Článek
České (dříve Československé) státní aerolinie (ČSA), jedna z pěti nejstarších leteckých společností světa v pátek oslavila 100 let. První prezident T. G. Masaryk ještě před založením společnosti věřil, že dopravce bude pomáhat s převážením osob i pošty z Čech na Slovensko a Rusínsko, tedy z „Aše až do Užhorodu“.
Původně soukromou společnost převzala v roce 1923 Vláda ČSR a 6. října založila výnosem ministerstva veřejných prací Československé aerolinie - ČSA. Na páté výročí vzniku republiky pod hlavičkou dopravce vzlétá z letiště Kbely první letoun. O den později začne fungovat první pravidelná linka na trase Praha-Bratislava. O rok později létá ČSA pravidelně také do Košic, následně do Brna, Mariánských Lázní a v roce 1929 i do plánovaného Užhorodu.
V roce 1930 představuje dopravce první mezinárodní linku do Záhřebu, následuje trasa zvaná Rumunský expres do Bukurešti, Vídně, Splitu, Dubrovníku, Kyjeva a Moskvy, informuje na svých stránkách k výročí ČSA.
V roce 1937 se letecká společnost stěhuje z Kbel na nové letiště Praha Ruzyně a rozšiřuje své lety do Piešťan, Bruselu, Benátek a Terstu v Itálii. Ve stejném roce přijímá do pracovního poměru první tři letušky: Hanu Fuchsovou, Marii Müllerovou a Marii Starou. S příchodem letušek si tak mohou cestující objednávat občerstvení přímo na palubě letadel.
Aero A-14 byl československý dvoumístný jednomotorový dvouplošník z 20. let 20. století. Přezdívalo se mu Brandenburg. Tyto stroje létaly pod hlavičkou ČSA jako první.
Před násilným přerušením provozu v roce 1939 v důsledku Mnichovské dohody ČSA ještě rozšiřuje lety do Paříže a Říma. Patnáctého března 1939 končí provoz společnosti a její letadla jsou buď demontována, nebo je přebírá Deutsche Lufthansa a označení OK na nich přemalovává na D.
Činnost československých aerolinií je obnovena v roce 1945. Společnost je znárodněna a mění se na národní podnik. „Jako důsledek vnitropolitického vývoje po únoru 1948 končí řada mezinárodních i vnitrostátních linek. V ČSA probíhají čistky, řada zkušených zaměstnanců a pilotů musí společnost opustit. Klesá zájem o Prahu, počet cestujících i výnosy,“ píše na stránkách věnovaných výročí ČSA.
Nastupuje éra sovětské techniky
V důsledku politické a hospodářské orientace na SSSR (Svaz sovětských socialistických republik) zařazují ČSA do flotily místo původně zvažovaných nových amerických letadel Douglas nebo Lockheed Constellation první dva letouny Iljušin, čímž začíná ve společnosti dlouhá éra zacílená na sovětskou techniku.
V 50. letech se všechny mezinárodní lety koncentrují jen do vnitrostátních linek a tras do některých socialistických zemí. Až koncem této dekády se situace uvolňuje, počet mezinárodních tras roste a dopravce modernizuje letecký park. Na linku Praha-Moskva například nasazuje první proudový letoun Tu‑104A (Tupolev) a stává se tím teprve druhým dopravcem světa, který provozoval na pravidelných linkách proudová letadla.
Ruský Iljušin.
V srpnu 1960 letoun ČSA při letu do indonéské Jakarty poprvé přelétá rovník a přistává na jižní polokouli. O necelé dva roky později dopravce překonává Atlantik při letu do Havany a zesiluje svůj vliv. V roce 1967 vlastní největší počet letadel ve své historii – 75. Rozmach tlumí na 20 let invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zásadní zlom pro rozvoj aerolinií pak nastává až se sametovou revolucí a přechodem z centrální ekonomiky na tržní.
ČSA položily neodborné zásahy managementu, který nakoupil podstatně větší počet letadel, než společnost potřebovala.
ČSA zásadně obměňují svou flotilu a nově se orientují na západní moderní letouny. První dálkové airbusy si pořizuje v roce 1991 a boeingy a turbovrtulová ATR na krátké tratě o rok později. Z aerolinek se mění na akciovou společnost. V roce 2001 se stává členem aliance SkyTeam a v nadcházejících letech patří k nejlepším leteckým společnostem ve střední a východní Evropě.
V roce 2004 ČSA objednává u společnosti Airbus 12 nových letounů a později přikupuje další. A právě tento okamžik stál podle bývalého viceprezidenta ČSA Jiřího Pruši za pádem kdysi úspěšné firmy na dno. „Jsem přesvědčen o tom, že ČSA položily neodborné zásahy managementu, který nakoupil podstatně větší počet letadel, než společnost potřebovala,“ říká Pruša.
Ruský bombardér Tupolev používaly ČSA pro civilní lety.
V dubnu 2008 zahájila vláda ČR proces privatizace Českých aerolinií a aerolinky v témže roce přepravují rekordní počet cestujících – 5,6 milionu, což byla téměř polovina osob (12,6 milionu), které byly na Letišti Praha odbaveny. O rok později přichází ekonomická krize a ČSA musí razantně škrtat. Čeká ji proměna flotily i dopravní sítě.
V březnu 2013 vstupuje do ČSA strategický partner a dochází k prodeji 44% podílu společnosti Korean Air. V roce 2017 odkupuje podíl Korean Air společnost Travel Service (dnes SmartWings) a stává se tak jejich majoritním vlastníkem. Z národního dopravce se tak stává soukromá společnost.
Turbovrtulové ATR využívaly ČSA na krátké lety.
V roce 2018 slaví ČSA 95 let svého vzniku a spekuluje se o tom, zda se kvůli dluhům a zhoršujícím se výsledkům dožije stovky. Přichází covid, který prohlubuje ekonomický pád. V roce 2021 ČSA bankrotuje a společnost Smartwings podala návrh na reorganizaci, který jí soud schválil. Ta skončila loni v červnu a podle mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové „úspěšně“.
„ČSA dnes provozují obchodní model, který společnosti zajistí ziskový provoz. Všechny další plány se dnes odvíjejí od dodávek nových letadel. Výrobci letounů se bohužel potýkají s velkými problémy a dodávky se neustále zpožďují,“ říká mluvčí.
Jedna z prvních letušek ČSA Eleonora Thurn-Taxis. Kdo projde kvízem na stránkách ČSA, může si stáhnout její stylizovanou podobu v podobě plakátu.
Aerolinky mají podle ní do flotily zařadit čtyři nová letadla Airbus A220-300. Dva nové stroje A220 mají být dodány koncem roku 2024 a další dvě letadla tohoto typu v první polovině 2025. Kdyby nepřišla koronavirová pandemie, byla by na tom ČSA podle Dufkové nyní mnohem lépe.
„Nebýt pandemie onemocnění covid-19, měly ČSA od roku 2020 ve flotile nejmodernější letadla nové generace a strategie společnosti počítala s rozvojem destinací a sítě linek, včetně dálkových. Místo toho zisková společnost začala bojovat o své přežití. ČSA byly nuceny přistoupit k realizaci bolestných, ale nevyhnutelných úsporných opatření k zajištění dlouhodobé stability,“ vysvětluje mluvčí Smartwings.
Občerstvení si cestující mohli na palubě užít až s příchodem letušek v roce 1937.
Válka na Ukrajině dále přinesla společnosti výpadky dvou klíčových trhů Ruska a Ukrajiny. „To vše představovalo pro ČSA bezprecedentní výzvy, s nimiž se musela vypořádat. Prošla reorganizací a obchodní model je dnes postaven na pravidelné a nepravidelné přepravě cestujících, zboží a část letadlové kapacity je zároveň nabízena formou pronájmu jiným leteckým společnostem s cílem zajistit optimální využití kapacity flotily,“ dodává Dufková.
Aerolinky nyní disponují jen dvěma letouny, které mají v pronájmu - letadlem Airbus A320 a Boeingem 737. Z vrcholu roku 1965, kdy měly 75 letadel, se tak flotila smrskla téměř čtyřicetkrát. Desítky pravidelných linek v minulosti dnes reprezentují tři – do Paříže, Madridu a Jerevanu.
Ani pád úspěšné firmy na tvrdé ekonomické dno však neodrazuje některé cestující od nostalgie po velkém národním dopravci. „Máme kulaté výročí našeho vztahu, a tak poletíme do Paříže s ČSA. Je to takové symbolické a je nám jedno, že to je zhruba dvakrát dražší než lowcostem. Chceme si to užít,“ říká Patrik Ch.
Airbus A320 z roku 2005. Nákup velkého množství airbusů podkopl podle bývalého viceprezidenta ČSA Jiřího Pruši úspěch národní letecké společnosti.
