Článek
Průmyslová výroba v Česku v listopadu zrychlila meziroční pokles na 2,7 procenta z 2,1 procenta v říjnu. Vliv měla zejména výroba automobilů a navázané segmenty trhu. Oproti předchozímu měsíci byl výkon průmyslu nižší o 1,5 procenta. Hodnota nových zakázek se v listopadu proti loňsku snížila o 1,4 procenta. Na webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
Výkon českého průmyslu byl v listopadu meziročně nižší druhý měsíc po sobě, před tím dva měsíce rostl. Z dalších loňských měsíců byla průmyslová výroba v Česku meziročně vyšší už jen v únoru.
„Průmysl v roce 2024 bohužel přetrval v negativních výsledcích, což ostatně dokazují dnes zveřejněná data za loňský listopad. Tuzemskému průmyslu rozhodně nepomohly pokračující potíže v Německu či přetrvávající nejistoty na trzích spojené s nižšími investicemi v ekonomice,“ komentoval pokles ve svém vyjádření Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Průmysl tlačil dolů automotiv, zejména výroba dílů a dále výroba pryžových a plastových výrobků, tedy například pneumatik, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. „Dále pokračoval dlouhodobý pokles výroby strojů a zařízení,“ dodal.
„Klíčovým důvodem poklesu je silný, více než sedmiprocentní propad automobilové výroby. Autoprůmysl vyčerpává impuls, který mu poskytlo post-covidové hromadění zakázek, související se zpřetrhanými mezinárodními logistickými řetězci,“ potvrzuje trend propadu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Zároveň na něj (automobilový průmysl) doléhá obecnější ztráta konkurenceschopnosti celého evropského autoprůmyslu a globální ochabnutí poptávky po automobilech, byť zrovna tuzemským výrobcům se zatím daří se jeho neblahým dopadům z velké části vyhýbat,“ dodává Kovanda.
Nové zakázky v Česku v listopadu sice meziročně vzrostly o 3,1 procenta, větší vliv na celkové číslo ale měl pokles zakázek ze zahraničí o 3,8 procenta. Proti říjnu tak byla hodnota nových zakázek v běžných cenách nižší o 1,5 procenta.
„K poklesu hodnoty nových průmyslových zakázek nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, tento výsledek byl však zčásti ovlivněn vyšší srovnávací základnou,“ uvedla Iveta Danišová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. O desetinu podle ní meziročně klesla hodnota nových zakázek ve výrobě strojů a zařízení, méně zakázek přibylo také ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
„Propad je částečně dán loňskou vysokou srovnávací základnou, přesto je zřejmé, že český automotiv čelí, a zejména výhledově bude čelit, značným výzvám, ať už v podobě trendového přechodu na elektromobilitu, hrozících striktnějších emisních cílů EU, ale i dopadu případných importních cel ze strany USA, kam putuje český export zejména skrz Německo,“ komentuje vyhlídky autoprůmyslu analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek.
„Průmyslová výroba stále neotočila list a zůstává v silném útlumu, když klesá nejen objem produkce, ale i nových zakázek, a to zejména těch ze zahraničí. Očekáváme, že na klíčových exportních trzích dojde v letošním roce k oživení, míra rizik je však vysoká,“ doplňuje Mikušek.
„Světlo na konci tunelu zatím vidět není i kvůli pokračujícím nesnázím německého průmyslu, jež plynou z nezvládnuté energetické politiky Německa a z fatálních problémů tamního autoprůmyslu, jenž v globálním měřítku zásadně ztrácí na konkurenceschopnosti,“ dodává Kovanda.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v listopadu meziročně snížil o dvě procenta. Jejich průměrná hrubá mzda meziročně opět stoupla, v listopadu o 4,3 procenta.
