„Nic se nezměnilo.“ Farmáři protestovali proti dovozu z Brazílie i Ukrajiny

„Za rok se nic nezměnilo, zemědělství se zvolna potápí. Výkupní ceny nejsou příznivé. Krmný ječmen stál po žních 3500 korun, za komunistů stál 3000. Když jsem za opravu převodovky John Deer (značka traktoru. pozn. red.) dal milion a čtvrt bez daně, je to nesrovnatelné,“ shrnul farmář Josef Zimák skepsi, která ho po roce opět přivedla na stejné místo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hraniční přechod u Hodonína.

Právě toto místo v lese se dnes stalo centrem celorepublikových protestů zemědělců a hranice na půl dne od rána zablokovalo asi dvě stě traktorů.

Transparenty ukazují, na koho první letošní protest zemědělců míří. Na dohodu Mercosur o volném obchodu, která má odbourat cla.

„Mercosur = konec českého masa“ hlásá jeden. Další s heslem „Mercosur –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebezpečný doping“ naráží na rozdílné podmínky pro chov zvířat v jihoamerických státech. Farmáři často opakují, že se v těchto zemích používají v EU zakázané hormony, antibiotika či pesticidy.

Dohoda má přitom několik pojistek, aby Evropu nezaplavilo například hovězí maso, cukr, mléko a sója z Brazílie či Argentiny. Hlavní pojistkou jsou kvóty, jak popsala redakce SZ Byznys.

Třeba kvóta u drůbežího masa je 180 tisíc tun, nad které dovozy nepůjdou, představuje 1,2 procenta aktuální spotřeby masa celé EU.

Předák Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory Andrej Gajdoš říká, že je to málo. Nechce dohodu zvrátit, ale upravit.

„Kvóty hovoří o procentech spotřeby EU, ale nejsou to nízká procenta. Třeba v případě hovězího masa půjde hlavně o importy výběrového masa jako svíčková a roštěnec a v tom případě se bavíme o dovozu ve výši kolem deseti procent spotřeby EU,“ uvedl.

Šéf českého Zemědělského svazu Martin Pýcha upozornil, že Evropa je v kleštích regulací z Bruselu, ale zároveň se otevírá dovozům ze zemí, které neplní stejné podmínky.

„Nevadí nám prohlubování obchodu, ale toto pokrytectví. Není přece normální, že abychom zachránili klima v EU, tak budeme snižovat počty zvířat, ale zároveň umožníme další kácení pralesů v Brazílii,“ burcoval dav z pódia. „Není normální, aby nám někdo v Evropě zakazoval převozy zvířat, ale přitom se k nám budou moci vozit přes půlku světa.“

Jako příklad regulací, které firmy v Evropě musí na rozdíl od třetích zemí splňovat, uvedl pravidla na ochranu přírody, taxonomii, CSRD, pravidla welfare, nařízení o odlesňování, nařízení o používání pesticidů nebo emisní povolenky v dopravě.

„Občas se mluví o tom, že české zemědělství je průmyslové. Jestli něco lze označit za průmyslové zemědělství, tak to jihoamerické. Jsou tam obrovské podniky o velikosti 500 i 600 tisíc hektarů,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Dohoda s blokem Mercosur byla uzavřena v prosinci, ale ještě ji musí schválit všech 27 členských zemí EU. Jihoamerické trhy by měla otevřít mj. průmyslovým výrobkům z Evropy.

Asociace soukromého zemědělství prohlášení Agrární komory a Zemědělského svazu považuje za strašení. „Dohodu je nutné chápat v širším kontextu světové ekonomiky a neblokovat její vznik kvůli alarmistickým interpretacím jejích dopadů pouze na zemědělství,“ tvrdí. Zmiňuje, že dohoda nebude příležitostí jen pro průmysl, ale i evropské výrobce vína, sýrů, likérů, oliv, chmele nebo salámů.

Ještě v průběhu akce se šéf zemědělského svazu Pýcha ohradil proti některým interpretacím dopadů smlouvy Mercosur.

„V některých komentářích v médiích se tvrdí, že kvóty na dovoz zemědělských produktů minimalizují riziko dopadu smlouvy s Mercosurem na trh. Ve skutečnosti však i relativně malé objemy dovozů mohou zásadně ovlivnit podmínky na trhu a zejména cenotvorbu. Například kvóta na drůbeží maso činí 180 tisíc tun, což odpovídá 1,2 % roční spotřeby masa v EU. To však není celý obrázek – zapomíná se na kumulovaný dopad dovozů z více zemí a vliv na ceny v čase – po dobu více let. Už dnes se do EU ve velkém dováží kuřecí prsní řízky z Thajska, Číny či Ukrajiny, a spolu se současnými dovozy z Brazílie tvoří tyto dovozy již 25 % celkové evropské spotřeby,“ tvrdí Pýcha.

Přímo na místě blokády nedaleko podia zaujala strategické místo maďarská delegace. Je ze všech nehlučnější. Farmáři z Maďarska se vybavili transparenty v angličtině. Za větší hrozbu ale oni označují Ukrajinu a staví se proti dovozům ukrajinského masa, mouky a obilí.

Právě to bylo druhé téma protestů. V červnu má skončit bezcelní dohoda s Ukrajinou, farmáři se obávají, že dojde k jejímu prodloužení a tím „záplavě trhu“ ukrajinským obilím, cukrem nebo masem.

Proti ukrajinským dovozům se postavil i šéf Komory rakouských zemědělců Nikolaus Berlakovich, rakouský farmář a také viceprezident největší evropské zemědělské nevládní organizace Copa – Cogeca.

„Jsme nanejvýš solidární s Ukrajinou. Je strašné, co se tam odehrává, ale nelze, aby cenu za to platili evropští zemědělci. Obilí i pšenice z Ukrajiny kazí naše ceny a jde to na náš úkor,“ řekl.

Podle obchodníka s obilím, společnosti Top Ekos, která úrodu českých zemědělců prodává do zahraničí, však už se situace s importy do Evropy uklidnila.

„Trh se vrátil skoro do předválečných kolejí, a to znamená, že ukrajinské zboží putuje hlavně do přístavu v Oděse. Velký přetlak zboží z Ukrajiny už v Evropské unii není. Je ekonomicky výhodnější toto zboží exportovat lodí než ho tahat přes půl Evropy,“ řekl SZ Byznys obchodní ředitel firmy Ota Gärtner. Z ukrajinských přístavů se obilí vozí do Afriky či Asie.

Farmáři často narážejí na to, že dovozy z Ukrajiny jsou nekvalitní. Jenomže výsledky testů českých kontrolních orgánů neukazují na problémy s kvalitou u dovozů do ČR. Importy se v uplynulých letech neobešly bez nevyhovujících vzorků, ale jejich množství není dramatické. A třeba v případě často diskutované pšenice se nenašlo nic.

Ve čtvrtek dopoledne se protestovalo také na dalších místech v Česku. Desítky strojů vyjely na protestní jízdu z Poustky u Chebu. Podle jednoho z organizátorů protestu v Karlovarském kraji Jiřího Vacka v protestu nejde jen o dovoz z Jižní Ameriky a Ukrajiny, ale o hlubší chyby v zemědělské politice státu.

„Protestujeme od loňského roku za neustále stejné věci. To, co vláda ve svém období, kdy vládne, připravila pro zemědělce, to je pořád to samé, dotace, nerovné podmínky pro podniky, které hospodaří v zemědělství, daň z nemovitostí, pachty, tři roky po sobě následující ztráta celého odvětví, které z hluboké ztráty v roce 2023 se dneska přesouvá do podoby nějakých pěti až šesti miliard zisku celého odvětví,“ uvedl Vacek s tím, že ale v minulosti odvětví dokázalo generovat zisk i 14 až 15 miliard korun.

Doplnili jsme v celém rozsahu o informace z místa konání i vyjádření zúčastněných.