Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Skupina Kaprain miliardáře Karla Pražáka letošním převzetím pardubického chemického podniku Synthesia završila úvodní fázi akvizičního budování jednoho ze svých pilířů stojících právě na chemickém průmyslu. Stalo se to v době, kdy odvětví nezažívá dobré časy. Jedinou výjimkou je produkce napojená na výrobu zbrojovek.
Všechny chemičky Kaprainu si ve výsledcích za minulý rok pohoršily. Kopírují tak dění na trhu, kdy podobnému trendu čelí nejen například chemičky z holdingu Agrofert, ale i giganti typu německého chemického koncernu BASF.
Hlavní chemičkou Karla Pražáka je Spolek pro chemickou a hutní výrobu, známější pod názvem Spolchemie. Zisk klíčového podniku z Ústí nad Labem se loni meziročně propadl o 81 procent na 465 milionů korun. Tržby firmy se snížily o 29 procent na 9,2 miliardy korun. Podnik vyrábí hlavně epoxidové a alkydové pryskyřice využívané například ve stavebnictví či automobilovém průmyslu.
„V případě ústecké Spolchemie je meziroční pokles způsoben především mimořádnými výsledky roku 2022, kterých jsme dosáhli díky příznivé situaci na trhu epoxidových pryskyřic. V roce 2023 jsme se naopak museli vyrovnat s vysokými cenami elektrické energie či výpadky na některých trzích – šlo například o automotive či stavebnictví,“ řekl na dotaz SZ Byznys mediální zástupce Kaprainu Ondřej Pechar.
„Pokles způsobila také nedostatečná ochrana evropského trhu proti dumpingovým dovozům. Očekáváme, že situace v tomto roce bude velmi podobná,“ dodal.
Pokles zisku meziročně o 37 procent vykázala také pardubická chemička Synthesia. Loni v čistém vydělala 115 milionů korun při tržbách 4,8 miliardy.
Skupina Kaprain koupila Synthesii letos spolu s vydavatelstvím Mafra od holdingu Agrofert. Synthesia patří mezi významné výrobce nitrocelulózy využívané například při výrobě výbušnin. Pardubický podnik ve výroční zprávě uvedl, že vyšší poptávka zbrojovek firmě skutečně pomohla.
„Negativně však působila poptávka po pigmentech a barvivech a dále po produktech organické chemie, a to v kombinaci s cenovou nekonkurenceschopností našich produktů z důvodu vysokých nákladů. Růst nákladů byl důsledkem makroekonomického vývoje, zejména rostoucí inflace a nárůstem nákladů na výrobu energií, které byly způsobeny vysokými cenami emisních povolenek,“ napsala Synthesia ve výroční zprávě.
„Pardubickou Synthesii jsme převzali teprve na začátku tohoto roku. Už nyní je ale jisté, že se její výsledky meziročně zlepší. V následujících letech se navíc pozitivně projeví investice do zvýšení produkce nitrocelulózy,“ doplnil mluvčí Kaprainu Pechar.
Meziročně horší výsledky vykázal také výrobce gumových produktů Rubena a přední slovenská chemička Fortischem. Tu Kaprain převzal v roce 2021 od slovenského miliardáře Mario Hoffmanna.
Pod tlakem byly loni rovněž chemičky ze skupiny Agrofert. Meziročně horší čísla měly například podniky Lovochemie či Preol. Zpracovatel surového dehtu a benzolu Deza z Valašského Meziříčí se dokonce propadl do ztráty.
Vyšší náklady hlavně na energie dopadly též na chemické společnosti v Evropě. Například německý koncern BASF nedávno kvůli špatné situaci oznámil škrt plánovaných dividend o třetinu a snížení kapitálových výdajů.
