Čtyřdenní pracovní týden: Firmy si chválí vyšší efektivitu

Když SZ Byznys před rokem napsal o pražírně Cafe Eternity u Českého Těšína, jejíž majitel zavedl čtyřdenní pracovní týden už před mnoha lety, zvedlo to diskusi, jak moc vzdálená vize to pro českou ekonomiku je. Počet společností, které myšlenku menšího počtu odpracovaných hodin v týdnu při stejné mzdě převádějí do praxe, však od té doby roste.

Společnost SAB Finance, která se v Česku zabývá devizovými obchody pro firemní klientelu a zaměstnává téměř 70 lidí, využívá čtyřdenní pracovní týden od začátku letošního roku. „Víme, že lidé dávají firmě dlouhodobě maximum a chtěli jsme jim to vykompenzovat, aby měli čas i na své blízké a rodinu. Ztrátu efektivity za firmu nevidím, spíš naopak,“ popisuje výsledky experimentu personalistka Denisa Hábrová.

Firma podle ní nejprve dva měsíce testovala, jak je možné systém nastavit tak, aby se nedotkl zákazníků, a musela kvůli tomu navýšit pracovní úvazky zhruba o desetinu. „Rozhodně nám to ale za to stojí. Lidé mají výborné výsledky a jsou mnohem spokojenější než dřív,“ říká. Volný den si může volit každý zaměstnanec podle svých potřeb a je na nadřízeném, aby mu to schválil. Střádat volné dny si však nemůže. „To by si pak lidé nevybírali 5týdenní dovolenou a měli bychom s tím problém, takže toto nejde,“ vysvětluje 29letá Hábrová, která sama využívá volno na čas s rodinou.

Společnost Lentiamo, která prodává dioptrické brýle a kontaktní čočky, zkrátila pracovní dobu na sedmihodinovou už v roce 2019. Inspirace přišla přímo od vedení firmy, které si všimlo, že kolem 15. hodiny obvykle přichází mentální útlum a lidé, včetně jich samotných, hodně prokrastinují. Scházejí se více na kávu, povídají si či vyhledávají na internetu věci nesouvisející s prací.

„Připadalo nám jako ztráta času být v práci a jet na půl plynu, a tak jsme to před třemi lety zavedli. Vycházeli jsme z toho, že osobní neefektivita je většinou důsledek propadu soustředění, který přijde, pokud pracujete moc dlouho v kuse. A sedmihodinová pracovní doba umožňuje rozfázovat si práci na kratší úseky,“ vysvětluje Tomáš Bártek, šéf marketingu Lentiamo, prvotní impuls myšlenky.

Už po prvním testovacím měsíci podle něj firma viděla, že práce byla ve všech odděleních hotová i při zkrácení pracovní doby. Jedinou výjimkou je IT, kde klesla výkonnost asi o tři procenta a to je naprosto zanedbatelné v porovnání s tím, že jsou v práci o 12,5 procenta méně času. „Když by bylo potřeba, raději si najmeme dalšího člověka na půl úvazku, nebo budeme o chloupek pomaleji vyvíjet nové funkce,“ říká Bártek.

Dobrým vedlejším efektem bylo podle něj to, že se firmě od té doby zvedla návštěvnost webu v sekci kariéra. Na pohovory se nám hlásí víc kvalitnějších kandidátů a větší procento těch, kterým práci nabídneme, ji pak i přijme. Někteří naši noví zaměstnanci dokonce zmínili, že rozhodujícím faktorem pro ně byla právě zkrácená pracovní doba,“ dodává marketingový šéf.

„Ne. Skutečně nemusíme hodinu navíc napracovávat večer či o víkendu, opravdu se to hlídá a když třeba skladníci pracují v pondělí déle, vyberou si to jindy. Já sama mám nyní malé dítě a 90 procent času navíc věnuji jemu, ale desetinu se snažím věnovat i sobě a chodím pravidelně cvičit. Je to skvělé, atmosféra v týmu se výrazně zlepšila,“ pochvaluje si Jana Kraftová, která má ve firmě na starosti obchodníky.

Jako dobrý benefit lákající do firmy výkonné zaměstnance vnímá zkrácený pracovní týden i Trinity Bank, která se na zavedení čtyřdenního pracovního týdne chystá v příštím roce. V současné chvíli zaměstnává asi 150 lidí. „Počítáme s tím, že budeme muset nabrat nové zaměstnance. Ale jsem moc rád, že můžeme našemu týmu nabídnout vizi tohoto výjimečného benefitu. Vidím v tom perspektivu, která bude sloužit všem – klientům, akcionářům i kolegům,“ říká zakladatel Trinity Bank Radomír Lapčík.

Finanční tržiště Zaloto nechává své zaměstnance nad rámec dovolené pracovat o jeden den v týdnu méně každý červenec už více než čtyři roky. „Nesdílíme myšlenku, že jedinou cestou k dosažení úspěchu je pracovat do roztrhání těla na úkor rodiny, odpočinku i volného času. Někdy stačí i ty 4 dny v týdnu. Vyplácí se nám to, lidé jsou odpočatí, což se projevuje v efektivitě a dále rosteme,“ říká spoluzakladatel firmy o deseti lidech Marek Kříž.

O rozšíření benefitu na další měsíce však společnost neuvažuje. „Neděláme věci cool jen proto, že vypadají cool, ale musí nám dávat i ekonomický smysl. Rosteme hodně rychle a v této fázi si to nemůžeme dovolit, ale doufám, že později ano,“ říká Kříž.

A s tím, že je nutné volno navíc rozvíjet pomalu podle možností konkrétních firem, souhlasí i kariérní portál Welcome to the Jungle. Skupina, která vznikla ve Francii, od roku 2015 praktikovala takzvané neomezené volno – systém, kdy si mohou vzít zaměstnanci po dokončení práce tolik volných dní, kolik chtějí. To však není vhodné pro ty, kdo mají ke své práci přespříliš odpovědný přístup a mají tendenci se při neomezeném volnu naopak strhat. Vedlo to k extrémům, kdy si někdo vzal třeba 11 týdnů dovolené a někdo jiný nic. Jedním z nich byla Barbora Herčíková.

„Nikdo mě k tomu nenutil, nadřízení mě naopak honili, abych si vybrala dovolenou, ale já byla mladá a svou práci jsme milovala a dávala jí vše. Pak mě ale začalo zrazovat zdraví, a to mě donutilo změnit můj postoj a myslet i na sebe,“ říká Barbora Herčíková, která pracovala ve Welcome to the Jungle a nyní dělá „sama na sebe“ a den si rozkládá tak, aby už v jedenáct dopoledne šla běhat a věnovala se svým blízkým a odpoledne či večer pracovala už jen dvě až tři hodiny.

Pro lidi, kteří jsou příliš odpovědní, je podle šéfa české a slovenské pobočky Welcome to the Jungle Jana Klusoně možná proto lepší zvolit čtyřdenní pracovní týden, aby si pořádně odpočinuli a vydali ze sebe ve zkráceném pracovním čase efektivně to nejlepší. Že se to firmě vyplácí, potvrzuje zkušenost francouzské „matky“, která zavedla tento systém v roce 2019 po mnohaměsíčním testování za účasti analytiků, psychologů a dalších odborníků.

„Efektivita práce i spokojenost zaměstnanců se po konci experimentu zvýšila, ale nebylo to hned. Některé týmy naopak byly ze začátku ve větším stresu a neuměly se s větším volnem srovnat. Lidé pracovali déle a byli naopak více vyčerpaní. Je to paradox, že je nutné pro některé lidi si na více volna zvykat. I my se na to proto musíme připravit a nesouhlasím s tím, aby se něco takového zavádělo plošně. Každý musí jít podle svého tempa v okamžiku, kdy to přináší oběma stranám výhody. Doufám, že se nám to v Česku podaří spustit v příštím roce,“ říká Klusoň.

S postupným zaváděním většího volna souhlasí i developerská a realitní společnost Getberg, která by v příštím roce chtěla pro své zaměstnance zavést volno v pátek odpoledne. „Zaměstnanci si více odpočinou a pak mají více energie pro svou práci, což vede ke zvýšení produktivity,“ věří šéfka personálního oddělení Iana Nurtdinova.

Na čtyřdenní pracovní týden podle ní však zatím není český trh připraven. „Jako řešení vidíme, že všechny firmy zavedou nejdříve volnou druhou půlku pátků, která stejně není moc efektivní na dnešní práci. Postupně by mohlo dojít k překlopení na čtyřdenní pracovní týden,“ říká personalistka.

V silnější rozšíření čtyřdenního pracovního týdne v Česku nevěří v blízké době ani skupina LMC, která spravuje pracovní portály Práce a Jobs.

„V tuto chvíli to není pro Česko téma. Je to rozinka na dortu, vyšší dívčí, na kterou nemáme, protože nám dosud chybí to, co je jinde už dlouho standard – zkrácené pracovní úvazky. To by se mělo konečně změnit, když vláda přislíbila daňové zvýhodnění pro firmy a ty tak budou moci ochotněji dávat částečné úvazky zhruba 200 tisícům lidí, například maminkám pečujícím o malé děti, které na plný úvazek pracovat nemohou. Čtyřdenní pracovní týden můžeme řešit potom,“ říká analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Podle Jiřího Halbrštáta z náborové firmy ManpowerGroup je toto téma v současnosti atraktivní nejvíce pro zaměstnance, kteří si s tím, jak bohatnou, chtějí zvýšit podíl volného času ve svém životě a už se nesoustředit na maximální výdělek. Atraktivní je to také pro lidi, kteří po pandemii vyhořeli, chtějí více pečovat o své duševní zdraví a doufají, že se to stane prioritou i pro jejich zaměstnavatele, kteří na zkrácení pracovní doby sice slyší více než v minulosti, ale jen výměnou za zkrácení mzdy, a to si kromě pár firem, nejvíce v oblasti IT, nemůže dovolit.

To potvrzuje například investiční a poradenské společnosti IC Group. „Česká republika není na čtyřdenní pracovní týden ještě připravená. Bylo by ukvapené toto řešení aplikovat jen proto, že je to teď trendy. My jako relativně nová společnost potřebujeme plné nasazení všech našich pracovníků a v současné situaci si tento model neumíme představit. Spíše bych to viděla v horizontu pěti let a dál, více se mi však zamlouvá model zkrácené pracovní doby,“ říká její personální šéfka Jitka Jetlebová .

Přepravní firma Geis vidí zkrácení pracovního týdne na čtyři dny ještě ve větších časových dálkách. „Ačkoliv to je hezká myšlenka a její výhodou může být předpokládaná vyšší produktivita práce a třeba i menší zátěž na životní prostředí, tak má i zásadní nevýhody. Společnosti orientované na provoz nejsou často schopny zvládat objem práce ani v rámci klasického 40hodinového pracovního týdne. V našich provozech tato změna zatím reálná není. Uvidíme do budoucna, zda i tam, kde je čtyřdenní pracovní týden nyní nepředstavitelný, se stane realitou. Ale těžko říci, zda to bude za 10 let nebo později,“ říká personální manažerka Jaroslava Šindelářová.