Český průmysl se po třech měsících poklesu odrazil ode dna

Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu meziročně vzrostl. Produkce se zvýšila o 1,6 procenta. Stále se však nedařilo automobilovému průmyslu, který byl hlavním důvodem poklesu v předchozích měsících. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla v listopadu průmyslová produkce vyšší o 4,9 procenta.

„Listopadový růst průmyslové produkce představuje dobrý výsledek. Šlo po dubnu zatím o druhý nejsilnější měsíc roku 2021, a to i přes přetrvávající problémy ve výrobě automobilů,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Výroba automobilů se proti předloňskému listopadu snížila o sedm procent. Vedle covidové pandemie se potýká také s nedostatkem čipů. To byly také hlavní příčiny předchozího říjnového poklesu. „Říjnový pokles českého průmyslu o 4,9 procenta způsobený čipovou krizí byl třetí největší v rámci EU. Více průmyslová produkce klesla už jen v Portugalsku a Rumunsku,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

V listopadu meziročně rostla například výroba strojů a zařízení, a to o více než 11 procent. Výroba a rozvod energií si polepšily o 5,2 procenta, výroba potravinářských výrobků se zvýšila o 10,5 procenta. Horší výsledek než v listopadu 2020 naopak zaznamenalo zpracování dřeva, klesla také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.

Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 9,3 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 10,5 procenta, tuzemské vzrostly o 6,8 procenta. Například ve výrobě kovů, hutnictví a slévárenství zakázky rostly o více než polovinu. Výroba chemických látek a přípravků měla zakázky vyšší o 40 procent. Téměř o čtvrtinu ale byly nižší zakázky ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení.

Počet zaměstnanců v průmyslu se proti předloňskému listopadu nezměnil. Jejich průměrná hrubá mzda se ale zvýšila o 5,5 procenta.

Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o čtyři procenta kleslo. Meziměsíčně zůstala stavební produkce na stejné úrovni.

„Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým a stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od dubna 2020 vytrvale oslabovala a až od loňského května opět meziročně posiluje.

Loni v listopadu vydaly stavební úřady 7442 stavebních povolení, což je meziročně o 2,5 procenta víc. Orientační hodnota těchto staveb vzrostla o 41,1 procenta na 52,1 miliardy korun.

Počet zahájených bytů v listopadu meziročně vzrostl o 14,7 procenta na 3202 bytů. Naopak množství dokončených bytů meziročně kleslo o 10,7 procenta na 3342 bytů. V rodinných domech to bylo o 5,7 procenta méně, v bytových domech se počet dokončených bytů snížil o 35,5 procenta.

„Zatímco je zahajování bytové výstavby na vzestupu, dokončovací práce váznou,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Podle ní je v případě bytových domů pokles ovlivněn vysokou srovnávací základnou. Dokončování rodinných domů se po nadějném říjnu vrátilo do červených čísel, důvodem by mohl být nedostatek stavebních kapacit a růst cen stavebních materiálů, dodala.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se loni v listopadu meziročně snížil o 0,6 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda oproti listopadu 2020 meziročně vzrostla o 7,8 procenta.

Zahraniční obchod Česka vykázal loni v listopadu po pěti měsících, kdy byl ve schodku, přebytek 5,7 miliardy korun. V meziročním srovnání byl však o 26,3 miliardy Kč nižší. Bilanci nepříznivě ovlivnil zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem kvůli zdražení na světových trzích, naopak kladný vliv na ni měl meziročně větší přebytek obchodu s elektřinou a plynem.

Dovoz a vývoz byly ve sledovaném měsíci meziročně vyšší. Vývoz zboží stoupl o 8,1 procenta na 380,4 miliardy Kč a jeho dovoz o 17,1 procenta na 374,7 miliardy Kč. „K jejich vyšší hodnotě přispěly zejména rostoucí ceny energií a vstupních surovin, naopak obchod s motorovými vozidly a jejich díly narůst obou ukazatelů brzdil,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Loňský listopad měl o jeden pracovní den více než listopad 2020.

U obchodu s ropou a zemním plynem, který podle statistiků nepříznivě ovlivnil celkové saldo zahraničního obchodu, se meziročně prohloubil schodek o 7,6 miliardy. Vyšší deficit vykázalo také obchodování s počítači a elektronikou a s základními kovy, a to o 7,2 miliardy a 5,1 miliardy. Obchod s motorovými vozidly skončil v přebytku, který by meziročně o 4,5 miliardy Kč nižší.

Naproti tomu přebytek obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem vlivem růstu ceny i vyššího vyvezeného množství elektřiny meziročně stoupl o 8,3 miliardy korun. Zvýšení přebytku zaznamenal také obchod s produkty souvisejícími s odpady, meziročně byl vyšší o více než miliardu.

Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila v jedenáctém měsíci loňského roku přebytkem 76,3 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,6 miliardy Kč nižší. Podle ČSÚ kleslo kladné saldo obchodu s Francií a zvětšil se deficit obchodu s Polskem. Aktivum obchodu s Německem a Slovenskem ale stouplo.

Schodek obchodu s mimounijními státy se meziročně zvětšil o 23,6 miliardy na 68,5 miliardy Kč. Narostl deficit obchodu s Čínou a přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance obchodu s Ruskem a Kazachstánem, uvedl ČSÚ.