Článek
ČSOB se ve čtvrtek zařadila mezi české banky, které vykázaly za první tři čtvrtletí roku pokles zisku.
ČSOB, kompletně vlastněné belgickou KBC, klesl čistý zisk za prvních devět měsíců meziročně o pět procent na 13,6 miliardy korun. Jako hlavní důvody poklesu banka označila nižší úrokové výnosy a slabší zisk z obchodní činnosti.
Čisté úrokové výnosy, neboli hlavní zdroj příjmů, se u ČSOB meziročně snížily o devět procent na 21,53 miliardy korun. O poznání lépe se ČSOB dařilo ve správě aktiv, kde vykázala nárůst objemu o 17 procent na 345 miliard korun.
Slabší zisky nejsou letos v bankovním sektoru ničím výjimečným. České spořitelně zisk klesl o 2,9 procenta, Komerční banka vykázala snížení o 4,9 procenta, Monetě se zisk ztenčil o 3,7 procenta.
České banky v uplynulém období těžily z vysokých úrokových sazeb, které pomáhala nad obvyklou úrovní držet Česká národní banka svou měnovou politikou, jíž se snažila čelit rychlému růstu cen v ekonomice. Klienti se však nyní přesouvají k výše úročeným vkladům, které bankám nedávají takový prostor k vytváření zisku.
„Sledujeme, že naši klienti nadále využívají příležitosti ke zhodnocování svých úspor, což se odráží na jejich preferenci spořicích účtů, termínovaných vkladů, ale i investičních produktů,“ uvedl generální ředitel ČSOB Aleš Blažek.
„Optimistickou zprávou je i zvyšování objemu úvěrů a fakt, že firmy pokračují v investicích do energeticky úsporných řešení a inovací výrobních procesů. Oživení je vidět i u financování bydlení,“ uvedl Blažek.
Zatímco celkový objem úvěrů vzrostl ČSOB meziročně pouze o tři procenta, a dosáhl 908 miliard korun, vklady stouply o 11 procent na 1,5 bilionu korun. V sektoru úvěrů na bydlení, kde se skupina ČSOB drží na českém trhu na prvním místě, stoupl objem o dvě procenta na 516 miliard korun.
Bance se dařilo zlepšovat kvalitu úvěrového portfolia, když poměr nekvalitních úvěrů (NPL) neboli těch, kde mají klienti potíže se splácením, klesl na 1,44 procenta z celkového objemu z 1,64 procenta na konci loňského třetího čtvrtletí.
Na český bankovní sektor dopadá takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda Petra Fialy (ODS) jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten se stanoví jako rozdíl mezi základem daně a průměrem základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent. Vláda chce dodatečným výnosem z této daně krýt mimořádné náklady, které vytvořila zejména stanovením maximálních cen energií.
