„Pomohlo by přestat říkat, že to nejde.“ Jak rozhýbat Česko?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká ekonomika stagnuje, podle posledních predikcí České bankovní asociace (ČBA) má letos růst o 0,9 procenta, v příštím o 2,7. A stejný příběh vypráví i data Českého statistického úřadu: Průmyslová výroba v červnu klesla podle analytiků meziročně čtvrtý měsíc v řadě a podobné zprávy hlásí i stavebnictví. Pomalý růst tuzemského průmyslu zvlášť vynikne při srovnání se zahraničím.

„Česká republika se již delší dobu potýká s hospodářskou stagnací. Naše predikce odhaduje, že by se tuzemská ekonomika mohla v letošním a příštím roce ze stagnace postupně vymanit a nadechovat se k mírnému, byť nepříliš velkému růstu,“ hodnotí stav Milan Klempíř, ekonom-analytik ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR).

„Česká ekonomika, nyní podpořená oživením spotřeby domácností, exportem i investicemi, konečně překonává pandemický propad. V roce 2025 očekáváme mírné zrychlení růstu díky pozitivnímu příspěvku všech klíčových složek, bez brzdění čerpáním zásob z dob pandemie,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Redakce SZ Byznys proto oslovila tuzemské firmy s otázkou, jak se jim v současné situaci daří a co by jejich podnikání mohlo pomoci. Firmy se obecně shodují, že příští rok přinese lepší hospodářské výsledky, a počítají s růstem, zároveň kritizují přebujelou byrokracii.

Například Heluz Group, společnost, která působí na poli stavebních systémů a dřevovýroby, očekává lehký nárůst. „Mírný, až zanedbatelný růst by mohl nastat už ve druhé polovině tohoto roku a následně snad v roce příštím,“ popisuje výhled do budoucnosti ředitel firmy Jan Smola.

I společnost Linet Group, výrobce nemocničních lůžek, která skončila na 41. místě v žebříčku nejhodnotnějších tuzemských firem Česká elita, si slibuje růst tržeb. „Podle dosavadního vývoje by se nám to mělo povést splnit,“ odhaduje ředitel Tomáš Kolář.

Firmě Toors vyrábějící průmyslová sekční vrata se dokonce v současnosti daří natolik, že rozšiřuje výrobu a staví novou halu. „Očekáváme nárůst v příštím roce, asi tak o 15 %,“ potvrdil ředitel společnosti Dušan Šimůnek.

Jako největší zádrhel, se kterým se na obchodním poli firmy potýkají, vidí většina dotázaných přehnané regulace a byrokracii. „Úplně postačí, když se nebudeme muset potýkat s dalšími a dalšími byrokratickými překážkami a neustálými změnami. Potřebujeme stabilní prostředí tak, abychom mohli krátkodobě, ale i dlouhodobě plánovat a k tomu nastavit strategii,“ říká Smola z Heluzu.

Že je byrokratická zátěž pro firmy náročná, popisuje i Klempíř z SPD ČR. „Z velké části jde o aktivní vytváření podmínek pro zvýšení našeho potenciálu. Jedná se například o snížení regulační zátěže a rychlejší povolovací procesy,“ uvádí. Stejně tak se k tomu staví analytik Hospodářské komory Roman Renda, za důležitou strategickou investici považuje „reformu veřejné správy a  snížení administrativní a byrokratické zátěže“.

I podle Koláře z Linetu je nutné „vyhledat v právním řádu zbytečné regulace a postupně je zrušit“. Podle něj by Česku významně pomohlo i zavedení eura. „Samozřejmě by pomohlo euro a s tím související nižší úrokové sazby a stabilní podmínky při exportu,“ popsal pro SZ Byznys.

A byrokracii kritizuje v rozhovoru pro SZ Byznys také ekonomický poradce prezidenta a hlavní ekonom konzultační společnosti Deloitte David Marek, který poukazuje na obrovský potenciál, jenž zrušení nadměrného papírování skrývá.

Zato Šimůnek z firmy Toors vidí problém hlavně v mentálním nastavení Čechů. „Já si myslím, že by celé České republice pomohlo, kdybychom přestali pořád říkat, že něco nejde. Dál ty projekty jsou, dál se investuje. Obecně si myslím, že by pomohlo zlepšení té nálady a toho sebevědomí, to je ta přidaná hodnota,“ polemizuje.

Podobně to vidí i Jan Lát, zakladatel strojírenské společnosti Beneš a Lát. „Každý máme schopnost měnit své okolí, byl bych příznivcem toho ukazovat příklady, kde se daří rozvíjet, investovat, posilovat české jméno na světových trzích,“ je podle něj způsob, jak rozhýbat Česko.