za vytříděný PET.

„Tím ve stejném rozsahu došlo k poklesu příjmu třídiček a obcí z prodeje PET, tedy ke zhoršení nákladové bilance sběru a třídění PET zhruba o 5 000 Kč na tunu. Tuto změnu musí autorizovaná obalová společnost v souladu se zákonem reflektovat,“ dodala.

K nárůstu poplatku podle společnosti dochází i kvůli drahým energiím. Za zpětný odběr a využití odpadů společnosti loni vybrala 3,65 miliardy korun.

„Bohužel pro kompenzaci cen energií a poklesu cen druhotných surovin bude nutné tyto příjmy navýšit o dalších zhruba 320 milionů. Přesná suma bude záviset především na vývoji cen druhotných surovin, ale také na množství prodaných obalů. Rozpočtujeme proto celkem zvýšení příjmů o 24 až 25 procent,“ uvedla mluvčí EKO-KOMu Lucie Müllerová.

Autorizaci této společnosti, která se stará o sběr, třídění, využití a recyklaci odpadů, poskytuje Ministerstvo životního prostředí. Rezort uvedl, že podnět Svazu minerálních vod obdržel a chystá se na něj odpovědět.

„Stanovený příspěvek má odrážet to, že v současné době cena druhotných surovin globálně klesla, a to včetně vytříděného PET, ale současně vzrostly náklady na sběr, třídění a recyklaci odpadů z obalů. Výše peněžního příspěvku hrazeného osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu má reflektovat situaci, která se dotýká všech oblastí průmyslu i všech obyvatel,“ reagoval mluvčí úřadu Ondřej Charvát.

Dodal, že autorizovaná obalová společnost musí uplatnit z principu tzv. ekomodulace, který platí od roku 2021, to znamená zohlednit dopad obalu na životní prostředí a zvýhodnit snadno recyklovatelné obaly, a naopak obaly méně ekologické zatížit vyššími poplatky.

Potravináři také kritizují, že v současnosti není hotová metodika k novele zákona o odpadech, která by určila, za co přesně budou výrobci platit. Někteří – například výrobce müsli Emco – proto dosud nejsou schopni říct, kolik letos budou za odpady odvádět.