Článek
Už i zákazníci v Česku si uvědomují, že vytápění a svícení ve sklenících se zeleninou v zimě hodně leze do peněženky. Řada pěstitelů tak v minulých měsících omezila provoz nebo si dala do jara prázdniny.
Výpadek měly v minulých měsících i farmy v Česku. Částečně nebo úplně se omezil provoz na farmě Bezdínek v Dolní Lutyni, na farmě ve Velkých Němčicích, na farmě společnosti Agro Haná ve Smržicích (rajčata), na farmě v Mutěnicích, farmě v Haňovicích, v Tvrdonicích a také na farmě v Chornicích.
Kilometry uliček a samá rajčata. Jak to vypadá na největší rajčatové farmě.Video: Filip Horáček, Seznam Zprávy
Čeští pěstitelé zásobují rajčaty zhruba třetinu domácí spotřeby. Bohužel drahé energie z větší části tuzemské dodávky vyřadily. Podobné problémy se objevily v zahraničí. Je to jeden z důvodů, proč ceny zeleniny tak narostly.
„Větší problém byl s elektřinou. Nejen my, ale naprostá většina pěstitelů vypnula drahá pěstební světla a měla výpadek od prosince do února. Teď už sbíráme první rajčata,“ říká jednatel Farmy Bezdínek v Dolní Lutyni.
Jedna z mála tuzemských farem, kde se naopak dál v zimě červenala rajská jablka, byl produkcí největší český výrobce Naše rajče, který má v areálu uhelné elektrárny v Tušimicích skleníky na ploše 11 hektarů a vytápí je levným zbytkovým teplem.
Tato výhoda ale relativně brzy skončí. Osud uhelných elektráren je zpečetěný a do roku 2035 se podle vládní strategie uzavřou. Společnost už má řešení, jak dál udržet konkurenční výhodu. Chce investovat do technologie spalování vodíku.
„Mohlo by nám to do budoucna umožnit na této na lokalitě získat zásadní konkurenční výhodu do budoucích let,“ říká ředitel farmy Lukáš Rázl a dodává: „Spalování vodíku je jako jednorožec, o technologii se všude hovoří, ale málokdo ji viděl. Byli bychom rádi, aby se nám v horizontu 2 až 2,5 let podařilo vybudovat energetické centrum založené na vodíku.“
Půjde podle něj o unikátní zelený projekt za 300 milionů korun, který v kontextu střední Evropy nemá obdoby. V principu umožní využití přebytkové energie ze solárních polí, která se využije k výrobě vodíku.
„Vodík bychom si sami uskladnili a v případě potřeby bychom jej bezemisně spalovali. Měli bychom tak možnost, jak pružně reagovat na nedostatek energie nebo opětovné prudké navýšení její ceny,“ vysvětlil Rázl.
O odbyt rajčat farma nemá nouzi, přestože spotřebitelé šetří a řetězce mají dlouhodobě velký výběr levné zeleniny především ze severní Afriky. Chystá rozšíření farmy v Tušimicích o čtvrtý hydroponický skleník s rozlohou dva až tři hektary a poohlíží se navíc po lokalitách, kde by stavěla další skleníky.
Většinu roční produkce ze 6,5 tisíce tun (8 procent produkce rajčat v ČR) ročně prodá v řetězcích Kaufland, Tesco a Rohlík.cz. Zájem mají i ostatní, ale podle Rázla nejsou momentálně výrobní kapacity pro uspokojení jejich požadavků.
„Nestíháme vyrábět“
„My v tuto chvíli máme zajištěný odbyt zhruba na rok dopředu, takže si rozhodně nemohu stěžovat na to, že bychom nevěděli, komu zboží prodávat. Máme spíš opačný problém, že nestíháme vyrábět tolik, jaká je poptávka trhu,“ uvedl.
Rajčata pěstuje celoročně hydroponicky, v kokosovém substrátu s kořenovým systémem ve vodě. Naše rajče o sobě mluví jako o biotechnologické společnosti. Základem je dosáhnout co nejvyššího výnosu za pomoci vědeckých poznatků a téměř bez chemie. Škůdce například likviduje k nim nepřátelský hmyz, který si agronomové na farmě vychovají. Květy opylují čmeláci, jejich úly jsou řízené počítačem. O 30 procent vyšší výnos zajišťují houby ve vodě s kořenovým systémem, jejichž jméno si firma střeží.
Máme 176 tisíc rostlin, s příchodem umělé inteligence bude mít každá z nich několik čidel a s pomocí počítačů se o ně budeme starat individuálně. Není to sci-fi.
Věda je i samotné svícení. Růst rajčat urychluje prodloužený osmnáctihodinový den s pomocí umělého světla. Světelné spektrum během dne se několikrát mění tak, aby se rostliny co nejlépe rozvíjely a zároveň se simuloval běžný den. Večer je například ve spektru více červeného světla, jako když zapadá slunce.
Výnos zvyšuje také dvakrát až třikrát vyšší koncentrace CO2 v atmosféře ve sklenících, než je „na ulici“.
Díky automatizaci farma v Tušimicích zaměstnává jen 7 lidí na každý hektar. V Evropě je obvyklý až dvojnásobný počet pracovníků.
Právě díky technologiím podle Rázla nebude v budoucnu problém s populační explozí. Nasytit svět by se mohlo podařit zvýšením výnosů za pomoci využití vědeckých poznatků.
„Každá rostlina potřebuje trochu něco jiného jako člověk. Máme 176 tisíc rostlin, s příchodem umělé inteligence bude mít každá z nich několik čidel a s pomocí počítačů se o ně budeme starat individuálně. Není to sci-fi, myslím, že to půjde do takového extrému, aby měly rostliny třeba dvojnásobnou úrodu,“ vyhlíží do budoucna.
