Česko zaostává za Evropou. Jen z desetiny odpadu vzniká elektřina a teplo

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Zhruba polovina komunálního odpadu, který Česko vyprodukuje, končí na skládkách a zbytek putuje k dalšímu využití, mimo jiné i k výrobě elektrické a tepelné energie.

K energetickému využití podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) v roce 2020 putovalo 12 procent komunálního odpadu, 39 procent se dále využilo materiálově. 48 procent komunálního odpadu bylo uloženo na skládkách.

„Pokračoval tedy dlouhodobý negativní trend v nakládání s komunálními odpady, kdy je polovina komunálních odpadů ukládána bez využití na skládky,“ říká mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová. To je však z dlouhodobého hlediska neudržitelné. „Tento trend byl podporován tím, že skládkování bylo nejlevnějším způsobem nakládání s odpady,“ dodává.

V Česku je několik zařízení, která vyrábějí elektřinu a teplo z odpadu. Předloni ZEVO (zařízení na energetické využívání odpadu) v Brně energeticky využilo 241 tisíc tun odpadu. „Městu tak dodalo 1,2 milionu GJ tepla spolu s 47,7 GWh elektrické energie. Za rok 2021 očekáváme podobný výsledek,“ říká Michal Kačírek, mluvčí společnosti SAKO Brno, která zařízení provozuje.

Do ZEVO v Chotíkově u Plzně putuje odpad z celého Plzeňského kraje. Za minulý rok zde spálili 108 tisíc tun odpadu. „Prioritně jde o směsný komunální odpad a velkoobjemový odpad ze sběrných dvorů. K dopravě odpadu ze vzdálenějších míst Plzeňského kraje jsou využívána překladiště odpadu. Ta vznikla například v Klatovech nebo v Černošíně,“ říká mluvčí Plzeňské teplárenské Petra Siegerová.

Odpad z Prahy a jejího okolí se zpracovává v zařízení v Malešicích, kde však aktuálně probíhá rekonstrukce. „Během ní je dosahováno výkonů kolem 280 000 tun odpadu ročně. Po skončení rekonstrukce očekáváme navýšení energetického využívání odpadů,“ říká mluvčí Pražských služeb Radim Mana s tím, že by poté mělo zařízení dosahovat kapacity 394 200 tun odpadu za rok.

V Brně-Komárově končí veškeré odpady, jež lze energeticky zužitkovat. Putuje sem však i odpad ze vzdálenějších lokalit Jihomoravského kraje, dále z Olomouckého kraje, Kraje Vysočina a v menší míře z Pardubického, Zlínského a Moravskoslezského kraje.

„Je sem dovážen i komunální odpad, který nelze, nebo jej původci nechtějí skládkovat a preferují jeho ekologičtější využití energetickým zpracováním,“ vysvětluje Kačírek.

Celorepublikově se ve všech čtyřech spalovnách pro energetické využití odpadu v roce 2020 podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu zpracovalo 693 685 tun odpadků. Hrubá výroba elektřiny jejich spalováním dosáhla 199 GWh a výroba tepla 4 074 698 GJ. Pro porovnání, roční výroba tepelné elektrárny Prunéřov II je zhruba 6363 GWh ročně.

Odpad je také alternativou k tradičním zdrojům výroby energie, jako je uhlí. V porovnání s uhelnými elektrárnami je spalování odpadu variantou šetrnější k životnímu prostředí. „Díky spalování komunálního odpadu se podařilo snížit množství spalovaného hnědého uhlí na zdrojích Plzeňské teplárenské o cca 90 tisíc tun ročně, což přispělo k čistějšímu ovzduší v Plzni,“ popisuje Siegerová.

Energetické využití odpadů je součástí moderního odpadového hospodářství, které se snaží maximálně omezit ukládání odpadů na skládky. Z toho důvodu některé firmy i obce upřednostňují zužitkování odpadu k výrobě energie před skládkováním.

„Tento zájem rozhodně není motivován jen finanční potřebou, plynoucí z legislativní úpravy skládkovacího poplatku, jako spíše – což je velmi potěšitelné – rostoucím uvědoměním o účelnosti a společenské prospěšnosti ekologického nakládání s odpady, tedy energetickým využitím před pouhým uložením na skládku,“ popisuje Kačírek.

„Aktuálně vidíme potřebu posilování infrastruktury energetického využití odpadů i v souvislosti s koronavirovou pandemií,“ říká Pospíšilová.

Přestože zájem o využití komunálního odpadu jako zdroje energie stoupá, v porovnání s průměrem v Evropské unii (EU) Česko stále zaostává. „Aktuálně vidíme potřebu posilování infrastruktury energetického využití odpadů i v souvislosti s koronavirovou pandemií,“ popisuje Pospíšilová. Průměr energetického využití odpadu v EU je na 30 procentech, zatímco Česko jej k výrobě energie využívá pouze 12 procent.

Do budoucna by však mělo dojít k navyšování jeho energetického využití. „Je nutné zásadním způsobem redukovat skládkování komunálních odpadů. Zákon o odpadech stanovuje nárůst energetického využití odpadů do roku 2035 na úroveň 25 až 35 procent, to znamená na stávající úroveň průměru EU,“ uvádí Pospíšilová.

Podíly jednotlivých způsobů nakládání s komunálními odpady stanovuje Odpadový zákon. V roce 2035 by mělo být recyklováno 65 procent odpadů a podíl skládkování by měl klesnout na maximálně 10 procent.