Hlavní obsah

Co víme o nových Dukovanech? Podpis smlouvy vázne

Foto: Shutterstock.com

Jaderná elektrárna Dukovany.

aktualizováno •

Podle původních plánů vlády již měly společnosti ČEZ a KHNP stvrdit podpisem smlouvu na stavbu nových jaderných bloků v Česku. Uzavření kontraktu však nabírá zpoždění, o některých detailech se stále jedná.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Konec března měl být termínem pro podpis smlouvy mezi energetickou skupinou ČEZ a jihokorejskou společností KHNP, která se loni stala preferovaným dodavatelem dvou jaderných bloků do elektrárny Dukovany s možností později dodávat ještě další dva do Temelína.

Je však jisté, že podpis smlouvy se odkládá do dalšího čtvrtletí.

Proces brzdí hned několik jednání o návazných smlouvách a čekání na rozhodnutí antimonopolního úřadu o stížnosti neúspěšného uchazeče v tendru, francouzské EdF. Co zatím víme o zakázce, která svou hodnotou nemá obdoby?

Kdy bude smlouva podepsána?

Původně měla být smlouva na Dukovany podepsána do konce letošního března. To se však nestalo, protože ještě nejsou dojednány detaily všech smluv. Smlouva bude dle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže pravděpodobně uzavřena během prvního pololetí 2025. „Zatím je zde platná odkládací podmínka Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, musí se k tomu vyjádřit vláda,“ říká Kříž.

Podle premiéra Petra Fialy lze podpis očekávat v řádu několika týdnů. Pak kabinet představí i financování stavby.

Proč se čeká na rozhodnutí antimonopolního úřadu?

Neúspěšný kandidát na stavbu Dukovan, francouzská společnost EdF, podal stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), která směřovala proti rozhodnutí o výběru preferovaného dodavatele, jímž je KHNP. Francouzská firma se domnívá, že v tendru došlo k porušení zadávacích podmínek. ÚOHS zatím ještě nerozhodnul. Dokud se tak nestane, smlouva mezi KHNP a ČEZ nesmí být podepsána.

O čem se ještě jedná?

Jednání už jdou do finále. „Smlouva s KHNP je textově v zásadě hotová. Ve stadiu finálního jednání je také financování projektu, což projednala vláda v utajeném režimu. Jedná se o tom, jak bude fungovat výkupní kontrakt v budoucnu. Více v tuto chvíli říci nemůžeme,“ uvedl Kříž. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že s ohledem na probíhající jednání se ke smlouvám nemůže vyjadřovat.

Jaké smlouvy na smlouvu mezi KHNP a ČEZ navazují?

Paralelně se smlouvou mezi investorem a KHNP se řeší i smlouva o výkupu elektřiny z nových bloků a smlouva o financování. Všechny tři mají být vyřešeny najednou a musí na sebe navazovat.

Jak může vypadat evropská notifikace na dvojblok?

Zatímco u jednoho dukovanského bloku se už Česko s Bruselem na podmínkách provozu a financování dohodlo, u „dvojbloku“ musí v Bruselu opět proběhnout proces notifikace. Dle MPO lze očekávat obdobné podmínky. „Zejména v oblastech, které se dotýkají trhu s elektřinou a reflektují nový design trhu s elektřinou EU nebo tam, kde vychází z předchozích rozhodnutí Komise. Přesné podmínky ale budeme znát až v závěru notifikačního procesu,“ uvedl mluvčí MPO Marek Vošahlík.

Jednání s Komisí o nové notifikaci nyní probíhají. „Předpokládáme, že o formální zahájení procesu notifikace Komisi požádáme v první polovině tohoto roku,“ dodal Vošahlík.

Co lze vyčíst z notifikace na pátý blok v Dukovanech?

Schválená podpora pro nový blok spočívá ve třech opatřeních. Investor dostane od státu zvýhodněnou půjčku na krytí 100 procent nákladů na výstavbu, stát bude 40 let vykupovat elektřinu z nového bloku za cenu, která zajistí investorovi návratnost kapitálu. Stát také přebírá rizika z možných legislativních či politických změn.

Ne vše však přes Brusel prošlo v původní podobě. Stát chtěl nejdříve vykupovat elektřinu z nového jádra po dobu 60 let a za pevně stanovenou cenu v rozmezí 50 až 60 euro za MWh. Nakonec kývnul na zkrácení výkupní doby a změnu ceny na takovou, která reflektuje pohyby na trhu.

Jaký bude podíl českého průmyslu na stavbě?

České firmy si od dostavby Dukovan hodně slibují. Stát totiž po KHNP požaduje, aby přenechala 60 procent zakázky tuzemskému průmyslu. Do podpisu smlouvy by korejská společnost měla předložit plán toho, jak chce 60procentního zapojení dosáhnout a zároveň mít už alespoň 30 procent dodávek od českých firem pojištěných.

Část slibované třetiny zakázek už KHNP zajistila, když přenechala sekundární ostrov plzeňské Doosan Škoda Power. Turbínový ostrov by mohl tvořit 20 procent zakázky. „Za předpokladu, že v rámci jejího rozsahu bude zařazena celá stavební část, veškeré související systémy kontroly a řízení, polní instrumentace a elektročást, včetně veškerých strojních dodávek. Zatím se tomuto podílu v rámci jednání ani zdaleka nepřibližujeme,“ podotýká výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík.

O účast českého průmyslu stojí jak české firmy, tak stát i ČEZ. Požadavek vůči KHNP na zajištění alespoň třetinového podílu do uzavření kontraktu, který ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) vznesl koncem února, však podpis smlouvy mezi ČEZ a KHNP také odkládá.

Co víme o urovnání sporu mezi KHNP a Westinghouse?

KHNP a její mateřská společnost KEPCO se dohodly s americkou společností Westinghouse, že urovnají dlouho vedené právní spory ohledně duševního vlastnictví, které se týkaly vývozu jaderných technologií. Americká společnost zpochybňovala i to, že mohou Korejci reaktory v Česku stavět, protože dle nich šlo o licencovanou technologii Westinghousu.

Dohoda obou stran má však umožnit provoz a výstavbu nových jaderných reaktorů. Podmínky dohody však ani KHNP, ani Westinghouse nezveřejnily a ani je nekomentují.

Spekuluje se však o tom, že by KHNP mohla část svých zakázek přenechat Westinghousu, jako tomu bylo dříve u elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech. Westinghouse se tehdy stal jedním ze subdodavatelů KHNP. Korejská firma tuto možnost nepotvrdila, ani nevyvrátila.

Do veřejného prostoru také prosakují informace o tom, že si KHNP a Westinghouse rozdělují trh. Ten evropský by měl připadnout americké společnosti. Ačkoli ani jedna z firem tuto věc nekomentovala, události z posledních měsíců leccos naznačují. KHNP totiž jen letos odstoupila hned ze tří evropských tendrů na stavbu jaderných elektráren ve prospěch Westinghousu.

Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP)

  • Jihokorejská společnost KHNP postavila čtyři větší reaktory APR-1400 ve Spojených arabských emirátech. Doba výstavby každého ze tří hotových reaktorů v Emirátech se pohybuje mezi osmi a devíti lety. KHNP při tom splnila veškeré termíny i dodržela cenu projektů.
  • Další reaktory stavěla v Shin Hanul ve své mateřské zemi, kde provozuje 25 reaktorů. Tamní energetika spoléhá na jádro z celé třetiny.
  • KHNP by také měla stavět dva jaderné bloky v Polsku v regionu Patnów-Konin, což bude její první evropská zakázka.
  • KHNP se však soudila s americkou společností Westinghouse o práva k technologii reaktoru APR-1400. Američané tvrdili, že systém reaktorů je duševním vlastnictvím Westinghouse. Společnosti se v roce 2025 nakonec dohodly na urovnání sporu.

Proč Česko nové jaderné bloky potřebuje?

Česko potřebuje budovat nové zdroje. Spotřeba elektřiny bude do budoucna růst, stávající bloky budou stárnout.

„Česká republika musí být co nejvíce energeticky soběstačná. České domácnosti i česká ekonomika musejí mít jistotu, že je zde dostatek energie za přijatelné ceny tak, abychom si zachovali vysokou kvalitu života, prosperitu a zajistili i konkurenceschopnost naší ekonomiky,“ popisuje Kříž.

První nový blok v Dukovanech by se měl začít stavět v roce 2029. Štěpení by mělo ve zkušebním provozu začít o sedm let později.

Aktualizace: Do textu jsme doplnili vyjádření premiéra Petra Fialy o termínu podpisu smluv.

Doporučované