Článek
ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím Ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Provozní zisk skupiny ČEZ před odpisy (EBITDA) činil 89,3 miliardy korun. Letošní meziroční nárůst o 88 procent byl podle firmy daný enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích, rekordním ziskem z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivostí elektráren. Firma to dnes uvedla na svém webu. Také předpoklad produkce do budoucna ukazuje, že velmi dobré výsledky mohou pokračovat i v následujících letech. Podle minoritního akcionáře ČEZ Michala Kříže tomu tak ale ve skutečnosti nebude.
„V letech 2023, 2024 a 2025 negativně ovlivní ziskovost ČEZ plánované zavádění nových nesystémových daní,“ uvedl Kříž pro Seznam Správy. Důvodem je podle něj skutečnost, že ČEZ patří mezi firmy, na které chce vláda uvalit daň z neočekávaných zisků, která má sloužit k pokrytí mimořádných nákladů v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Takzvaná windfall tax má platit od příštího roku do roku 2025. Skupiny ČEZ se bude týkat i zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.
Podle některých právníků a právě také drobných akcionářů ČEZ tato daň odporuje pravidlům EU a firmu vlastně zdaňuje dvakrát.
„Drobní akcionáři se vůbec nebrání dodatečnému zdanění ČEZ, ale požadují, aby bylo toto zdanění elektroenergetiky v souladu v Nařízením Rady EU 2022/1854, které jasně aplikuje pro tuto oblast pouze tzv. Stropy na příjem výrobců energie – jako dočasné řešení platné zatím do poloviny roku 2023,“ uvedl Kříž. Podle něj totiž český návrh zdanění elektroenergetiky aplikuje kromě stropů navíc i windfall tax a výrazně tak sníží zisk ČEZ v následujících letech.
„To, co se drobným akcionářům jeví jako správné řešení pro rok 2023 pro ČEZ, je aplikovat ‚Stropy na příjem‘ společně s vyšší dividendou. Toto řešení vybere naprosto legální cestou potřebné prostředky pro státní pomoc pro boj s vysokými cenami energií,“ dodal.
Bezprecedentní růst EBITDA segmentu výroba byl snížen zhoršením výsledků hospodaření v oblasti prodeje, na kterou růst cen komodit dopadá negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v ČR, meziročně klesla o půl miliardy korun. „Důvodem je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezonními vlivy,“ uvádí společnost.
Provozní výnosy skupiny ČEZ za první tři letošní kvartály dosáhly 211,1 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 35 procent.
Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy za celý letošní rok očekává skupina ČEZ na úrovni 65 až 75 miliard korun. „Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Pro stát jako majoritního akcionáře by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard korun.
Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách skupiny ČEZ vzrostla za prvních devět měsíců meziročně o tři procenta na 22,6 terawatthodiny (TWh). Produkce v uhelných elektrárnách stoupla o pět procent na 11,6 TWh.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů klesla od začátku roku do konce září o 15 procent kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám a z důvodu odstávky elektrárny v Trutnově-Poříčí, která částečně spaluje biomasu. Ještě výraznější pokles postihl plynové zdroje skupiny ČEZ. Vyrobily 1,8 TWh proudu, meziročně o 28 procent méně.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta. Při zohlednění kalendářních a klimatických vlivů byl pokles o jeden procentní bod nižší. Spotřeba velkých podniků klesla o dvě procenta. Spotřeba domácností byla o deset procent nižší, především v důsledku teplého začátku roku a také proto, že letos pracovali lidé méně z domova než loni.
