Biden a Putin se hádají o Ukrajinu. Zaplatí to Evropané v ceně plynu

Americký prezident Joe Biden se v úterý odpoledne chystá přes internet mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hlavním tématem jejich videohovoru má být situace na Ukrajině, k jejímž hranicím podle amerických tajných služeb Moskva vyslala přes 70 tisíc vojáků.

Moskva možný konflikt popřela a vyzvala Spojené státy, ať omezí svou podporu Ukrajině. Biden plánuje Putina varovat před „ekonomickou cenou“ možného útoku.

Pokud by se Rusko skutečně rozhodlo vojensky napadnout Ukrajinu, postihly by jej ekonomické sankce ze strany USA. Esa v rukávu má jak Biden, tak Putin. Bitá bude ale Evropa.

Co by v případě „ekonomické války“ mezi Západem a Ruskem hrozilo a jak reagují trhy?

Podle zdrojů agentury Bloomberg zvažují američtí a evropští spojenci postihy směřovat proti ruským bankám. Chtějí je odříznout od mezinárodního systému vyrovnávání plateb, což by znamenalo ztrátu možnosti směňovat ruské rubly za americké dolary a další zahraniční měny. Rubl v úterý klesl o 0,2 procenta na 74,4050 za dolar.

Tyto sankce namířené proti bankám a Ruskému fondu přímých investic jsou podle zdrojů obeznámených se situací jednou z variant, které Biden při jednání s Putinem může zmínit.

Nejdrastičtější možností by podle nich bylo zakázat Rusku přístup do systému Swift, který má na starost přenos dat mezi bankami a různými finančními i nefinančními institucemi, což by vedlo k chaosu na úrovni běžných občanů.

Úředníci se spíše přiklánějí k omezení směňování rublů za dolary či libry. Tyto úvahy však padaly ze strany USA už v roce 2014 při ruské anexi Krymu.

Postoj Putina vůči Ukrajině je však provázán s klíčovou rolí Ruska jakožto dodavatele energií do Evropy. Ukrajina má rovněž uzavřené dohody o tranzitu ruského plynu. Energie tak mohou být potenciálním zdrojem nátlaku, což by v praxi znamenalo omezení dodávek plynu do Evropy.

Pokračující ruská agrese by mohla změnit osud dokončeného, ale doposud nezprovozněného plynovodu Nord Stream 2. Ten Biden označil za jeden z nejvýznamnějších projektů, které se v Evropě nebude snažit zastavit, i když je proti němu.

„Myslím, že Nord Stream 2 je velmi důležitý,“ řekl agentuře Bloomberg Steven Pifer, výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci na Stanfordově univerzitě. Podle něj má Biden stále možnost uvalit širší sankce. „Existují věci, které můžete udělat, abyste výrazně ‚zvýšili bolest‘.“

Na tyto obavy již podle Bloombergu začaly reagovat evropské energetické burzy, kdy velkoobchodní ceny plynu rostou z obav výpadku dodávek LNG. Ceny plynu v Nizozemsku vzrostly o 7,6 procenta, velkoobchodní ceny ve Velké Británii o 7,1 procenta. Za růstem cen však stojí i mrazivé počasí.

Dění kolem summitu odrážejí i ruské trhy s cennými papíry. Po pondělním poklesu se v úterý začaly otřepávat. Moskevská burza MOEX po pondělním poklesu o 2,6 procenta vzrostla o 0,8 procenta na 3840,97 bodu.

Podle finančního manažera společnosti GAM Investments Paula McNamary, berou investoři možné sankce vážně. „Pro ruská aktiva by bylo velmi obtížné se prosadit, pokud bude uvalena v podstatě jakákoli z těchto sankcí,“ uvedl pro server Financial Post.

Akcie ruské státní banky Sberbank PJSC vzrostly o 0,7 procenta na 306,90 rublu poté, co v pondělí po prvních zprávách o možných sankcích klesla o 4,8 procenta. VTB Group, ruská banka číslo dvě, kterou rovněž vlastní stát, vzrostla o 0,1 procenta po pondělním poklesu o 1,8 procenta.

Nervozita byla patrná na ruském trhu s dluhopisy. Výnosy desetiletých dluhopisů stoupaly již druhý den, čímž jejich nárůst v tomto týdnu dosáhl téměř čtvrt procentního bodu.

„Pokud se geopolitická rétorika zmírní, potenciál růstu je obrovský a může být velmi rychle realizován. Trhy podlehly emocím, ale v myslích mnoha investorů stále převládá hlas rozumu,“ uvedl Alexander Losev, šéf moskevské společnosti Sputnik AM.

Veškerá opatření ze strany USA proti Rusku by musela být schválena i ostatními spojeneckými státy. V pondělí již Biden jednal s hlavními představiteli Francie, Německa, Velké Británie a Itálie. „Diskutovali o společném znepokojení nad ruským vojenským posilováním na hranicích Ukrajiny a nad stále ostřejší rétorikou Ruska. Vedoucí představitelé zdůraznili svou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny,“ uvedl Bílý dům ve svém prohlášení.

Americký prezident chce prostřednictvím sankcí posílit svůj vliv na Ukrajině. Naopak hlavní představitel Ruska dal na oplátku najevo snahu manipulovat s energetickými trhy a hrozí přerušením dodávek energií do Evropy.

„Putin si s velkým zájmem vyslechne Bidenovy návrhy týkající se Ukrajiny,“ uvedl v prohlášení mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Doufejme alespoň, že lídři budou schopni sdělit své obavy, jasně je formulovat a reagovat na ně,“ dodal.

Putinovým hlavním požadavkem je, aby se NATO dále nerozšiřovalo na východ a nerozmisťovalo tam zbraně, které Rusko považuje za hrozbu.

Vzhledem k rostoucímu napětí na ukrajinsko-ruské hranici jsou však jakékoli rozhovory na vysoké úrovni užitečné, uvedla Rachel Ellehuusová, vedoucí pracovnice Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.

„Biden bude muset Putinovi nabídnout nějakou únikovou cestu, aby se situace zklidnila. Vyhýbá se důsledkům, jako je vojenská konfrontace,“ uvedla Ellehuusová.

Američtí představitelé sice tvrdí, že zpravodajské informace naznačují Putinovy plány na velkou pozemní invazi na Ukrajinu, ale administrativa prý s jistotou neví, co ruský vůdce plánuje a nevěří, že učinil nějaké konečné rozhodnutí.

Tato nejistota je taktikou, kterou Putin používá již delší dobu. Jedním z účelů videohovoru je tak i lepší pochopení toho, co vlastně prezident chce.

Biden bude muset Putina přesvědčit, že zesílený ekonomický tlak přinese takovou „bolest“, jakou předchozí sankce nepřinesly. „Je to ruská ruleta v Putinově stylu – kdo mrkne první?“ uvedla Oksana Antonenko, ředitelka londýnské společnosti Control Risks. Biden má také připustit, že použití amerických sil ve skutečnosti není na stole.