Covid, nehody, ztráta důvěry. Boeing v problémech ztrácí za Airbusem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výrobce letadel je v krizi. Trápí ho masivní finanční ztráty, přičemž díry v rozpočtu lepí novými půjčkami. Jen v letošním třetím čtvrtletí prodělal přes šest miliard dolarů, tedy přes 143 miliard korun. Za prvních devět měsíců roku je to už celkem 8 miliard dolarů.

Kvůli několika bezpečnostním incidentům a nehodám čelí nejen upadající důvěře ze strany svých obchodních klientů, tedy aerolinek, ale také svých zaměstnanců.

Výrobou v září otřásla první stávka za posledních 16 let. Spory o mzdy výrazně ochromily největšího exportéra letadel ze Spojených států v produkci. Stávka trvala sedm týdnů a zdržela výrobu modelů 737 Max, 777 a 767.

Na uzavření dohody s odbory měl eminentní zájem také Bílý dům. Firma se 150 tisíci zaměstnanci se podle odhadů, publikovaných portálem CNN, odhaduje na 79 miliard dolarů. Nepřímo má společnost dopad na 1,6 milionu pracovních míst.

Dohodu se podařilo uzavřít, ale vyhladovělou společnost to bude stát hodně peněz. Odbory dosáhly zvýšení mezd o 38 procent během následujících čtyř let.

Jenže problémy Boeingu začaly dlouho před stávkou. Trvají už několik let. Ránu dostal Boeing v době pandemie koronaviru, která obecně paralyzovala světový letecký průmysl.

Kromě toho má Boeing mnoho svých vlastních problémů, kvůli nimž už pět let na světovém trhu prohrává svůj závod s Airbusem v počtu dodávek nových letadel. Zatímco Boeing do letošního září dodal svým zákazníkům 291 letadel, Airbus jich podle listu Forecast International poskytl 497. Airbus nicméně kapacitně nestíhá.

Své objednávky zásadního modelu 737 Max snížil na příští rok jeden z jeho největších kupců, nízkonákladová společnost Ryanair.

K hlavním příčinám nezdaru patří letecká neštěstí a bezpečnostní incidenty včetně dvou smrtelných havárií letounu 737 Max z roku 2018 a 2019, při nichž zahynulo 346 lidí. V důsledku těchto katastrof seděl nejprodávanější model dvacet měsíců v hangárech.

Krátce poté, co prezident Donald Trump v roce 2019 nařídil uzemnění těchto letadel, vedení Boeingu přiznalo, že incidenty způsobila konstrukční vada, která vedla k selhání automatického stabilizačního systému (MCAS). Čidla na přídi letadla dávala špatné informace o jeho poloze a stroj byl v určité chvíli prakticky neovladatelný.

Po uzemnění „Maxů“ coby nejdůležitějšího zdroje financování firma účetně krvácela. Do dnešní doby výrobce letadel vykázal přes 33 miliard dolarů (téměř 797 miliard korun) provozních ztrát. Další ztráty letos generuje stávka. Podle konzultantů Anderson Economic Group vyšla firmu na více než 5,5 miliardy dolarů.

Bezpečnostních problémů však byla celá řada. K nelibosti vedení firmy na ně upozorňují i někteří zaměstnanci. Americký Federální úřad pro letectví například vyšetřuje tvrzení Sama Salephoura, že firma urychlila výrobu modelu 787 Dreamliner a v důsledku toho se správně nesmontovávaly části trupu letadla.

Salephour opakovaně upozorňoval na zanedbání výrobních postupů a tvrdil, že nadřízení jeho varování ignorovali. Když firmu obvinil ze selhání, čelil údajně nátlaku vedení.

Letos krátce po sobě zemřeli dva whistlebloweři. Jeden z nich, Joshua Dean, pracoval v dceřiné firmě Spirit Aerosystems, dodávající Boeingu součástky včetně trupů. V žalobě na svého zaměstnavatele upozorňoval na opakované selhávání kvality ve snaze dosahovat co nejvyššího zisku. Zemřel na náhlou bakteriální infekci. Ač pro to nejsou zatím důkazy a probíhá pitva, vyvolává to nepříjemné otázky, zda šlo o náhodu.

Letošní špatný rok pro Boeing začal již v lednu, kdy se ve vzduchu u stroje 737 Max společnosti Alaska Airlines odtrhla část trupu s oknem. Letadlo bylo v provozu teprve dva měsíce. Následovalo opět uzemňování v několika státech včetně USA. Letecký úřad zakázal firmě navyšovat výrobu stroje 737 a navíc upozornil, že v dodavatelském řetězci Boeingu zjistil četné problémy s nedodržováním předpisů. Na trupu zmíněného letounu chyběly šrouby.

Jeden z informátorů a aktuálně stále zaměstnanec továrny Boeingu v Rentonu Sam Mohawk mluví o honbě firmy za ziskem. Coby vyšetřovatel kvality popsal situaci, kdy podle něj stovky vadných nebo „nevyhovujících“ dílů z fabriky v době pandemie covidu „zmizely“ a namontovaly se zákazníkům do letadel.

Vedení to popřelo, nicméně všechny podobné zprávy se už několik let negativně promítají do reputace Boeingu, a to navenek, ale i uvnitř firmy v propadu důvěry. „Lidé v Boeingu už nevěří slovům vrcholového managementu,“ napsal korespondent serveru BBC Theo Leggett.

Kritika Boeingu se hrne z dalších míst, a to společnost silně poškozuje v očích zákazníků. Předseda Nadace pro bezpečnost letectví Ed Pierson uvedl jako chybnou strategii, kdy firma zaměřila svou pozornost na cenu akcií a ziskové marže, tedy na konečný výsledek na úkor bezpečnosti.

Zpráva Kongresu ze září 2020 kritizovala firemní kulturu. Mluví o tom, že Boeing chtěl co nejrychleji postavit nová letadla, ale snižováním nákladů ohrozil bezpečnost veřejnosti.

Boeing si ve snaze překonat těžkou krizi chce půjčit přes 25 miliard dolarů prostřednictvím půjček, dluhopisů i prodejem akcií.

Jeho cesta ke zdravému podnikání se neobejde bez nepopulárních kroků. Chystá propustit deset procent zaměstnanců po celém světě, tedy asi 17 tisíc ze 171 tisíc zaměstnanců, aby snížil náklady.

Propouštění začalo v listopadu a postihlo tisíce lidí v USA. Pracovní úvazky zatím dobíhají a optimalizace se v ekonomice firmy začne pozitivně projevovat až v příštím roce. Navzdory svým slibům se Boeing rozloučil i se stovkami kvalifikovaných pracovníků z řad leteckých inženýrů. Zaměstnanci, kteří zůstanou, si však výrazně na mzdách polepší.