Článek
Trh s palivy je dlouhodobě napjatý, Čína by však mohla sehrát svou v roli v jeho uvolnění. Důvodem je především tamní rekordní těžba uhlí a zemního plynu, situaci na trzích zároveň nahrává i lockdown kvůli šíření koronaviru, který snižuje spotřebu.
Série loňských black-outů na území Číny a růst cen paliv donutil Peking, aby zvýšil tlak na státní těžaře zemního plynu a uhlí. Domácí produkce tak prudce stoupá, zatímco dovoz uhlí se za první čtvrtletí snížil o 24 procent, v případě zkapalněného zemního plynu poklesl import o 11 procent. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu je nárůst produkce fosilních paliv v Číně přesně to, co globální trhy s palivy potřebují. Většina světových exportérů využívá 100 % svých kapacit. Pokud Čína omezí zahraniční nákupy paliv, mohla by podle analytiků společnosti Citigroup zmírnit současnou energetickou krizi – byť za cenu vysoké uhlíkové stopy.
„Čína si přeje upustit od dovozu uhlí ze zámoří, zároveň chce navýšit domácí produkci. To by mohlo v několika příštích letech vést k poklesu globálních cen fosilních paliv,“ napsal analytik Ed Morse. Čína by podle něj mohla být jediným dovozcem s dostatečně velkou domácí produkcí, což by v budoucnu mohlo znamenat, že zpřístupní více dodávek paliv po celém světě.
Čína je známá jako největší světový spotřebitel energie, ani její producenti ale nejsou troškaři. Těží polovinu světového uhlí a v žebříčku globálních těžařů plynu a ropy obsazuje čtvrté a šesté místo.
Domácí produkce nahrazuje import
Peking je rostoucí těžbou uhlí přímo posedlý. Důvodem je zkušenost z podzimu loňského roku, kdy si Čína prošla rozsáhlými výpadky elektřiny. Začátkem tohoto roku si proto vládní úředníci stanovili cíl zvýšit výrobní kapacitu o 300 milionů tun, což je stejné množství, které Čína obvykle ročně dováží.
Produkce v březnu meziročně vzrostla o 15 procent. Tou dobou však poptávka po uhlí v Číně klesala, protože ekonomická aktivita se v jistých regionech snižovala, především kvůli šíření koronaviru a následným lockdownům.
„V krátkodobém horizontu všechna tato pandemická omezení zpomalí růst poptávky po energii, takže Čína bude pravděpodobně hrát roli ve zmírnění cen uhlí,“ uvedl pro Bloomberg Si-čou Čou, výkonný ředitel pro globální energetiku a obnovitelné zdroje v S&P Global Commodity Insights.
Domácí poptávka po uhlí by v druhé polovině roku mohla opět narůst, pokud lockdowny v Číně skončí. Navíc není jasné, zda je současné tempo těžby dlouhodobě udržitelné. I tak však může současná situace v Číně pomoci nejen světovému trhu s uhlím, ale také trhu s plynem. Čína také zvyšuje domácí produkci plynu a dovoz potrubím, čímž ponechává k dispozici větší objemy LNG pro Evropu.
„Věříme, že snížená čínská poptávka po zkapalněném plynu v prvním čtvrtletí přispěla ke zmírnění napětí v Evropě,“ řekl pro Bloomberg senior konzultant společnosti Wood Mackenzie Ťing-ťing Tu s tím, že každé zpomalení čínské nebo asijské poptávky po LNG Evropě pomůže.
