Chemii jen na centimetry, kde je potřeba. Zemědělci šetří drahá hnojiva

Zemědělci hledají úspory, a práci agronomů proto částečně svěřují do rukou počítačových firem, které analyzují satelitní snímky, měří vlastnosti půdy senzory a přesně počítají, kolik rostliny potřebují hnojiv a pesticidů.

Vedou je k tomu jednoduché kupecké počty. Ceny hnojiv meziročně vyskočily až čtyřnásobně. Třeba tuna ledku před rokem stála 4 400 korun, v polovině března už 17 000 tisíc korun a nyní 18 500 korun. Pokračující válka Ruska s Ukrajinou, která za raketovým nárůstem cen stojí, zatím nedává moc nadějí na brzké zlepšení.

Farmáři tak už několik měsíců v mnohem větší míře nakupují technologie, které jim mohou hnojiva ušetřit a tento dopad tak zmírnit.

„Ve srovnání s jarem loňského roku máme nárůst poptávek o zhruba 500 procent. Je to šílené, v podstatě se nezastavíme. Dosud jsme meziročně rostli o desítky procent,“ popsal ředitel české firmy CleverFarm Vojtěch Malina současný boom zájmu o systémy precizního zemědělství. Cílem je neaplikovat chemii plošně, ale lokálně a pouze v minimálním v objemu, který nejvíce prospívá růstu.

Firma působí v Česku, na Slovensku, v Pobaltí a také v Latinské Americe. Do řady zemí, které mají problémy s vodou, prodává závlahové systémy řízené počítačem. Například do Itálie, Španělska, Nigérie, Ghany či Súdánu. Její počítačovou analytiku používají také vinaři v Chile a Argentině. V ČR má šest set klientů, v cizině dalších sto.

Díky boomu letos od ledna nabrala 12 nových zaměstnanců a dalších pět shání. Momentálně se jejich počet blíží čtyřiceti.

„Většina pozemků se nechová homogenně, výnosy jsou v různých částech jiné. My nabouráváme představu, že by se měl farmář chovat k půdě všude stejně,“ vysvětlil základní princip byznysu.

Práce začíná analýzou satelitních snímků několik let nazpět (někdy i dvacet let), která ukáže, jaká místa na poli jsou úrodná a která méně. Ve spolupráci s agronomem se potom hledají příčiny. Analyzují se i výnosové mapy, které dávají informace o množství aplikovaných hnojiv nebo postřiků v čase. Reálný stav půdy včetně množství vody, odpadu a teploty měří půdní senzory, které využívají technologii internetu věcí.

Firma uvádí, že v podmínkách střední Evropy je možné díky technologiím, které přesně vypočítají dávkování agrochemie, ušetřit na hnojivech a přípravcích na ochranu rostlin a navíc zvýšit hektarové výnosy o 15 až 25 procent. Zájem je i o chytré závlahové systémy. Nejlepších výsledků prý společnost dosáhla v Súdánu, kde se spotřeba vody na bramborové farmě snížila o 65 procent.

Také další významný hráč na trhu Agdata, který podobné systémy zemědělcům nabízí, hlásí nebývalý nárůst zakázek.

„Děláme to roky, ale až od podzimu loňského roku je to obrovské téma. Na podzim některá průmyslová hnojiva už ani nebyla k dostání. Poptávka nám tak roste meziročně o 300–400 procent. Úplně se to otočilo, produkt je velmi žádaný,“ říká společnosti jednatel Agdata Lukáš Musil. Jasnou motivací farmářů je podle něj snaha ušetřit.

Někteří farmáři podle ředitele CleverFarm letos ani kvůli ceně nepohnojili, aby ušetřili. To se však může obrátit proti nim. „Jsou farmy, které letos vůbec nepohnojily, protože je to pro ně příliš drahé. Ale říká se, že bez hnojení je o 30 až 50 procent nižší výnos,“ řekl Malina.

Skupina Natland Group Tomáše Rašky investovala v minulých letech do CleverFarm okolo sto milionů korun. V nejbližších měsících se rozběhne další investiční kolo s cílem získat nejen finance, ale hlavně investora, který přinese know how a posune tak společnost k rychlejší globální expanzi. Natland Group drží 48 procent akcií, o zbytek se dělí zakladatelé.