Článek
Všichni členové představenstva energetické společnosti ČEZ mají nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš tak dostane na odměnách celkem téměř 34,9 milionu korun. Další odměny dostane z dceřiných firem ČEZ. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu.
Osm členů představenstva ČEZ si na odměnách za loňský rok rozdělí celkem téměř 135 milionů korun. V průměru tak na každého z nich připadá 16,9 milionu.
Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy Kč, který byl meziročně o 81 procent vyšší.
Celková odměna člena představenstva se člení na pevnou a pohyblivou složku odměny. Pohyblivá složka odměny závisí na plnění ukazatelů výkonnosti, které pro členy představenstva stanovuje a vyhodnocuje dozorčí rada. Beneš má díky pohyblivé složce má nárok na 20,1 milionu Kč a dalších 14,7 milionu činí pevná složka.
ČEZ v posledním týdnu oznámil poměrně zásadní zvyšování cen, v některých případech si klienti, kterým končí fixace, připlatí o 60 a více procent. Stejným směrem však jdou i ostatní energetické firmy – posun vysvětlují vysokou cenou na energetických burzách a celkovou nejistotou kvůli ruské válce proti Ukrajině.
Takové cenové skoky se však stávají pro řadu domácností finančně nesnesitelné, takže vláda nyní vymýšlí řešení, jak účty za energie alespoň částečně snížit. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má oblast na starosti, nyní pracuje na konceptu Úsporného tarifu.
Ten by se lišil podle spotřeby jednotlivých domácností určených dle jejich distribuční sazby. Část spotřeby by pak stát dotoval a snížil tak cenu odebírané elektřiny, elektřinu spotřebovanou nad tuto hranici by domácnosti platily v plné výši. Podobné schéma by mělo platit i u plynu.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) by takové nastavení mělo domácnosti motivovat k energetickým úsporám, účty by mělo snížit o 15 až 20 procent. Státní rozpočet by to mělo stát až 24 miliard korun.
Rozdělení ČEZ znovu ve hře
Nejde však o jediné řešení. Podle informací SZ Byznys je znovu ve hře i varianta rozdělení ČEZ, o které se mluvilo již před pěti lety. Stát jako největší akcionář tehdy zvažoval rozdělení holdingu na „tradiční“ část s jadernými či fosilními elektrárnami a dále na „zelený“ ČEZ, který si měl podržet obnovitelné zdroje, obchod a distribuci.
Cílem operace mělo být stoprocentní majetkové ovládnutí výrobní části ČEZ státem. Státní podíl v „zelené“ divizi se měl prodat na kapitálovém trhu, takže by „zelený“ ČEZ zůstal soukromým investorům. Díky tomu by stát mohl ČEZ snáze využívat pro stavbu jaderných bloků, které mají tvořit páteř české energetiky po odstavení uhelných zdrojů.
Jenže o stavbě nových bloků se hovoří celé roky a již rozběhnutá stavba nového bloku v Dukovanech se téměř jistě nestihne v avizovaném termínu, tedy v roce 2036.
