Článek
Nejhodnotnější firma pražské burzy zveřejnila čísla za prvních šest měsíců roku. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl za pololetí 62,4 miliardy korun, což je meziročně o pět procent více. Akcie ČEZ v úvodu čtvrtečního obchodování reagovaly růstem přibližně o 1,5 procenta na cenu 964 Kč za kus. Později část zisků odmazaly. Kolem 10:15 stála jedna akcie 959 korun.
Čistý zisk v prvních šesti měsících dosáhl 22,3 miliardy korun, meziročně o 34 procent a 11,3 miliardy korun méně. Pokles byl způsoben nově zavedenou daní z neočekávaných zisků ve výši 60 procent.
Meziroční srovnání je ovlivněno extrémními výkyvy cen komodit zejména po loňské vojenské invazi Ruska na Ukrajinu a následně zavedenými odvody z nadměrných tržeb výroby. Tyto náklady téměř eliminovaly vliv meziročního růstu realizačních cen vyrobené elektřiny.
„Výsledky hospodaření za první pololetí reflektují extrémní výkyvy tržních cen komodit a mimořádná zdanění zavedená v loňském roce. Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby přesáhly 11 miliard a daň z neočekávaných zisků činila 13 miliard. Za celý rok 2023 očekáváme odvody z těchto mimořádných opatření ve výši 30 až 40 miliard korun,“ řekl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Skupina ČEZ zároveň potvrzuje výhled hospodaření na celý rok 2023. EBITDA podle podniku dosáhne 105 až 115 miliard korun, očištěný čistý zisk pak bude ve výši 33 až 37 miliard korun.
„Výsledky hospodaření za první pololetí jsou v souladu s naším očekáváním a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Po schválení rekordní dividendy 145 Kč na akcii a s ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že Skupina ČEZ letos na dividendách, daních ze zisků a odvodech z nadměrných tržeb výroby odvede českému státu 110 až 120 miliard,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Provozní výnosy za pololetí dosáhly hodnoty 169,7 miliardy korun, meziročně o 39,2 miliardy více. Příspěvek segmentu Trading naopak meziročně klesl o 2,4 miliardy korun zejména s ohledem na rekordní zisk z obchodování s komoditami v roce 2022.
„Čistý dluh Skupiny ČEZ se v pololetí snížil o 113 miliard. Nad rámec EBITDA přispělo zejména snížení maržových vkladů na komoditních burzách v důsledku dílčí stabilizace energetického trhu. Následně v období od 1. července do 1. srpna 2023 však byly uhrazeny tři významné platby v celkové výši 117 miliard, z toho dividendy ve výši 78 miliard, doplatek daně z příjmů společnosti ČEZ za rok 2022 ve výši 15 miliard korun a splátka jedné miliardy eur z půjčky od českého státu, tedy asi 24 miliard korun,“ dodal Novák.
Během pololetí výrazně klesla výroba elektřiny z emisních uhelných a paroplynových zdrojů, která se snížila meziročně o 22 procent na 7,8 terawatthodiny (TWh). Příčinou bylo nižší nasazení zdrojů s ohledem na pokles tržních cen elektřiny a vývoj cen emisních povolenek a zemního plynu.
Podíl výroby z uhelných zdrojů tak činil 27 procent, což je dosud nejnižší úroveň. O dvě procenta na 17,2 TWh naopak vzrostla výroba elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů. Největší podíl na nárůstu měla vyšší výroba ve vodních elektrárnách a vyšší disponibilita jaderné elektrárny Dukovany.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta na 17,4 TWh. Spotřeba u velkých podniků a domácnosti klesla shodně o čtyři procenta, u malých podniků byla nižší o sedm procent. Důvodem poklesu je podle společnosti zejména omezení spotřeby zákazníků kvůli vysokým cenám komodit.
Mimořádné odvody v podobě daně z neočekávaných zisků a mimořádných odvodů z nadměrných tržeb zavedla v souvislosti s energetickou krizí v závěru loňského roku vláda. Výnosy z toho mají pokrýt náklady na opatření související s prudkým růstem cen energií.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Připravujeme podrobnosti.
