Stačí výpadek poloviny plynu a největší chemička světa přestane vyrábět

Vypnout chemickou továrnu je velký problém a její opětovné „nahození“ trvá týdny. I takový extrémní scénář má však vedení německého koncernu BASF na stole. Nastat by mohl při výrazném a delším výpadku dodávek zemního plynu.

„Pokud by došlo k takovému omezení dodávek plynu, že by v našem největším chemickém závodě na světě v německém Ludwigshafenu, který zaměstnává téměř 40 tisíc lidí, klesly dodávky plynu pod padesát procent, tak bychom museli zastavit výrobu,“ řekl redakci SZ Byznys Boris Gaspar, který od letošního dubna vede české zastoupení BASF.

Německý koncern BASF je největším světovým hráčem v chemickém průmyslu s loňským obratem 78,6 miliardy eur (přes 1,9 bilionu korun). Pětinu tržeb generuje z chemických produktů pro výrobu povrchových úprav.

Významný byznys má i v tuzemsku, kde má pouze prodejní jednotku. Automobilkám dodává barvy, laky a materiály pro výrobu interiérů, zemědělskému průmyslu amoniak pro výrobu hnojiv nebo osiva s povrchovou ochranou. Prodává také chemické meziprodukty pro výrobu věcí každodenní spotřeby, jako jsou čističe, šampony a mýdla.

Obrat české divize v loňském roce vzrostl o 34 procent na 836 milionů eur, tedy přibližně 20,5 miliardy korun.

Jaké aktivity má BASF v České republice?

V České republice působíme pouze jako prodejní jednotka bez výrobního závodu. Zaměstnáváme okolo 70 lidí.

Jedním z klíčových segmentů, kam BASF prodává, jsou chemické produkty pro automobilový průmysl. Je jich celá řada, například barvy a laky, inženýrské plasty například pro palubní desky nebo volanty, materiály pro výrobu sedadel a výplní interiérů nebo ochrana kabelových svazků. Patří sem také brzdové kapaliny, příměsi paliv, chladicí kapaliny nebo AdBlue.

Další kategorií jsou produkty pro zemědělskou výrobu, jako jsou osiva a přípravky na ochranu rostlin. Jedním z našich produktů je také amoniak, který se všeobecně používá pro výrobu hnojiv, ale v našem případě hlavně jako vstupní surovina v jiných průmyslech, například v textilním nebo farmaceutickém průmyslu.

Třetí kategorií jsou základní výrobky například pro použití v domácnosti a kosmetika, které dodáváme našim zákazníkům, jako jsou například Henkel nebo Procter & Gamble, pro další zpracování.

Jste tedy vlastně na začátku celého výrobního řetězce. Jak se perete s navyšováním cen, zejména energií, které jsou pro chemický průmysl zásadním vstupem?

Inflace je pro nás velké téma, protože představuje riziko. Vývoj sledujeme každý den a je enormně těžké dělat jakékoliv předpovědi do budoucnosti. S čím ale firma momentálně pracuje, jsou možné scénáře – včetně scénáře, že dojde k omezení dodávek plynu.

Co by pro vás tento černý scénář, který není při pohledu na kroky Ruska nereálný, znamenal?

Mělo by to obrovský dopad. BASF používá zemní plyn jako surovinu na dvě věci. Z 50 až 60 procent na výrobu energie a zbylé množství jako vstupní materiál na výrobu různých produktů. Pokud by došlo k omezení dodávek plynu v takovém rozsahu, že by v našem největším chemickém závodě na světě v německém Ludwigshafenu, který zaměstnává téměř 40 tisíc lidí, klesly dodávky plynu pod padesát procent, tak bychom museli zastavit výrobu. To by nastalo při dlouhodobějším narušení dodávek, nebavíme se o výpadku plynu v jednotkách několika málo dní.

To je scénář, který by nastal jen v této továrně, nebo platí všude? Máte po světě přes 200 výrobních podniků.

Na ostatních kontinentech pravděpodobně ne, ale v rámci Evropy by se to samozřejmě týkalo i našich ostatních továren v rámci našeho závodu v Ludwigshafenu a Antverpách.

Jaké dopady by to mělo na vaše odběratele?

Mělo by to obrovské důsledky nejen pro naši firmu, ale pro celý dodavatelsko-odběratelský řetězec. Troufl bych si tvrdit, že by to mělo dalekosáhlé důsledky pro celou Evropu včetně Česka.

Šlo by o rychlou řetězovou reakci? Co by to znamenalo v rámci navázané průmyslové výroby a trhu? Chyběla by v regálech drogerie?

V případě, že by výrobu musela zastavit většina chemických závodů v Evropě i mimo BASF, v regálech by toho pravděpodobně chybělo mnohem více. Nedostatek určitých produktů by se snad alespoň částečně dal pokrýt dovozem z ostatních kontinentů.

Pokud by takový stav přetrvával dlouho, obávám se, že by ten nedostatek produktů denní spotřeby, (ať už hygienických potřeb, pracích prášků, ale i farmaceutických produktů a z důvodu nedostatku obalových materiálů i některých potravin) mohl nastat.

Kolik zpracovatelů, kteří vyrábějí finální produkty, zásobujete?

Jen v ČR jsou na nás napojeny řádově desítky až stovky firem. Výpadek zboží je jen jeden problém. Menší výrobní podniky by naplnění černého scénáře mohlo donutit k propouštění zaměstnanců.

Přestala by se vyrábět hnojiva?

Zemní plyn je základní surovinou pro výrobu amoniaku. Pokud bychom předpokládali, že všichni dodavatelé amoniaku jsou podobně závislí na ruském plynu, musela by výroba hnojiv výrazně klesnout. Nemusí to tak být. Některé chemické závody mohou mít zemní plyn i z jiných zdrojů.

Dá se vůbec vypnout tak velká továrna?

Když vám nepřijdou dva týdny suroviny na výrobu hamburgeru, prostě zhasnete a zavřete byznys. Mnohem složitější je to u chemické továrny, kde jste zodpovědný za její bezpečnost. Nedá se jednoduše vypnout. Musíte udělat určité procesy na utlumení výroby, které nějakou dobu trvají, a pokud se fabrika zastaví, je otázkou několika týdnů, než ji znovu naplno rozběhnete.

Jak se na tento nejčernější scénář, kdy se ocitnete bez plynu, chystáte?

Problém je v tom, že v krátkodobém horizontu není možné z logistických a kapacitních důvodů přepnout na alternativní zdroje, jako je zkapalnělý zemní plyn LNG. Vzhledem k tomu, kde jsou postaveny terminály, to není záležitost dní ani týdnů. Jsme zastánci energetické transformace směrem k obnovitelným zdrojům. Pracujeme na snížení závislosti na ruském plynu a diverzifikaci zdrojů, ovšem je to otázka několika let. Transformace také musí proběhnout bez toho, aby si Evropa nepodřízla větev a zůstali jsme konkurenceschopnými vůči výrobcům v Asii a USA.

Máte momentálně problém kvůli narušení globální logistiky se sháněním materiálů?

Dostupnost některých klíčových materiálů a výrobků se omezila. Například kabelové svazky pro automobilový průmysl, které se vyráběly na Ukrajině. Automobilky musely upravit svoji výrobu, což se odrazí v nižší poptávce i po našich materiálech. Co se týká BASF, nemáme zase takové množství vstupních surovin jako firmy, které jsou níže v dodavatelském řetězci.

Prodlužují se dodávky materiálů z Asie kvůli zablokovaným přístavům?

Už se to projevilo v dobách pandemie a nyní se to opakuje. Z Asie se například dovážejí palmové oleje, které se používají jako surovina při výrobě potravinářských a kosmetických produktů a výrobků pro domácnosti. Kvůli zpomalení logistiky máme relativní nedostatek oleje, který zpracováváme i v BASF, a tudíž je výzvou pokrýt poptávku zákazníků. Z těchto surovin naši zákazníci vyrábějí například šampony, detergenty, tablety do myčky, různé krémy a další kosmetické výrobky.

Jak velké jsou tyto výpadky?

Vzhledem k zásobám v rámci odběratelského řetězce zatím nejde o zásadní výpadky.

Vyřazují se z kosmetických produktů mikroplasty, které se budou muset v Evropské unii v příštích letech nahradit?

Hlavním zdrojem mikroplastů jsou například pneumatiky nebo syntetický textil, příspěvek mikroplastů pocházejících z kosmetiky je nepoměrně menší. I přesto BASF spustila několik výzkumných projektů zaměřených na kosmetiku, jejichž cílem je nahradit produkty řazené mezi mikroplasty. Aktivně hledáme alternativní materiály, které splní požadavky zákazníků a zároveň budou biologicky rozložitelné. Mnohdy jsou to spotřebitelé, kdo si řekne o inovaci. Například teď volají po tom, aby průmysl nahrazoval silikonové částice v šamponech nebo kosmetice.