Závislost na dotacích v číslech. Tak by dopadli chovatelé kuřat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Provozní dotace jsou klíčové pro udržení rentability českých chovů drůbeže, ukázala nová studie Jihočeské univerzity s názvem Ekonomika výkrmu kuřat. Ukazuje, jak na tom jsou zemědělci, kteří odchovávají, vykrmují a prodávají kuřata ke zpracování do masozávodů.

Redakce SZ Byznys před měsícem přinesla zprávu o tom, jak má část zemědělců a výrobců potravin rekordní zisky navzdory chmurným odhadům. Mohl za to také vládní strop na cenu elektřiny, ale i zdražování výrobků. Studie Jihočeské univerzity se ovšem věnuje pouze cenám produkce kuřat a nereflektuje jiné, někdy rekordně výnosné části velkých zemědělských a potravinářských podniků.

Studii si nechalo vypracovat Sdružení drůbežářských podniků. Jeho členy jsou hlavní zpracovatelé masa, jako je Vodňanská drůbež, Drůbežářský závod Klatovy či Raciola Uherský Brod.

Vznikla v atmosféře, kdy chce stát zásadně sáhnout zemědělcům na národní dotace v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Drůbežáři zatím nejsou mezi „poškozenými“, kterým už Ministerstvo zemědělství zkrátilo podpory, ale obávají se, že brzy přijdou na řadu. Mluví se například o tom, že mohou přijít o část peněz z programu 8Fc na ozdravení chovů drůbeže. Resort má za úkol seškrtat pro příští rok v dotacích 10 miliard korun.

„Omezení podpor na chov kuřat a tím z ekonomického hlediska ztrátovost výroby vážně ohrožuje udržitelnost chovu kuřat pro mnoho zemědělských podniků, a to zejména u těch, které nemají rostlinnou výrobu,“ uvádí nová analýza ekonomické fakulty Jihočeské univerzity.

Loňský rok zatěžoval živočišnou výrobu především prudkým nárůstem cen krmných směsí (oproti roku 2021 zdražily o 52 %) a také cen elektřiny (meziroční nárůst o 60 procent).

To se nepodařilo promítnout do cen, za které kuřata vykupují jatečné závody. „Je patrný výrazně vyšší nárůst nákladů ve srovnání s růstem průměrných cen. Zatímco jednotkové náklady se v roce 2022 ve srovnání s rokem 2018 zvýšily o 37,72 %, tak průměrná cena kuřat se zvýšila pouze o 21,5 %. Nárůst tržní ceny kuřat v živém nestačil pokrýt nárůst jednotkových nákladů na 1 kg kuřete v živé hmotnosti,“ stojí ve studii.

Podobné rentability jako v předchozím roce se podařilo dosáhnout díky navýšení dotací. Loni se chovatelům vyplatily podpory v celkové výši (bez investičních dotací) 1,259 miliardy Kč. Z nákazového fondu získali přes 711 milionů Kč, na welfare 341 milionů Kč a jako mimořádnou kompenzaci růstu cen vstupů téměř 207 milionů Kč. Každý kilogram kuřecího masa v živé váze tak stát zadotoval 3,7 koruny. To je zhruba o korunu víc než v předchozích letech.

Také v roce 2019 měl sektor zápornou rentabilitu. Na druhou stranu v roce 2018 s dotacemi dosáhla vysokých 12,29 procenta.

„V roce 2018 došlo ke zvýšení podpor o 18,5 %, současně se o 5 % zvýšila průměrná realizační cena a o 2 % klesly jednotkové náklady. I přes rostoucí cenu rostla i spotřeba o 5 procent. Ekonomice se dařilo a spotřeba byla větší,“ vysvětluje spoluautor studie Tomáš Volek.

Analýza nevedla přímo k závěru, že by stát dotace neměl omezovat nebo rušit. V obecné rovině však upozorňuje, že jde o důležité rozhodnutí, které má mnoho ekonomických i strukturálních důsledků a je třeba přihlédnout k situaci v okolních zemích.

Asi 30 procent kuřecího masa se do Česka dováží a zemědělci nebo potravináři v této souvislosti opakovaně tvrdí, že v Polsku, odkud v první řadě levnější maso pochází, jsou zemědělci dotacemi štědřeji podporováni.

„Měli jsme o dvě třetiny dražší energie než v Polsku, kde jsou nižší mzdy, nižší sociální a zdravotní pojištění a byly také exportní dotace. V Polsku však především stát uhradí 50 % z investičních dotací na výstavbu hal, porážek apod. U nás stát hradil jen asi pětinu výdajů,“ říká David Bednář, ředitel Drůbežářského závodu Klatovy.

Podle Jana Šonky, který má rodinnou Farmu u lesa v Sudoměřici u Bechyně, jsou provozní dotace do sektoru důležité.

„Kdybychom je nedostávali, je to nula od nuly. Nebyli bychom možná ve ztrátě, ale nebyli bychom schopni investovat do technologií, které jsou důležité ve výkrmu drůbeže,“ říká farmář, který je členem Asociace soukromých zemědělců a s produkcí zhruba 650 tisíc kuřat ročně se řadí mezi menší podniky. Připouští, že jeho rodinná farma má nižší náklady na zaměstnance, protože jsou zapojeni především členové rodiny.

„Obor má řadu specifik. Můžete dostat horší jednodenní kuřata nebo horší krmnou směs a jdete do ztráty. Dotace jsou něčím, na co se můžete v nestabilním odvětví spolehnout. Bez nich by to nebylo dobré,“ říká. Farma u lesa prodává za podobné ceny jako ostatní, dodává do Drůbežářského závodu Klatovy.

Výhodu mají podniky s diverzifikovanou výrobou, které nejsou orientovány na jeden produkt, ale mohou se opřít třeba o ziskovější rostlinnou výrobu, bioplynovou stanici nebo penzion.

„Dotace jsou pro nás důležité. Jsme prvovýrobci, ale v ničem si nemůžeme určovat cenu,“ říká Jaroslava Hanžlíková, ředitelka Zemědělského obchodního družstva Kolinec. Podnik se čtyřiceti zaměstnanci má 950 hektarů rostlinné výroby, drůbež i skot.

Je jednou z farem, které dodaly podkladová data ke studii Jihočeské univerzity. Kvůli ztrátové době loni uvažovala, že výrobu ukončí. Podle Hanžlíkové podnik zdražil kvůli cenám energií, vytápění i krmiv. Kvůli pravidlům na pohodu zvířat navíc podnik snížil počty kuřat na halách.

Dodávat kuřata do zahraničí, tak jako to dělají zemědělci s pšenicí, je podle ní prakticky nemožné. Komplikované jsou i převozy na dlouhé vzdálenosti v rámci Česka. Pro podnik je přitom zásadní mít dlouhodobě stabilního odběratele. Podniků však moc není, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže označil trh za oligopolní.

„Kuřata v autech dlouho živá nevydrží, a to ani s ventilátory. Z hlediska udržení zemědělských podniků v ČR by ani nebylo fér dodávat je do zahraničí,“ myslí si Hanžlíková.