Hlavní obsah

ČEZ, EPH a Veolia jako podezřelí. ÚOHS vyšetřuje aukci na nové elektrárny

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Antimonopolní úřad v září rozjel vyšetřování energetických skupin ČEZ, EPH a Veolia pro podezření z kartelu. Zjišťuje, zda nekoordinovaly nabídky do aukce na výstavbu kogeneračních elektráren.

Článek

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) před měsícem zveřejnil na svém webu oznámení, že provedl neohlášené místní šetření u několika energetických firem. „Důvodem bylo podezření na možné protisoutěžní jednání v podobě uzavírání zakázaných dohod,“ píše se na stránkách ÚOHS bez dalších podrobností.

Podle zjištění SZ Byznys inspekce proběhla koncem září v kancelářích energetických skupin ČEZ, EPHVeolia Energie. Na ÚOHS totiž přišel podnět, podle něhož tito konkurenti údajně koordinovali své nabídky předkládané do aukce na provozní podporu kogeneračních elektráren. Tedy fakticky údajně uzavřeli kartelovou dohodu, což by byla nedovolená protisoutěžní praktika.

Informaci, která už nějakou dobu koluje mezi pražskými energetiky, pod podmínkou anonymity potvrdil pro SZ Byznys zdroj blízký vedení jedné z vyšetřovaných společností. Žádné správní řízení podle něj zatím zahájeno nebylo.

Zmíněné firmy jsou na informace skoupé. „Potvrzuji, že v ostravské pobočce naší společnosti Veolia Energie proběhlo místní šetření ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Při tomto šetření jsme s ÚOHS plně spolupracovali. Zároveň jsme přesvědčeni, že k žádnému porušení pravidel hospodářské soutěže ze strany naší společnosti nedošlo,“ říká mediální zástupce Veolie Igor Walter.

Nekomentujeme to,“ odpověděli shodně na dotaz SZ Byznys ohledně inspekce mluvčí ČEZ Ladislav Kříž i mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Aukci, o kterou se ÚOHS zajímá, vyhlásilo v létě Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Šlo o vůbec první aukci na provozní podporu pro nové elektrárny u nás.

Mechanismus, který se běžně používá k motivaci pro investice do zelených technologií například v Německu, spočívá v tom, že stát vyhlásí, jak velký výkon hodlá podpořit. Investoři pak nabízejí, za jak vysokou dotaci na vyrobenu megawatthodinu elektřiny jsou ochotni novou kapacitu vybudovat. Vítězí nejnižší nabídka.

V tuzemské první aukci ministerstvo poptává nové či modernizované kogenerační elektrárny, tedy zdroje na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, nad jeden megawatt výkonu, jež mají být spuštěny do konce roku 2029. 

Celkový poptávaný výkon je 1280 MWe. Podpořeny mohou být zdroje na biomasu, bioplyn nebo důlní plyn, v případě zdroje na zemní plyn je třeba doložit, že výrobna je schopna přejít na obnovitelné nebo nízkouhlíkové plyny do roku 2050.

Původní termín pro podávání nabídek byl stanoven na 20. září 2024, kvůli povodním byla lhůta prodloužena na 30. září. Ministerstvo však dodnes nezveřejnilo o výsledku aukce žádné informace.

„Nabídky vyhodnocujeme,“ říká náměstek ministra René Neděla, podle něhož je hodnocení složitější, než organizátoři čekali. „Předpokládám, že během listopadu výsledky zveřejníme,“ dodal. Také on odmítl probíhající vyšetřování ÚOHS komentovat.

Doporučované