Článek
Z rozpočtové rezervy, určené na náhlé katastrofy a jiné nečekané výdaje, vláda ještě letos utratí 4,1 miliardy navíc za solární dotace. Doběhlo ji, že loni při sestavování rozpočtu tuto položku podcenila. Stejný vývoj hrozí i příští rok.
Celkem stát za solární dotace letos zaplatí 17 miliard korun. Dalších 24 miliard se vybere přímo od spotřebitelů. Celkový objem podpory tak znovu překročí 40 miliard, jak bylo obvyklé před energetickou krizí (viz box níže).
V rozpočtové rezervě letos původně bylo 11,48 miliardy korun. Po povodních v září si ji vláda nechala v parlamentu navýšit o 30 miliard. Tato extra porce ale má jít skutečně jen na povodně. Doplatek pro solární elektrárny se vezme z původní rezervy, ve které se povedlo ušetřit mimo jiné tím, že se čerpalo méně na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
„Co se týče uvedeného navýšení, zdrojem jsou výhradně uspořené rozpočtové prostředky. Nejde o finance určené na řešení povodňových škod, ty byly kapitolám převedeny z této rezervy už dříve,“ uvedla k přihozené částce 4,1 miliardy mluvčí Ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
Navýšení kolonky schválila minulý týden bez velkého rozruchu vláda. Vstupní materiály ale žádnou částku neobsahovaly a domluvila se až přímo na jednání. Zjistit a ověřit výsledky a čísla proto bylo možné až tento týden, po úředním vyhotovení domluveného usnesení.
Kolik stojí solární dotace
Solární dotace jsou hlavní výdaj v rámci podpory obnovitelných zdrojů. Provozovatelé na ně mají nárok ze zákona, nejvíc peněz jde solárním elektrárnám postaveným v rámci tzv. solárního boomu před rokem 2011, kdy ještě šlo zafixovat si štědrou podporu na 20 let dopředu i při propadu pořizovacích nákladů na nové solární panely. Výše podpory kolísá podle toho, jaká je tržní cena elektřiny – čím vyšší, tím méně je třeba provozovatelům připlácet, aby se dorovnaly fixní výkupní ceny.
Část příspěvků se vybírá přímo ve fakturách za elektřinu, malospotřebitelé mají aktuálně tyto platby na zákonném stropu 599 korun za každou odebranou megawatthodinu. Zbytek se doplácí ze státního rozpočtu. V roce 2023 v rámci státní pomoci domácnostem a podnikům s drahými energiemi stát doplácel vše, celková výše podpory ale nemusela být tak vysoká kvůli tomu, že provozovatelé dostávali zaplaceno hodně z vysokých tržních cen.
Doplatek až teď v závěru roku je nutný kvůli tomu, že vláda se snažila loni touto dobou stlačit příděl peněz na nepopulární solární dotace co nejvíce dolů, aby jí vyšla celková čísla o rozpočtu. Původně na solární dotace vyčlenila jen 8,5 miliardy, těsně před Vánoci pak příděl zvedla na 12,9 miliardy kvůli stížnostem velkých firem, které se bály, že by jinak dotování spadlo na ně v cenách elektřiny, a vybojovaly si na poslední chvíli ústupek.
Stejný scénář se opakuje letos při tvorbě státního rozpočtu na příští rok, kde vláda znovu potřebuje vykázat co nejlepší čísla, a tak příděl peněz na solární dotace znovu krátí. Nově také chystá na tomto poli několik úsporných zákonných opatření, o těch se ale ještě kvůli protestům solárních firem stále jedná. Přesné znění paragrafů dosud není domluveno ani schváleno, a tak není jasný ani finální účet za dotace pro příští rok.
Vládní usnesení k letošní částce 4,1 miliardy obsahuje varování, že tyto doplatky koncem roku se mohou opakovat i v budoucnu. Totéž říká i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „To je situace, která v předchozích letech již nastala, například v roce 2023, a která velmi pravděpodobně nastane také v následujících letech,“ říká k dorovnávání peněz na solární podporu mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Vláda na solární dotace a další podporované zdroje zatím v rozpočtu pro rok 2025 vyčlenila 8,5 miliardy. Tedy jen zopakovala stejnou částku jako v původním návrhu na letošní rok, která – jak se ukazuje nyní – nestačila. MPO i Energetický regulační úřad už varovaly, že tyto peníze nebudou v žádném případě příští rok stačit – nestačily ani letos, navíc příští rok se situace pro stát ještě zkomplikuje.
Jednak jsou už teď nižší tržní ceny elektřiny, takže provozovatelé solárních parků mají nárok na větší doplatky do svých – zákonem zafixovaných – výkupních cen. Jednak se také počítá s dalším kolem všeobecných úspor a poklesem celkové spotřeby elektřiny, což v praxi znamená, že bude méně megawatthodin, do kterých půjde zákaznické příspěvky ve výši 599 korun rozpočítat. Spotřebu ze sítě snižuje i větší samovýroba.
Ministerstvo průmyslu v září odhadlo, že na solární dotace bude příští rok v rozpočtu chybět 18 až 23 miliard korun. Vláda se poté dohodla, že zkusí aspoň část těchto peněz ušetřit tím, že dotační nároky zkrátí v zákoně. Měnit se má vzorec pro výpočet podpory a také se mají ve větších solárních elektrárnách zavádět takzvané samokontroly, při kterých budou provozovatelé novou – zatím neupřesněnou – formou státu nahlašovat své výnosy a prokazovat, zda z dotací nemají nadměrný výdělek.
Solární asociace, která provozovatele zastupuje, namítá, že jde o retrospektivní zásah do pravidel uzákoněných už před 15 lety. A že kvůli tomu vláda riskuje arbitráže, protože provozovatelé elektráren budou chtít své investice bránit.
Jedním z argumentů je, že podpora během solárního boomu v roce 2010 možná byla přehnaná, ale že tehdejší stavitelé parků už je často prodali někomu dalšímu. A to za ceny, které počítaly s výnosem podle tehdejších platných zákonů. Když se pak dotační vzorečky mění, může se stát, že novým majitelům už nezbyde žádný zisk nebo že nezvládnou splácet své půjčky.
Další námitkou je, že vláda si zpětnými zásahy zahrává s důvěrou investorů všeho druhu. A že investoři do obnovitelných zdrojů budou mít strach financovat nové instalace, bez kterých ale Česko nesplní své klimatické cíle a nebude mít dostatečné množství zelené elektřiny, kterou firmy poptávají kvůli svým zákazníkům a svým zeleným auditům.
Finální podoba pozměněných pravidel by mohla být známa už tento týden při schvalování zákona přezdívaného Lex OZE 3. Do něj chce vláda úpravu podpor na poslední chvíli vložit, až do finálního hlasování si ale nikdo netroufá odhadovat, v jaké podobě krácení nakonec projde.
Lex OZE III
- Lex OZE III je zkrácený název pro novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby.
- Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami.
- Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.
- Například u vodní elektrárny uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 má činit výnosové procento 5,7 procenta, u solárních elektráren uvedených v tomto období do provozu to má být 3,6 procenta. U obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2012 bude vláda stanovovat vnitřní výnosové procento nařízením podle hodnot v příloze k zákonu. Například u solárních elektráren bude platit rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Další z návrhů pak pomáhá vytipovat zdroje energie, které jsou překompenzovány. Ponechává jim právo na podporu pouze do takové výše, aby překompenzovány nebyly. Návrh by podle jeho důvodové zprávy neměl být retroaktivní.
- Poslanci tuto vládní novelu zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů.
Kdyby kvůli hrozbě arbitráží neprošlo nic – nebo jen mírné změny, které v praxi nebudou mít na výši podpory velký dopad –, budou solární dotace největší spornou položkou v rozpočtu 2025. Národní rozpočtová rada už v říjnu varovala, že vedle této kolonky haprují i další dohromady za víc než 40 miliard. A že je tím pádem na vodě ústřední vládní slib, že bude každoročně snižovat schodek rozpočtu.
Vládní činitelé na to opakovaně reagují tím, že v celkovém objemu rozpočtu, ze kterého se příští rok utratí dohromady přes dva biliony korun, tvoří sporné položky zanedbatelnou část. A že v případě nesrovnalostí se peníze najdou za pochodu během příštího roku.
To se má týkat i solárních dotací, pro které se v rámci politického provozu ujala zkratka POZE podle slovního spojení podporované zdroje energie. „Jak ministr Stanjura říkal již dříve v souvislosti s POZE, pokud bude nutné finanční prostředky na tento účel navýšit, budou se hledat rezervy v rozpočtech 2024 a 2025,“ ujišťuje mluvčí Vodstrčilová.
