Článek
Ceny emisních povolenek letí nahoru a s nimi i ceny energií. Premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) navrhli možná opatření proti růstu cen v Česku i v Evropské unii.
Babiš po Bruselu žádá regulaci trhu s emisními povolenkami, které podle něj mají z 20 až 23 procent vliv na cenu elektřiny. Cena evropských emisních povolenek minulou středu překonala 90 eur za tunu oxidu uhličitého. Analytici však odhadují, že do konce roku by mohla vyskočit až na 100 eur za kus.
„Řešením by bylo, kdyby Evropská komise plánované stažení 379 milionů emisích povolenek zrušila, protože to hlavně dopadá na země průmyslově rozvinuté. Není divu, že Polsko chce vystoupit ze systému emisních povolenek,“ uvedl na tiskové konferenci Babiš.
Polsko avizovalo, že chce předložit návrh na okamžité pozastavení systému EU pro obchodování s emisemi. Pokud se ze strany EU řešení nedočká, chce ze systému vystoupit.
„My držíme tu linku, že je potřeba změnit směrnici a zastropovat to a aby EU vnímala i jiné země než ty, které mají výhodu jako Francie, která například téměř nemá elektrárny na hnědé uhlí,“ dodal Babiš.
Tento krok by podle něj zajistil rozumnější ceny povolenek. Babiš proto v pondělí ráno připravil další dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, v němž ji vyzývá, aby zásadně změnili evropskou směrnici.
Nerozumím tomu, proč se nastupující vláda brání snížení DPH. Máme tady velice pozitivní a konkrétní výsledek našeho boje proti cenám elektřiny a zemního plynu a proti inflaci.
Premiér v demisi zároveň vyzývá budoucí vládu, aby sdělila, jak chce řešit nekontrolovatelný růst cen energií, který ovlivňují faktory zvenčí.
„Nerozumím tomu, proč se nastupující vláda brání snížení DPH. Máme tady velice pozitivní a konkrétní výsledek našeho boje proti cenám elektřiny a zemního plynu a proti inflaci,“ říká Babiš. Vláda kompenzovala nárůst cen energií snížením DPH u energií na nulu v listopadu a prosinci a odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje energie (OZE).
Na středu vláda svolala schůzi Poslanecké sněmovny, kde hodlá opět projednávat snížení DPH u energií v roce 2022, OZE a zákon ministerstva životního prostředí o obchodování s emisními povolenkami.
Česko podle Havlíčka platí za OZE přibližně 46 miliard korun ročně. „Převážná část z toho jsou zdroje, které jdou za fotovoltaikou. To je důsledek roku 2009 a 2010, který nás bude v součtu stát 600 miliard korun. Nicméně je to naše zákonná povinnost,“ říká.
Aktuální vysoké ceny energií ovlivňuje několik faktorů. Jednak cena emisních povolenek, růst cen komodit na velkoobchodních trzích, částečný útlum jaderných a uhelných elektráren v Německu a zimní počasí.
Musíme to řešit okamžitě a krátkodobými nástroji, které jsou: Okamžitě začít vytvářet jiný systém obchodování s emisními povolenkami, tady se přikláníme k tomu polskému návrhu a k tomu, stáhnout necelých 400 milionů emisních povolenek.
Havlíček se bavil o budoucnosti cen energií se společností ČEZ. „Elektřina by mohla příští rok stoupnout o 30 až 50 procent, plyn o 50 až 70 procent. Předpokládá se, že by to bylo po větší část příštího roku,“ sdělil ministr.
Kvůli rostoucím cenám je podle Havlíčka nedostačující zaměřit se jen na krátkodobou pomoc. „Musíme to řešit okamžitě a krátkodobými nástroji, které jsou: Okamžitě začít vytvářet jiný systém obchodování s emisními povolenkami, tady se přikláníme k tomu polskému návrhu a k tomu, stáhnout necelých 400 milionů emisních povolenek,“ upřesnil Havlíček.
Do velkých problémů se v důsledku zdražování elektřiny a plynu podle něj dostanou hlavně nízkopříjmové domácnosti a živnostníci. Vysoké ceny energií se však dotknou statisíců až jednotek milionů lidí.
Havlíček však nabízí i další řešení. „Střednědobá cesta, jak se dostat z problémů, protože jim není konec, je tranzitní zdroj plyn a dlouhodobá cesta je jádro. To může vyřešit problém, protože je to zdroj stabilní a za přijatelné prostředky,“ říká Havlíček.
Stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany je však otázkou jedné generace. „Dukovany jsou připraveny v tom smyslu, že se může během následujících týdnů spustit tendr, pak je to otázka dalších 15 až 17 let,“ vysvětluje ministr. Do té doby je možné problém řešit plynem a přiměřeným útlumem uhlí. Další okamžitá řešení se však podle něj vymyslet nedají.
