Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtveřice koaličních stran uvažuje o vyšším zdanění energetických firem. TOP 09 a KDU-ČSL se chtějí o podobě nové daně zatím jen s ostatními partnery bavit, ODS se zavedení sektorové daně brání. Piráti a STAN už chtějí na příští koaliční jednání přijít s konkrétními návrhy, jak by zdanění mohlo vypadat.
Vyšší zdanění energetických firem je jednou z variant, jak získat prostředky na podporu domácností v krizi. „Jde o dočasné opatření, jak ulevit skutečně domácnostem bez prohlubování zadlužování státu, což by nám zadělávalo na problémy v budoucnu,“ říká předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Nové daňové zatížení by se týkalo mimořádného zisku energetických podniků, který nyní roste v důsledku rostoucích cen energií. „Energetické firmy mají nyní neočekávané příjmy. Jde to z kapes domácností a je v krizi správné jim část financí vrátit,“ říká Bartoš.
Piráti navrhují dočasně na dobu dvou až tří let navýšit daň z příjmů právnických osob z řad energofirem o 25 procentních bodů. Daň by podle Pirátů bylo možné zavést od letošního října, případně od ledna 2023.
Piráti půjdou na koaliční jednání se třemi variantami zdanění. Dle prvního modelu by se zdanily energetické firmy, které vyrábějí elektřinu pouze z uhlí, což by přineslo 10 miliard korun do veřejných rozpočtů.
Jako druhou možnost navrhují zdanit energetické firmy s obratem minimálně 500 milionů korun ročně, což by zajistilo cca 20 miliard korun. Poslední možnou variantou je zdanit výrobu elektřiny z uhlí a jádra, což by zajistilo dodatečné příjmy státního rozpočtu ve výši zhruba 18 miliard korun.
Na debatu o vyšším zdanění určitých odvětví je připraveno i uskupení STAN. „V první řadě by ale měla proběhnout na vládní úrovni nad výdajovou i příjmovou stránku státního rozpočtu, nad způsobem, jak by byly prostředky využity. To by posléze rozhodlo v jakém rozsahu a v časovém období by mohla být případně daň zavedena,“ říká mluvčí STAN Sára Beránková.
Návrhy už Piráti předložili premiérovi i ministrovi financí z ODS. „Jsme rádi, že o tom chtějí jednat i další koaliční partneři, budeme diskutovat o potřebných detailech,“ uvedl Bartoš.
Nové zdanění by se případně týkalo i energetické skupiny ČEZ, kterou z více než 69 procent vlastní stát. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšila zisk o 218 procent na 26,7 miliardy korun.
ODS má naopak o zavedení speciální daně pochyby. „My obecně nechceme zvyšovat daně, nevidíme v tom rozumnou cestu. Tady se ale musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla,“ řekl dříve premiér a předseda strany Petr Fiala.
Možné zdanění však kritizuje Teplárenské sdružení ČR. Na teplárny nyní dopadají zvyšující se ceny energií a tlak na jejich dekarbonizaci. Podle sdružení by se proto teplárny neměly do sektorové daně zařazovat.
„To poslední, co teplárenství v této kritické chvíli potřebuje, je ještě rozkolísání daňové legislativy, které by ohrozilo připravované investice i ekonomickou stabilitu výrobců tepla,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení a někdejší premiér Mirek Topolánek.
Návrh, se kterým půjdou na jednání koaliční rady Piráti, je podobný tomu, který v květnu schválila britská konzervativní vláda. Spojené království zavedlo mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností. Daň by podle listu Washington Post měla vynést v přepočtu 19 miliard dolarů (necelý půlbilion korun), které budou použity na podporu nízkopříjmových domácností, které se kvůli vysokým cenám energií potýkají s nárůstem životních nákladů.
Mimořádné zisky vznikly v důsledku nárůstu cen komodit. „A z tohoto důvodu mám pochopení pro argument, že je třeba tyto zisky spravedlivě zdanit,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.
Podle Pirátů by se daly finance na podporu domácností kromě zavedení sektorové daně získat také zdaněním poplatků z těžby nerostných surovin, což by do rozpočtu přineslo 10 miliard korun ročně. Další možností je také využití prostředků z modernizačního fondu pro přechod domácností k úspornějším zdrojům energie.
